Prohledat tento blog

pátek 29. prosince 2023

Recenze Františka Uhra

NEPIJTE Z ROZLITÉHO

Jsou básníci, kteří vykročili do lánů české poezie vlastním krokem a přes všechny peripetie udržují hladinu své poezie v trvalé rovině, neohřívají se u jiných ohníčků. Jsou schopni nacházet mnohá kongeniální podobenství, zobrazují svoje poznatky, prožitky a představy bez planých gest. Píší poezii skromnou, ukotvenou u pevných břehů. Patří k nim Vladimír Stibor, který vedle vlastní tvorby vykonává velice záslužnou práci ve vydávání sborníků. Nejnovější Stiborova sbírka NEPIJTE Z ROZLITÉHO (vyd. V. Rysková, il .Ivan Bukovský, 97 str., 2023) je důkazem Stiborova básnického zrání. Stěžejní osnova jeho poezie spočívá v otázkách, které básník klade sám sobě, na které adekvátně odpovídá nebo záměrně zanechává skuliny, jimiž provokuje čtenářskou pozornost i příchylnost. Ohraničuje svůj současný básnický obzor vzpomínkami, které se stávají motivací: //Naučila mě milovat lodě, chodit pytlačit hvězdy v blízkosti tůní.// Ten obraz vytváří prostor s veršem //Řekni mi o svých mostech//. Stibor ty mosty úpěnlivě hledá a s trýzněmi nachází. Mosty mezi lidmi, mosty mezi událostmi, most mezi vlastními touhami zrozenými ze sérií životních poznání a drsnou skutečností. Nic na tom nemění verš //Kdosi vykřikne Kartágo hoří//.  Stibor  zná i slunné stráně života, vřelejší  //taneční kroky Rusalek//, které jeho tvorbu obohacují. Elegické prvky jí dodávají ostrější náboj i útěšný nápoj. Vyrůstá do pevných obrysů, v niž nachází slibnou půdu pro další tvorbu, neboť básník nikdy nestane, pokud se před ním vlní otevřený obzor. 



NA HRANĚ

Středisko východočeských spisovatelů vydalo sborník ilustrovaný šesti výtvarníky NA HRANĚ (ed. V. Kopecká, 222 str., 2023), obsahující ukázky z literární tvorby  zkušených autorů i tvůrčími zkušenostmi mladších, kteří nastoupili dobrou cestu a jsou pro Středisko a českou literaturu přínosem.  Mnozí z nich disponují uzavřenými díly, pro která marně hledajíc vydavatele. České literatuře také scházejí běžně dostupné  literární časopisy. Cestou k otevřeným literárním vratům se tak stávají právě sborníky. Nejsou náhradníky, nýbrž nástupci. Patrně trvalými, literatura se stále těší velké pozornosti, ale malé obecné podpoře. Proto si kvalitních sborníků považujme. Sborník Na hraně vydává svědectví o kvalitní tvorbě východočeských autorů a dává jistotu, že literatura bude žít. Voní nejen šeříky, levandule a pryskyřice, i papír disponuje vlastní vůni. Věřme, že nezastupitelnou. 



úterý 26. prosince 2023

Vánoční píseň - premiéra v Červeném kostele na "Vánočním koncertě" 22.12.2023

Původní píseň kapely Ozembóch na motivy písně Greatest Gifts 

nazpívané rodinou Bocelli (Andrea, Mateo, Virginia) 

na text Jaroslavy Pechové.



sobota 23. prosince 2023

ALMANACH - POEZIE 2024

Milé a vzácné básnířky, vážení básníci!

Vloni jsme společně vytvořili první z nové edice almanachů poezie českých a světových básníků. Kniha se setkala s mohutným ohlasem, a proto vyhlašuji druhý ročník, a opět bez omezení druhu, námětu či jazyka autora, s názvem:

POEZIE 2024 aneb Vesmír slov

Příspěvky nejsou obsahově nijak omezeny. Vesmír poezie znamená nejen hvězdy, planety, mimozemské civilizace, tajemno komet a hvězdokup, nepoznaných galaxií, Slunce, Měsíc...,
 ale také vše nádherné mezi tím a v nás. Fascinující nekonečno slov.

Informace a podmínkY – prosím, čtěte pozorně!

