Naši květnoví oslavenci

V máji nejsou pozoruhodná jenom krásně vybarvená májová koťátka, nýbrž také letošní skladba našich oslavenců. Je jich pořádná úroda a protože je teplé jaro, vítají je již od prvního rozkvetlé stromy i šeříky. Letošní měsíc květen je rovněž měsícem výjimečným. Věřte-nevěřte, skutečně se nám sešli tři oslavenci půlkulatinoví, z ročníku 1950! A jestliže blahopřejeme čestným členům bez ohledu na kulatiny, stejně si dva prosadili svou a půlkulatiny s kulatinami se mezi nimi také objevily. 

Vezmeme to od prostředka a od konce zároveň. Výjimečně nejde o nic kulatého, tedy pokud nevezmeme v úvahu datum 15.5., ale chci zde takto zmínit pana Petra Žantovského, který vedle svého členství v Obci na sebe vzal předsedování Unie a hned začal spojovat naše literáty (ve spolupráci s naší Obcí) a pořádat Literární salony. Takováhle akce nám tu viditelně chyběla, protože se tu schází, kdo může –zkrátka bývá úplně nabito, jak na literárních akcích často nevídáme.

A teď již klasicky, popořádku: Pokud rozhrneme všechna ta data k oslavě, již šestého května máme připíjení dvojí. Nejdříve panu Radku Lehkoživovi. Je prozaikem i básníkem, letos si hodlá užít kulatiny. Lze o něm říci, že stále úspěšně až vědecky bádá v oblasti erotiky a láskování, což přelil i do svých dvou knih – novely Klínění (2018) a obsáhlé sbírky To snad není možný! (2022). Je akční na poli pořadatelském a moderátorském – připomeňme spolek Literární Vysočina, který pořádá autorská čtení, má na svědomí vlastní jednorázové kulturní akce a … Jistě ho zase brzy něco zajímavého napadne.

Náš čestný člen, pan Stanislav Kubín, je básníkem, esejistou, autorem řady literárních pásem, spolupracoval s Miroslavem Horníčkem (pořady Přijďte k nám pobejt),  je autorem vernisáží výstav výtvarníků, píše filozofické a polemické články, pořádá svá autorská čtení… Zkrátkla a dobře, vrhá se do kulturního života na několik způsobů.  Knihu A stříbrnej peníz (2021) můžeme zařadit mezi knihy naučné a navrch mezi knihy o literatuře.

Další den, sedmého května, se narodila naše čestná členka, Stanislava Alena Melicharová ze severních Čech. Píše básně, knihy o umění i pohádky pro děti. Její sbírky ze sedmdesátých let nebyly vydány, publikování v plné šíři se dočkala až po revoluci. Velice známou a často citovanou je její báseň Ulrika (2005) o poslední goethově lásce. A píše neúnavně stále, nejnovější knihou jsou Pražské sonety (2021).

K desátému květnu patří půlkulatiny paní Ladislavy Chateau, české publicistky, spisovatelky a propagátorky psychoanalýzy, velké milovnice Francie. Hodně se zabývá časem války a Protektorátu (Vlak do Výmaru: Volnost, rovnost a bratrství s Goebbelsem,  2013), představuje různé osobnosti – Život nebo psaní (2024), což jsou rozhovory s Arnoštem Lustigem.

Hned jedenáctého, den poté, připijme na zdraví čestné člence paní Evě Kantůrkové, která rovněž slaví půlkulatiny, velice hezké a významné. Tuto spisovatelku, scénáristku, chartistku snad není nutné blíže představovat. Její vzpomínky na věznění a osudy ostatních žen (Přítelkyně z domu smutku, 1992 a další) přispěly mimo jiné k novému pohledu na zdejší vězeňský systém a také díky popularitě následného tv seriálu ovlivnily mínění široké veřejnosti směrem k přijímání změn. Poslední knihou je Jan Palach (2018).

Jako by těch velmi, velmi činorodých lidí ještě ve výčtu májových zrozenců nebylo dost, na řadě je čtrnáctého května pan Jaroslav Max Kašparů, rovněž „půlkulaťák“. Řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, esperantista, autor duchovní literatury… Nesmírně vzdělaný člověk se širokým rozhledem a nechci zde opisovat všechny tituly a díla, to je na samostatnou knihu již dnes. Jeho hlubokou lidskost snad přiblíží zmínka o ochotě, s níž za covidu dokázal naslouchat vyděšeným lidem na lince bezpečí (založila D. Kovářová, s níž vydal poradenskou knihu Jak přežít krizi v rodině, 2020), kde s ochotou a laskavostí pomáhal řešit jejich problémy.

