Obec spisovatelů ČR
Prohledat tento blog
sobota 22. listopadu 2025
středa 19. listopadu 2025
úterý 18. listopadu 2025
pondělí 17. listopadu 2025
úterý 11. listopadu 2025
VII. LITERÁRNÍ SALON
Literární salon 7 - program
Václav Junek - FOTOGRAFOVAL JSEM HVĚZDY
…není titul žádné suché astronomické ročenky, nýbrž naopak velmi živé vyprávění Františka Jiráska. Tento mistr zachyceného obrazu a poslední z velkých fotografů svého oboru se věnuje této práci čtyřicet let, díky čemuž má veřejnost k dispozici nejen nepřehledné moře jedinečných obrazových skvostů, také ovšem dobových dokumentů, které pořídil šťastně při nejrůznějších příležitostech během celé té doby, a jejich absolutní cena je nedostižná. Dokázal najít společnou řeč s naprostou většinou zábavního světa a toto souznění je dodnes vzájemné. Jestliže ale zachycuje svým objektivem skutečné špičky, nelze se divit, že významnou část vlastní tvorby věnoval tak mnohému, co vzniklo ve spolupráci s Karlem Gottem. Ten totiž přijal jeho samotného i to, co dovede, také záhy. Proto může Jirásek pobavit také jako autor nejen líčením jejich společných cest po světě, ale zejména vyprávěním jak, kdy a proč vznikly, i odkud všude pocházejí zcela unikátní snímky, jež mohl pořídit jedině díky tomuto společnému srozumění. Kniha tedy není ve skutečnosti žádnou akademickou obrazovou monografii, nýbrž mnohem spíš souborem až překvapivě živých a zjevně důkladně poučených osobních reminiscencí z prostředí i situací zdaleka ne každému volně přístupných.
Václav Junek - PŘÍPAD CHVALKOVSKÝ: ELITNÍ DIPLOMAT, NESTOUDNÝ KOLABORANT
…nese podtitul Životní příběh a další osudy Dr. Františka Chvalkovského, věrného služebníka státu, v který nevěřil,naprosto správně, protože málo co jiného vystihuje lépe jeho kariéru a zejména tragický osud. Co by bylo s tímto prvotřídním reprezentantem Republiky československé, jenž působil po dvacet let postupně v Tokiu, Washingtonu, Berlíně a Římě, nebýt jeho předčasné smrti? Po květnu 1945 by se jistě hodil samozvaným národním mstitelům jako hlava české válečné kolaborace.
Tomáš Magnusek – scénárista, režisér, předseda Obce spisovatelů ČR
Narodil se 7. 7. 1984 v Náchodě. V letech 2000 - 2004 zde navštěvoval Evangelickou akademii. V Praze vystudoval speciální pedagogiku obor vychovatelství, a po studiích působil v oboru. Jako pětadvacetiletý si splnil svůj sen a spolu s režisérem Vlado Štanclem natočil svůj první film Pamětnice. S režisérem Petrem Šíchou natočil roku 2010 film Bastardi, kde využil své zkušenosti z pedagogické praxe. Po Bastardech natočil ještě další pokračování, v roce 2011 Bastardi 2, o rok později Bastardi 3 a v roce 2023 Bastardi: reparát. V roce 2014 píše scénáře a režíruje seriál Stopy života. Jak herec vedlejších rolí se objevuje v několika českých filmech. V roce 2018 realizoval jeden ze svých nejlepších filmů, Kluci z hor, které díky námětu, komornímu pojetí a skvělému výkonu Jiřího Lábuse byli srovnáváni s filmem Rain Man. O rok později, 2019, přišel s filmem Voda, čo ma drží nad vodou, což je hraný „dokument“ o skvělém a pohříchu příliš brzy zesnulém slovenském básníkovi a textaři Jožo Urbanovi. Stejnojmennou píseň znáte od skupiny Elán. Magnusek je jedním z nejpilnějších českých filmařů, v současnosti má rozpracovány 4 nové filmy, z nichž především nepochybně Ležáky, o obci vypálené podobně jako Lidice nacisty během heydrichiády, slibují velký zážitek. Kromě toho všeho začal T. Magnusek uvádět vlastní talk show na TV Barrandov.
Jana Vrzalová – Láska v Osvětimi
Publicistka a překladatelka s padesátiletou praxí. Po absolvování vysoké školy pracovala pro přední české a slovenské deníky a časopisy, věnovala se překladům knih. Z ruštiny do češtiny přeložila na dvě desítky publikací (vzpomínky politiků, válečná literatura, texty určené pro léčitele a lidi zabývající se alternativní medicínou). Jako kynoložka píše povídky o psech, které vyšly i v knižní podobě (Bobík aneb Život s pytlákem; ve spoluautorství se Zuzanou Peterovou Fatty a Lili Humor a moudra z gauče a cvičáku).
Coby potomek příslušníků druhého domácího odboje v roce 2004 vstoupila do služeb Českého svazu bojovníků za svobodu. Několik let působila jako zástupkyně šéfredaktora čtrnáctideníku Národní Osvobození, tiskového orgánu svazu. Až do roku 2015 byla jeho tiskovou mluvčí. V roli editorky a překladatelky léta pracovala pro Památník Lidice. Je např. spoluautorkou publikace o akademické sochařce Marii Uchytilové Můj život byl… (Vega-L. Nymburk, 2016). Publikuje v internetových médiích. Přispívá do historické revue Přísně tajné! Řadu let je členkou Klubu autorů literatury faktu, jehož byla v letech 2014 až 2019 předsedkyní.
Je laureátkou Ceny Miroslava Ivanova za publicistiku (2013). V témže roce jí Asociace nositelů legionářských tradic za podporu národní hrdosti a paměti národa v kategorii publicistika udělila cenu Český patriot. Památník Lidice její práci ocenil Pamětní medailí. V roce 2018 za knihu Zasnoubena se smrtí převzala hlavní cenu v Mezinárodní literární soutěži Egona Ervina Kische. Památník Terezín ke knížce a k hlavní hrdince Ireně Bernáškové před několika lety zpřístupnil výstavu.
V roce 2021 Jana Vrzalová obdržela Cenu Miroslava Ivanova za celoživotní dílo v literatuře faktu. V tvorbě, v níž se zabývá obdobím let 1938-1945, pokračuje. Letos v březnu jí v nakladatelství Epocha vyšla kniha Láska v Osvětimi, věnovaná holocaustu. Autorka zpracovala skutečný příběh slovenské Židovky a vězeňkyně Osvětimi Heleny Citronové a příslušníka SS Franze Wunsche.
-
Almanach - pOEZIE 2025 Milé a vzácné básnířky, vážení básníci, Již jsme společně vytvořili dvě knihy z nové edice almanachů poezie českých a...
-
Literáti na trati XI aneb Příběhy (Poezie) s vůní dálek motto: „Cesty vlakem voní tisíci příběhů (veršů)…“ Literární skupi...
-
Literáti na trati XIII aneb 1435 mm příběhů (poezie) motto: „Příběhy (verše) jsou jako železniční pražce. Do 1435 mm rozchodu se jich v...






