MĚSÍC LÁME ČERNÉ JAVORY

 V početném rejstříku vydávaných básnických sbírek, o nichž snad ani nelze mít dostatečný přehled, natož o jejich kvalitě, setrvávají na neustále čeřené hladině jako pravidelné lodní spoje sbírky autorů, jejichž poezie již prošla mnohými tvůrčími úskalími, obrousila se a ohladila, aniž by ztratila cokoli z vlastní determinovanosti, aniž by doznala změny inspirační zdroje, aniž by se změnilo něco na  jejím ustáleném zaujetí pro radosti i strasti, s nimiž se současný člověk vyrovnává, protože tak činit musí, jiná řešení neexistují. Nelze se nesmířit, protože nelze nejitřit a netrhat stíny tam kam již žádné nedosahují.

            Platí to o básníku, spisovateli a fotografovi Vladimíru Stiborovi, jemuž je domovem a inspiračním zdrojem kraj pod cunkovskými vrchy, autoru sbírky STÉBLA SOPEČNÉHO PŮVODU (vyd. Rysková, 78 str., 2025, ilustracemi L. Křížové-Stiborové).

Autor věnuje knihu všem tulákům a vizionářům, kteří se vydávají na cestu za úplné tmy. Sám ovšem účelně volí cestu jasněji nasvícenými úskalími, někdy až mužně plachými. činí tak rozhodným způsobem a s vědomím prozíravého zahloubání. Dokáže zamířit přesně na zvolený cíl, činí tak s vědomím účelnosti, s tím se však nespokojuje, odhaluje pozadí s moudrou shovívavostí a nepominutelnou trpělivostí v hledání kořenů bohatě olistěných stromů. Nejednou naznačuje, že právě stav kořenů je sice stěžejním, ale nenachází se právě v nejlepší formě. K přednostem Stiborovy poetiky náleží dostupnost chápání jeho snahy o plnohodnotný tvar veršů, které se nestávají nahodilými výkřiky na bludné pouti,  nýbrž komplexním tvořením obrazů. Možná se právě tady projevuje souběžnost s tvorbou fotografickou. Jeho verše jakoby nacházely zpětné vazby, zahleděny do intimnějších zákoutí minulosti. Zcela evidentní je  konfrontační propojení se stávajícími pokojnými obláčky i hrozivými mračny. Jakýmsi zpytováním svědomí člověka lidského, krajiny i doby je volně zasunutý soubor veršů ve formě haiku, jimiž překračuje práh sbírky. Nedochází k tomu zásluhou zvolené formy, //za třicet stříbrných pole obzoru// rozhodně nekupuje, zralá básnická poznání vytvářejí ucelené komfortní metaforické zázemí, v němž //měsíc láme//černé javory/./

            A na tom dost. Raději vzít sbírku do ruky a číst. Rozhodně upoutá..

František Uher

Podvečer poezie na Vyšehradě

Srdečně vás zveme na Podvečer poezie na Vyšehradě.

Já -Irena Nulíčková

Boris Konvalina

Martin Kuneš

Viola Jíchová

Kamila Peremská

Lukáš Tomášek

Jiri Zeiner

Tafofil

Jakub Eden

Michal Svoboda

Daniel Šustr

Veronika Bekrová

2. LITERÁRNÍ SALON

 

2. LITERÁRNÍ SALON – tisková informace

Jiří Žáček / Evy

Letos v únoru vydal básník Jiří Žáček výbor ze svých milostných básní EVY. Knížka napovídá, že hlavní básníkovou múzou byla jeho žena Eva, ale inspiroval se i Evami jiných jmen. Knížka, bohatě ilustrovaná magickými litografiemi Vladimíra Suchánka a v grafické úpravě výtvarníkova syna Martina, vyšla v nakladatelství Šulc-Švarc a byla přivítána na svět na letošní výstavě litografií Vladimíra Suchánka v galerii Goma na Betlémském náměstí. Zájemci o koupi knížky se mohou obrátit na eshop.sulc-svarc.cz.

Dušan Spáčil – Jin a  young

Zdánlivě nenápadný, ale značně osobitý a nezaměnitelný básník Dušan Spáčil představí svou novou knihu, která co nevidět vyjde v nakladatelství Šulc a Švarc a ilustracemi ji provází Jan Gabler. Dušan Spáčil vydal zatím tyto sbírky: Krajina vláčků Piko, Přebytečný anděl, Hvězdné války, Neználek a Daidalos, Pokud se  střelím do spánku, Existenciální kakao a Veď mě ve tmě.. Jeho neokázalou, často civilní a překvapivě pointovanou poezii ocenil uznalými recenzemi opakovaně například klasik české literární kritiky Milan Blahynka v LUKu.