Šestnáctý květen si zabral na oslavu – a doufejme, že patřičně velikou a slavnou, se svými kulatinami pan Zdeněk Král. Tím se navíc stává dalším čestným členem. A ne, pokud jste si konečně chtěli oddechnout od výčtů zásluh, nemáme teď na skladě nikoho málo produktivního, naopak ještě dva další velepilné pány. Tento náš spisovatel a básník miluje sportpovní potápění a píše již od školních let. S jeho články, fejetony a dalším vyprávěním se můžete setkávat především v časopisech. Nedávno mu vyšel Řeckořímský flám (2024).

Pomalu se blížíme ke konci. Nebo spíše plížíme druhou polovinou měsíce? Osmnáctý den patří panu Janu Řehounkovi a jeho půlkulatinám. Spisovatel, nakladatel, milovník Polabí (hlavně Nymburska) a historie. V r. 2011 vydal pozoruhodnou knihu Příběh legionáře: V zavšivené košili a se šrapnelem v těle kolem světa. Jeho nakladatelství se hodně věnuje dětské literatuře (např. Hemžílci z lesa Bludníku, 2014, s vysokým hodnocením čtenářů). Mezi jeho nejnovější patří kniha 44+1 záhad a tajemství nymburské historie (2024).

Konečně jsme se prokousali k závěru, jakým je 23.5. a opět půlkulatiny pana Miroslava Skačániho. Jako psychiatr publikoval i populárně vědecké knihy (Pomóc, trpím depresí, 2007), dokázal nahlédnout i do reálných tragédií (Hodinu nevíš. Příběh nemocničního vraha, 2009). Letos již stihl vydat Pravda někdy vítězí, satirický román ze současnosti.

Co říci závěrem? Tak jako prý bývají májová koťátka čtyřbarevná, v životě a tvorbě se u našich májových oslavenců střídá, jak vidno, celá paleta záběrů, motivů a rovněž vlivů na čtenáře i širokou veřejnost.

Přejeme jim všem, aby se jim vhled pod hladinu věcí nekalil a tvůrčích sil neubývalo. K tomu pevné zdraví, pohodu, spokojenost a čas také sama pro sebe. Na zdraví!

 

Hana Mudrová

Autorský večer ve Wroclavi

10. dubna se ve Vratislavi v Klubu hudby a literatury uskutečnil autorský večer Věry Kopecké, jako součást XXXIV. Polsko-českých Dnů křesťanské kultury pod heslem Buďme rodinou. Večer moderoval předseda organizačního výboru Dnů křesťanské kultury Julian Golak spolu s předsedou Dolnoslezského oddělení Svazu polských spisovatelů (ZLP), členem ústředí ZLP a významným básníkem, překladatelem a organizátorem festivalu Básníci bez hranic Kazimierzem Burnatem. V. Kopecká v několika blocích představila a přednesla v polském překladu své básně. Po úvodním bloku poezie seznámila posluchače, kteří naplnili sál Klubu, s překladateli své poezie. Prvním z nich, který se nemohl zúčastnit, ale dal podnět k polsko-české příhraniční spolupráci básníků, byl Krzysztof Karwowský, který se zasloužil o první polsko-české vydání veršů autorky (Podzimní poselství, Jesienna wiadomość, Nowa Ruda 2002). Druhým překladatelem byl Kazimierz Burnat, editor a redaktor polského výboru poezie V. K. - Śladami cieni (Wroclaw 2009), autor i některých dalších překladů v rámci polských literárních festivalů. Třetím z uvedených překladatelů byl Antoni Matuszkiewicz, s nímž autorka spolupracuje na sbornících ze Dnů poezie a spolu také vytvořili okolo desítky česko-polských nebo polsko-českých sborníků a antologií vydaných v Polsku nebo Čechách. Autorka zdůraznila zásluhu překladatelů na tom, že může své verše prezentovat v Polsku. V této části programu přednesla básně česky a překladatelé tytéž básně ve svém překladu. Poté následovaly tři bloky poezie věnované ženám a mužům. Mezi jednotlivými bloky se mohli návštěvníci večera zaposlouchat do písní, které na texty V. K. zkomponovala a zpívala za doprovodu své kytary Barbara Pachura. Dalším prvkem večera byly fotografie V. K. doplňující její verše o domově a jí blízkých místech nebo dokumentující básnická setkání, která organizuje od r. 2000 (Dny poezie v Broumově). Před posledním blokem poezie vyzvala autorka posluchače, aby se přihlásili ti, kteří se zúčastnili setkání v Broumově – tvořili třetinu přítomných. Několik z nich pak přečetlo své verše ze sborníku Dnů poezie v Broumově a V. K. přečetla jejich překlad. V závěrečné části uvedla autorka své oblíbené básně jak česky tak v překladu.