Každý autor zašle jednu až pět svých básní, které celkově nepřekročí 100 řádků (včetně nadpisů a mezer mezi řádky). Text posílejte pouze v elektronické podobě (sepsané na počítači) v běžném textovém editoru (ne pdf). Kratší texty nejsou překážkou, delší budou po konzultaci s autorem zkráceny. K cizojazyčným příspěvkům je nutno dodat i jejich překlad.

Pokud si nejste jisti jazykovou správností, nechte si text ještě před odesláním zkontrolovat.

Texty s velkým množstvím chyb nebo velmi nízké literární úrovně mohou být vyloučeny.

Vyhrazujeme si právo využít jen část zaslaných materiálů nebo je do knihy nezařadit.

Zasláním textů autor souhlasí s jejich uveřejněním bez nároku na autorský honorář a zavazuje se k úhradě minimálního počtu výtisků (4 ks knih formátu A5 v měkké vazbě, vč. poštovného za 1200,- Kč)

Jednotlivé kroky budou s přihlášenými autory konzultovány prostřednictvím e-mailu či telefonu.

K textu přiložte následující údaje:
- jméno a příjmení autora, rok narození, profese, místo bydliště a krátkou odpověď
  (max. dvě až tři krátké věty) na otázku: Co pro vás jako pro básníka znamená vesmír?
- telefonní spojení (pro případné konzultace a pro poštu při odeslání knih).
- poštovní adresu, na kterou budou knihy zaslány.

 

Časový harmonogram…

31. března 2024 – nejzazší termín pro zaslání básní a požadovaných údajů.
(Přijetí bude potvrzeno žádostí o kontrolu sazby vaší části almanachu).

31. března 2024 – zaplacení nákladů přípravu, tisk a expedici tří knih.
(Číslo účtu nebo adresa pro odeslání složenkou budou autorům sděleny při přijetí textů).

31. května 2024 – dokončení sazby konečné verze knihy.

30. června 2024 – dokončení tisku knih.

Červenec – srpen 2024 odesílání knih autorům (poštou nebo zásilkovou – dle požadavků).

 

Další informace můžete získat na e-mailu: profandu@seznam.cz nebo na tel. 776 58 2331.

Fanda :-) Tylšar

PS: Děkuji PhDr. Haně Karolíně Kobulejové za návrh názvu knihy.

pátek 8. prosince 2023

Srdečně Vás zveme na tradiční adventní setkání v Karlíně ve čtvrtek 14. 12. 2023 od 17 hodin

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

 

srdečně Vás zveme do kaple CČSH ve Vítkově 13, Praha 8 – Karlín na tradiční adventní setkání v Karlíně ve  čtvrtek 14. 12. 2023 od 17 hodin.

Hosty uvede a podvečer otevře farář CČSH ThDr. Jiří Vaníček.

Pořadem budou provázet Markéta Hlasivcová a Květoslava Salmonová.

Členové a příznivci Dialogu na cestě budou předčítat ze své vánočně laděné poezie, vánoční skladby a písně na dobové nástroje zahraje Tomáš Najbrt.

Při čaji a kávě společně posedíme a budeme vnímat předvánoční atmosféru.

 

  Se srdečným pozdravem

 

  PhDr. Olga Nytrová

  předsedkyně Pražského klubu spisovatelů a členka Rady Obce spisovatelů

  t. 608 160 446

  www.dialognaceste.cz

  Dialog na cestě na YouTube




úterý 5. prosince 2023

Prosincový pozdrav

Milí kamarádi a příznivci literárního webu, milovníci psaného slova,

jsme na prahu posledního měsíce letošního roku. Mnozí budeme bilancovat, co nám přinesl, sčítat úsměvy a úspěchy a někde na černou listinu ve svém nitru zapisovat své dluhy a neradosti. Člověk by se neměl příliš trápit tím, co se nepovedlo, vždyť mnohem víc pro něj má znamenat to dobré, čemu šel statečně naproti a co jej potkalo. Věřím, že toho byla spousta a až se nás paní Múza zeptá, kolik papírů jsme letos popsali, že bude ohromená tím obrovským číslem a nekonečným počtem krásných slov.
Prosincové téma je Svět fantazie, paní Múza a já.
Věřím, že odložíte předvánoční spěch a při svíčkách adventu se s námi podělíte o svou tvorbu.

