Prohledat tento blog

neděle 17. července 2022

LITERÁRNÍ SOUTĚŽ



Objevte v sobě kousek Švejka, srandisty nebo humoristy!


V souvislosti s významnými výročími spisovatele Jaroslava Haška začíná soutěž v psaní povídek. Uzávěrka pro dodání textů je do 31. ledna 2023

 

Nejen členové Syndikátu novinářů z Vysočiny si loni připomínali 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského, ale pamatují i na dalšího významného, s krajem spojeného novináře a spisovatele Jaroslava Haška.

Příští rok 2023 bude spojený se dvěma kulatými výročími. Hned 3. ledna uplyne 100 let od Haškova úmrtí a 30. dubna si připomeneme 140 roků od narození tohoto světoznámého autora. „Věříme, že taková výročí pomohou oživit Haškův tvůrčí odkaz,“ zmínil místopředseda Syndikátu novinářů Vysočina Jan Kliment. O osobnosti Jaroslava Haška má dobrý přehled a je v kontaktu také s vnukem a pravnukem slavného spisovatele a novináře.

„V této souvislosti lze připomenout nejen téměř půldruhého tisíce Haškových povídek zveřejněných v dobovém tisku, ale především šest desítek cizojazyčných překladů Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války (Haškem psaných či diktovaných především v Lipnici nad Sázavou). A nesporně je vhodné zmínit, že vyšly i další knižní tituly od spisovatele Jaroslava Haška,“ dodal Jan Kliment.

 

Kulatá Haškova výročí jsou důvodem k vyhlášení tvůrčí soutěže pro autory povídek, kteří mohou své práce (nejenom) „v haškovském duchu“ nabídnout k publicitě Syndikátu novinářů ČR.

„Posláním soutěže je v každém z nás objevit kousek Švejka nebo srandisty, humoristy nebo toho, kdo dokáže vystihnout a vykreslit naši českou povahu,“ zmínila předsedkyně spolku Krasomil, kulturní publicistka, básnířka a prozaička Radana Šatánková, která bude v porotě soutěže.

 

BLIŽŠÍ INFO K SOUTĚŽI

·        Prozaická díla ve formě povídky nebo povídek s kontakty autora zasílejte na e-mailovou adresu syndikat.vysocina@volny.cz . Prosím, v e-mailu uveďte vaše jméno, příjmení, bydliště, e-mail a telefonní kontakt.

·        Vyhlašovatelé soutěže uvítají dosud nepublikované texty v rozsahu do maximálně 15 000 znaků včetně mezer. Minimální počet znaků není stanoven. Texty dodejte ve formátu Word, pdf nebo odt, s velikostí písma 12.

·        Uzávěrka pro dodání textů je 31. ledna 2023, vítězové pak budou vyhlášeni na jaře téhož roku v souvislosti s výročím 140 let od narození Jaroslava Haška.

·        Práce budou posuzovány anonymně skupinou odborných hodnotitelů, autory nejlépe hodnocených povídek odměníme zajímavými cenami.

·        Autor odesláním svého příspěvku souhlasí se zpracováním osobních údajů pro účely soutěže, s prezentací svého díla a se zveřejněním fotografií z vyhlášení výsledků.

 

 

VYRAZTE DO LIPNICE

Na významná výročí se chystá také město Lipnice nad Sázavou. Zde se nachází hrob Jaroslava Haška a v někdejším spisovatelově domku můžete zhlédnout muzejní expozici. Navíc nevynechejte ani návštěvu lipnického hradu a lomů v okolí.

„V rámci finančních možností vylepšujeme Haškův domek a jeho okolí. Provedli jsme výměnu vstupního portálu, rekonstrukci Haškovy zahrádky, plánujeme také instalaci dobové kuchyně v místnosti, kde bývala,“ sdělil starosta Lipnice nad Sázavou Zdeněk Rafaj. Do expozice také nainstalovali televizní smyčku s dokumentem „Poslední stopy“. Rozsáhlejších úprav se dočkalo i bezprostřední okolí spisovatelova hrobu.