Nakonec poděkoval autorce a všem zúčastněným ředitel Klubu pan Ryszard Sławczyński a předal autorce dárek – knihy a hudební nahrávky Klubu hudby a literatury a vydavatelství Akwedukt.

Večer se konal v příjemné atmosféře a posluchači si odnesli bohaté zážitky.

Lezsk Wieliczko pořídil a upravil záznam celého večera, který je možné shlédnout zde:

Následují fotografie z archivu Věry Kopecké...

III. Literární salon

 

3. Literární salon – o autorech a knihách

Vlado Ríša – Vyšehradský incident

Spisovatel, publicista, překladatel, editor a nakladatel Vlado Ríša patří k význačným osobnostem české scifistické scény. Od počátku osmdesátých let propaguje fantastiku a v tomto žánru tvoří. Publikoval přes třicet románů - od scifi přes historickou fantasy až k půvabným pohádkám pro děti, a řadu antologií. Téměř třicet pět let také vydával literární časopis Ikarie, později XB-1, v němž se objevovaly povídky předních světových a tuzemských autorů. Vyšehradský incident je dokladem, jak svěží, napínavá, humorná a přitom ryze česká může fantastika být.

Doc. PhDr. Petr Sak, CSc. – Česká společnost na prahu třetího tisíciletí

V roce 1969 vystudoval obor vzdělávání a výchova dospělých-sociologie kultury na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK, v roce 1972 tamtéž získal titul PhDr. v oboru pedagogická psychologie a dizertaci obhájil v r. 1977 v oboru sociologie, specializace sociologie mládeže a sociologie výchovy na Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se věnuje především oblastem hodnotové orientace a životních cílů mládeže, spirituality mládeže, volného času a volnočasových aktivit mládeže, otázkami sociální zrání, vztahu médií a mládeže, ale i problémem sociální deviace mládeže, úlohy a funkce mládeže v reprodukci společnosti, otázkám generace. Velmi ceněná je také jeho kniha Úvod do teorie bezpečnosti (2017). V posledních letech se intenzivně věnuje i publikování politicko-kritických článků, analýz a statí, z nichž je také složen tento soubor.

Doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D. – Cenzura versus svoboda slova

Vystudoval žurnalistiku, dějiny a teorii masmédií. Je autorem cca 40 knih odborných, popularizačních, ale i beletristických. Za básnickou sbírku Zakázané květiny dostal Výroční cenu Slovak-centra Pen klubu, za knihu Necenzurované eseje cenu E.E.Kische za literaturu faktu. V roce 2017 převzal z rukou prezidenta republiky Státní vyznamenání za zásluhy v oblasti kultury a školství. V současnosti působí jako docent na Vysoké škole ekonomické v Praze. Učí tam i předměty týkající se propagandy a dezinformací, tedy i otázky cenzury a svobody slova. To jej přivedlo k hlubšímu ponoru do historie těchto disciplín a pohledu na jejich současný stav. Kniha přináší historické dokumenty, ale i současné reflexe cenzurní praxe, zejména konstatování, jak hluboce si dnes, stejně jako kdykoli jindy protiřečí pojmy cenzura a svoboda slova.

Ladislav Beran - Kdo zná motiv, najde i vraha

Ladislav Beran

Kdo zná motiv, najde i vraha

MOBA, 2025

      Tentokrát se v nové knize Ladislava Berana, neúnavného píseckého autora, opětně objevuje na stránkách příjemně familiární a předpisů nepříliš dbalý štábní strážmistr Hřebejk a jeho celkem shovívavý nadřízený - štábní kapitán Votruba, jakož i praporčík Číp a další postavy stojící na straně práva. Takže je předem jasné, že půjde o příběhy písecké četnické pátračky, která už vedle jména spisovatele Berana doslova zdomácněla. A jako obvykle jsou jednotlivé kapitoly zajímavými případy z pestré trestné činnosti oné doby a jejího vyšetřování.

      Pátrání po debutujícím kasaři zavede četníky do Domu laskavé neřesti a spousty dalších specifických míst ve městě Písku a jeho okolí, které autor popisuje tak skvěle a detailně, jako by byl oné doby pamětníkem. Ostatně ani v líčení současného města píseckého včetně nezpochybnitelných detailů nemá konkurenci. Ve všech jeho příbězích s notnou dávkou pochopení pro lidské slabosti však nechybí ani lehká vtipná nadsázka, prošpikovaná hovorovou „písečtinou“, včetně zaběhaných názvů z hantýrky galerky i pátračky, stojící na druhé straně plotu. Je evidentní, že Beran je znalcem prostředí i trestné činnosti či postupu vyšetřujících četníků, takže povídky zní hodnověrně, fundovaně a navíc se i báječně pobavíte.