Eva Frantinová – Na přeskáčku

Narodila se 4. 9. 1956 v Praze. Od roku 1970 do roku 1977 studovala na státní konzervatoři houslovou hru, ale záhy se začala věnovat poezii. Časopisecky publikuje do roku 1975 (Tvorba, Literární měsíčník, Obrys-Kmen, Host, Salon Práva, Divoké víno na internetu), od roku 1979 publikuje knižně – debutovala v nakladatelství Mladá Fronta básnickou sbírkou Noci bez krajnic. Od roku 1990 píše také básnickou prózu. Je autorkou básnických sbírek Noci bez krajnic (MF 1979), Brýle pro jestřáby (PmD, Mnichov 1992), Vzkaz bosé stopy (Alfa - Omega, 1999), Beseda pro jeden hlas (Alfa Omega, 2000), Azbestové mosty (výbor) (Prospektrum, 2005), Mobily derou peří (Protis, 2008), Kapesní déšť (Printia, 2011), Z hvězdy pod okap (Periskop, 2011), Sešívaný cherubín (Periskop 2013), Časovaná růže (Periskop 2015), Nerozstříhaný život (Periskop 2018), Srdcové pleso (Weber, 2020), Zapřená jízda (Weber, 2021), Předzpěv (Weber, 2022), Dvouplášťové básně (Periskop 2024), Zavírací hodina (Kmen 2024). Z prozaických knih vydala Prstem po mapě těla (Host, 1999 první vydání, Host, 2003 druhé vydání), Kosti jsou vrženy (Futura, 2000), Hudba psaná pro měděný drátek (Cherm, 2001), Vteřinové romány (Orego, 2002), Praha dvouvěžatá (Host, 2003), Srolované sny (CZ Books, 2004), Pod pokličkou... (Futura 2008), Nehybný ráj (Gimli, 2008), Hladce a obrace (Weber 2019). Na 2. literárním salonu představí připravovanou knihu Na přeskáčku.

Vladimír Skalský – básně

Vladimír Skalský sa narodil 26. 4. 1972 v Prešove, vyštudoval teoretickú fyziku na Matematicko-fyzikálnej fakulte Karlovej univerzity v Prahe. Od roku 1996 je podpredsedom Slovensko-českého klubu a zástupcom šéfredaktora časopisu Slovenské dotyky, od roku 2004 editorom literárneho štvrťročníka Zrkadlenie/Zrcadlení. Je predsedom Svetového združenia Slovákov v zahraničí, riaditeľom Slovenského domu v Prahe a od minulého roku aj prezidentom Slovenského centra PEN. Autor zbierok básní K tichu (2000) a Z dvoch brehov (2017) a zbierky esejí Kľúčové slová: Praha, Slovensko, literatúra (2004). Slovenské literárne centrum a Slovenské centrum PEN pripravujú vydanie jeho knihy esejí Slovensko-slovenský dialóg. Autor, spoluautor či redaktor troch desiatok ďalších kníh. Jeho básne a eseje boli preložené do angličtiny, bulharčiny, francúžštiny, češtiny, čínštiny, maďarčiny, ruštiny, srbčiny a ukrajinčiny.

1. Literární salon na fotografiích Petra Izáka Nejedlého

Pro snadnější prohlížení klikněte myší na obrázek.

 

Jan Bauer - 80 let

 

Pozvánka - 20 let Dialogu na cestě - prezentace almanachu 1. 4. 2025

Pražský klub spisovatelů, Dialog na cestě a Náboženská obec Církve československé husitské v Praze 8 – Karlíně Vás srdečně zvou do kaple CČSH ve Vítkově 13 na pořad

 

DVACET LET DIALOGU NA CESTĚ

 

PREZENTACE LITERÁRNÍHO ALMANACHU

 

Během setkání uslyšíte výběr z literárních příspěvků, věnovaných historii našeho literárně dramatického klubu, v podání herce Viléma Udatného a členů Dialogu na cestě. Promluví také patriarcha CČSH ThDr. Tomáš Butta, Th.D., farář ThDr. Jiří Vaníček, předseda Obce spisovatelů Bc. Tomáš Magnusek a další hosté. Zazní ukázky z písňové tvorby Tomáše Butty s doprovodem strunných nástrojů. Moderovat bude PhDr. Olga Nytrová.  

 

Pořad se uskuteční v úterý 1. 4. 2025 od 17 hodin

Kaple NO CČSH, Vítkova 13, Praha 8 – Karlín

Nová kniha Ladislava Berana