„Na rok 2023 jsme připravili kalendář osobností spjatých s Lipnicí, ve kterém samozřejmě nechybí Jaroslav Hašek,“ doplnil Rafaj.

Aktivitu Syndikátu novinářů ČR vítá. „Snažíme se zavčasu probouzet zájem a upozorňovat na téma Jaroslava Haška v různých institucích. Věřím, že nakonec bude různými subjekty zorganizován dostatek akcí k důstojné připomínce Haškovy osobnosti a díla, které je nadčasové. Je žádoucí, aby téma Hašek v příštím roce silně rezonovalo v celé české společnosti pro upevnění v paměti národa,“ zmínil starosta.

V Lipnici nad Sázavou Jaroslav Hašek prožil poslední léta svého života. Přivedl ho tam v roce 1921 jeho přítel, akademický malíř Jaroslav Panuška. Hašek si zakoupil v Lipnici domek, kde žil až do své smrti v roce 1923. Zde a v blízkém hostinci U České koruny (který nyní provozuje rodina Haškových) napsal převážnou část svého nejslavnějšího díla Osudy dobrého vojáka Švejka. Odsud také podnikal se svým dalším přítelem, spisovatelem Zdeňkem Matějem Kudějem, výlety do širokého okolí. 

 

Kontakt: Jaroslav Paclík, Syndikát novinářů Vysočina, syndikat.vysocina@volny.cz

sobota 9. července 2022

Oslavenci červencoví

 Vážení přátelé,

po letošních vedrech červnových, po nichž nyní všechno překotně zraje, dozrává v tomto měsíci také několikero kulatin našich členů.

Nejdříve však dovolte, abych připomněla jedny narozeniny, které slavit již nebudeme.  Sedmnáctého dne v tomto měsíci bychom popřáli panu Vlastislavu Tomanovi. Nyní nám již zbývají pouze vzpomínky na jeho veliké, důležité  dílo, které provedlo dětstvím několik generací.  Zůstalo tu s námi a bude nás a další děti provázet ještě dlouho.  Nejen jeho fantastické příběhy, nejen svázané ročníky ábíček, ale také vzpomínky, které se v mu poslední době dařilo publikovat na internetu. Vzpomínal sice nepravidelně, ale velice zajímavě na Plzeň svého dětství.

Nyní k radostnějším připomenutím:

Šestý červenec náleží pražské spisovatelce Anině Jiřičkové, která jako první v tomto měsíci oslaví krásné kulaté narozeniny. Její kniha Když rodiče pláčou (2011) pobavila několik generací. Příběhy o každodenních věcech, psané lehkým perem, nikoho nezarmoutí, spíše podpoří a a napovědí.

Dvanáctý červenec patří našemu čestnému členovi, básníku Jiřímu Faltusovi.  Pro děti napsal několik knih, mezi poslední patří Kráva a její kamarádi a Slon a jeho kamarádi (2019), Špalíček hádanek (2017) a pro dospělé  Kniha aforismů (2014).

Osmnáctý den patří opět kulatinám, tentokrát Miloslava Uličného, našeho dlouholetého člena z Východních Čech. Je to romanista, vysokoškolský pedagog, básník iprozaik,  překladatel ze španělštiny, italštiny, portugalštiny a katalánštiny. Významné jsou jeho překlady staré poezie, mezi jinými soubor Pražské romancero (2018), což jsou kramářské romance, dovezené do Prahy v 17. století ze Španělska. Z jiného soudku je padesátka povídek Příhody a nehody Jaroše Konečníka (2017), vycházející z autorova života.

Poslední oslavenkyní tohoto měsíce je Františka Vrbenská, na jejíž zdraví pozvedneme číše dvacátého pátého. Představovat ji nemusím, je duší mnoha tématických spolků, velice žádanou přednášející, autorkou mnoha básní, historických románů, populárně vzdělávacích a vědeckých článků, redaktorkou literárního měsíčníku, podporovatelkou literárních talentů.  S Karlem Dudkem vydala knihu Ztracené dějiny Prahy (2019), s Lucií Lukačovičovou historický román Hořící kůň (2017) a nemohla chybět ani v ojedinělém čtyřdílném projektu 52 českých a slovenských autorek „Žena s…“ (2017), konkrétně v díle Žena se lvem.