       V knize „Kdo zná motiv, najde i vraha“, kterou vydalo nakladatelství MOBA, se tak spolu s autorem vydáte za šlapkou Pitulákovou, která řízením osudu přišla o ženicha, nebo za Armádou spásy či za jinou lehkou dámou ze šantánu, zastavíte se u hochštaplera Krahulíka a řadou dalších záporných i kladných hrdinů v kolotoči zločinu a trestu. Svou roli v jednotlivých povídkách sehraje nejen zaběhnutý vyšetřující tým a jejich kolegové z jiných měst, ale třeba i velká svatokrádež, špatný horoskop, podivné libůstky pána v korzetu, motiv pomsty a spousty dalších důvodů, které stojí na počátku i na konci napínavých dějů. A to je pro změnu zase nepřekonatelný majstrštyk pana spisovatele Berana.

Hanka Hosnedlová

Jan Bauer - Tajností českých hradů a zámků

 Jan Bauer

Tajností českých hradů a zámků

MOBA, 2025

     Kdo miluje tajemno, záhady a skrytá tajemství jistě s potěšením sáhne po posledním knižním titulu známého jihočeského autopra Jana Bauera s názvem: Tajnosti českých hradů a zámků, z produkce nakladatelství MOBA. Nejedná se sice o úplnou novinku z pera tohoto pilného spisovatele, ale o výběr z třísvazkového vydání publikací stejného názvu, které vyšly v nakladatelství Akcent v letech 2004 a 2005, ale spolehlivě své čtenáře najde i dnes. Tentokrát byla kniha vydána k autorovým dubnovým osmdesátinám.

     Obsah knížky je věnován tajuplným faktům či zaznamenaným událostem v historii českých hradů a zámků, nejednou fabulovaných na základě pověstí a legend s těmito sídly spojenými. Tajuplné příběhy, podivuhodné události, ale i neuvěřitelné životopisné skutečnosti osob zde žijících jsou plné napětí, vzrušení a samosebou i neodhalených nebo poloodhalených tajemství. Na stránkách Bauerovy knihy se tedy setkáte s dlouhou šňůrou českých historických objektů, ale i zajímavých osobností od Petra Voka přes záletného Giacoma Casanovu, alchymistu Kellyho, Karla IV či šíleného císařského levobočka Julia Caesara d´Austria. Samozřejmě, že novodobému shromáždění těchto skutečností a legend předcházelo pátrání v kronikách a starých letopisech či sbírkách pověstí, z nichž do knižních stránek tohoto vydání nebyly ani zdaleka zařazeny všechny zmapované. Jedná se spíš o osobní výběr autora, který jistě bude vyhovovat i napjatému čtenáři.

      Nicméně, i když se v  obsahu setkáte s notoricky známými záležitostmi jako jsou zjevení bílé paní nebo bezhlavého rytíře, tajná sklepení a skryté hradní chodby či zapomenuté poklady, snaží se autor odhalit, kam až sahá podložená pravda a co jsou případné nadstavby bájí a pověstí. Jednotlivé hrady, zámky a zříceniny jsou v knize seřazeny podle abecedy, takže se snadno zaměříte právě na objekt, který vás momentálně zajímá, či kam se chystáte vyratiz. Takže od Bechyně přes Bezděz, Červenou Lhotu, Český Krumlov, Hlubokou, Cheb, Jindřichův Hradec Karlštejn, Kokořín, Krakovec, Křivoklát, Loket, Mělník, Rabí, Strakonice až po Třeboň, Velhartice či Zvíkov a mnohé další můžete putovat cikcal zemí a v každém místě najdete spoustu zajímavostí a objevů, které vás nesporně zaujmou.                                     

  Hanka Hosnedlová

101. literární večer Slova mají křídla

 Vážené kolegyně a vážení kolegové, milí přátelé a literární příznivci,

srdečně zdravíme a přeposíláme pozvánku na již 110. literární večer Slova mají křídla. Sejdeme se 22. dubna v 18 hodin ve Slovenském domě, Soukenická 3, Praha 1. Na večeru vystoupí MARIE FORMÁČKOVÁ, novinářka a spisovatelka, autorka desítek knih zachycujících zejména životní příběhy mediálně známých osobností, tentokrát představí svou knihu Zločiny beze zbraní.

Přejeme požehnané Velikonoce a krásné jarní dny
Se srdečným pozdravem


PhDr. Olga Nytrová a Ing. Václav Strachota

Vyhlášení soutěže o Cenu Miloslava Švandrlíka