 

Přejeme všem našim milým oslavencům co nejhezčí oslavy, všechno dobré, spoustu inspirace a hlavně tvůrčí síly k jejímu uplatnění. Navrch přízeň literárních sudiček a všech  během cest rukopisů až ke čtenářům.

 

Hezké léto všem!

Hana Mudrová



úterý 5. července 2022

Bohumil Ždichynec - Archimedův bod

Anotace:

Každý má oči, aby viděl, a srdce, aby žil, ale měl by srdcem i vidět a nežít jen z toho, co oči vidí, jelikož často vidí jen to, co si člověk vidět přeje. Lidská existence se prolíná s dantovskou vizí pekla, očistce i ráje. Digicivilizace zavádí druh Homo sapiens do metavesmíru rozšířené virtuální reality, jejíž se máme stát součástí. Kam až to bude v nové civilizaci ještě člověk a odkud už to bude někdo jiný? V tmavomodré noci s růžovými brýlemi v partituře snu Archimedes ze Syrakus, filosof, fyzik a matematik co objevil páku, věřil v počátečním nadšení, že by mohl na jejím principu vyzdvihnout svět, jenže nemohl nalézt bod, o který by mohl páku opřít. Šel zamyšlen za vnitřním hlasem, ale chybělo mu něco, co by bylo schopno nést samo sebe a nebylo neseno ničím. Množinou hledaného bodu bylo myšlení, protože chceš-li pochopit vědomí, potřebuješ ideu, působící uvnitř ega. Nalézt svůj klid v neklidném světě. „Podnětná esejistická a poetická knížka,“ charakterizuje dílo literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. Grafickou podobu knihy vytvořil doc. ak. mal. Michal Slejška a ilustrační kresby jsou dílem prof. ak. mal. Dimitrije Kadrnožky.




Prázdniny na webu

Milí kolegové a přátelé autorského webu LKPB,

přišel pohodový čas prázdnin, který mnozí z nás prožijeme na dovolených, chalupách, v přírodě. Říká se, že nastává okurková sezona, přesto si myslím, že i léto je časem inspirace pro psaní. Jaké je vaše Léto? Podělme se o něj, budu se těšit a ráda na web vložím prosluněné verše i povídky.

Také letos Společnost poezie z. s. vyhlásila nové téma na festival Den poezie, který proběhne na podzim.  Letošním tématem je Včera, dnes a zítra. Již nyní mi můžete posílat své příspěvky, které v průběhu konání festivalu budou zveřejněné na našem webu.

Krásné léto a hodně inspirace, buďme stále spolu!

 

Za autorský web LKPB a jeho hostů zdraví Pavlína


Mějte se hezky  J



https://literatinawebujedemedal.webnode.cz/

Cena spisovatelů již potřetí

 Udělování Ceny Obce spisovatelů ČR se pomalu již stává tradicí. V letošním roce bude totiž udělována již potřetí. Je určena pro autora nejlepšího písničkového textu, přihlášeného do autorské soutěže festivalu Porta.

V prvním, startovním roce bylo toto nově zavedené ocenění díky nástupu covidu a následným opatřením udělováno nejprve virtuálně. Teprve po uvolnění byla originální keramická cena předána příslušnému autorovi osobně. V loňském roce si již tvůrce vítězného textu osobně odnesl keramický pohár Obce spisovatelů již přímo z letního festivalového jeviště v Řevnicích.

Přihlášené autorské písničkové texty, jichž letos bylo nepatrně více než loni, hodnotila porota, složená stejně jako v předchozích letech ze členů Rady Obce spisovatelů. A tentokrát se kupodivu bezvýhradně shodli na textu Ondřeje Podeszwy z kapely Meziměsto, která postupovala z Polabského kola. Vítězný text je přemýšlivý a nese název S váhami na křídlech. Také Ondřej si p první červencové neděli odnesl z portovního pódia keramický pohár z dílny jihočeského výtvarníka Jana Štarka. 

 -hh-