Přeji vám všem krásný adventní čas a přidávám přání a básničku od slovenské autorky Marty Lehetové.

Mějte  se hezky Pavlína



PavlinaKollarova@seznam.cz


Marta Lehetová

Adventný čas

 

Vkročil do domovov

Zapálil sviečky

Vytvoril betlehem

Do sŕdc vlial

Nádej

Mier

Priateľstvo

Lásku

Čas pokánia

Pokory

Pôstu

Štedrý deň

Čas rodinných stretnutí

Čas na modlitby

Duša ktorá čaká

Na príchod Božieho syna

Na „svetlo sveta“

Len On a my




Dvacet let Dialogu na cestě

V inspirativním prostředí pražské Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného oslavil Literárně dramatický klub Dialog na cestě dvacáté výročí svého vzniku. Na úvod se konala projekce obrazů Z. Hajného. Doprovázela ji hudba Václava Strachoty, kterou složil pro jmenovaného tvůrce k desetiletému výročí tohoto uměleckého stánku. Majitelka galerie Ema Hajná přivítala přítomné spisovatele a další hosty a Olga Nytrová pronesla své zamyšlení nad vznikem a významem „Dialogu“. Poté se ujal slova karlínský farář Jiří Vaníček. Vybrané ukázky z prozaické i poetické tvorby  z chystaného almanachu 20 let Dialogu na cestě přednesli známí umělci, herečka Petra Jungmanová a herec Vilém Udatný. Na závěr zakladatelka a vedoucí klubu O. Nytrová požádala o požehnání čelného představitele naší církve, patriarchu Tomáše Buttu, který je také zároveň jedním ze spoluautorů chystané publikace. Záznam ze setkání bude opět vyvěšen na Dialogu na cestě na YouTube.

Václav Strachota


Petra Jungmanová


Vilém Udatný




neděle 3. prosince 2023

ČTYŘI DESÍTKY AFORISMŮ V JEDNOM TERČI A TROJKA BÁSNÍ

 Ivan Fontana

 

I.

- Dosáhneme-li konečně cíle býváme překvapeni, když vidíme jak je prostřílený a nezbývá nám, než si vytyčit jiný.

- Je hora slov, se kterou se v životě setkáváme a hora mlčících myšlenek, která seč se o to velice snažíme nikdy nevydá své myšlenky, to samé?

- Z vysoké životní úrovně dostávají někteří z nás už závrať.

- Mnohým, poměrně často frekventovaným pojmům už odzvonilo. Nenašel se zvoník, ani plagiátor.

- Něco je jen v budoucnosti a něco jen v pohádkách. Perspektiva, že se něco změní není žádná. Co bylo, to už není.

- To co jsem v životě naškrábal, lze snadno seškrábat, ale kdo by to dělal, je toho moc a cenzura není. Staří censoři nemají povolení k činnosti a zadarmo, jak dobře víme, ani kuře nehrabe.

- S poctivostí nejdál nedojdeš, ale za sebou necháš paseku.

- Můžeme být klidní dokud jsme schopni platit všechny účty a alimenty.

- Bojovat proti pravidlům se nevyplácí, i když je to mnohdy nutné.

- Gedeon a Godot, jaký je mezi nimi rozdíl? Oba dělí tři tisíciletí a pár písmen. První byl soudce, druhý absurdní postava v dramatu Samuela Becketta.

 

II.

- Spisovatel (pisálek), který se rozepíše objímá takřka celý svět a časem si vymýšlí až přejde do tábora sci-fi.

- Některé naše choutky časem vyprchají, ale některé se drží zuby nehty na nohou jako helvétská víra.

- Medicína má odstrašovací prostředky (metody, léčebné postupy), ale statistika je neuvádí, protože nikoho nezajímají.

- Některé problémy jsme zdědili, některé převzali a jiné jsou tabu. Takže nemáme problémy a v podstatě není co řešit.

- Každá generace chce dosáhnout vlastního vítězství a je jí šuma fuk, za co bojovali dědové, i když se najdou tací, kterým to není lhostejné.

- Krádež má dva stupně, pokušení a svatokrádež. Aspoň ten druhý stupeň se mužeme pokusit vymýtit.

- Ve třech letech pochopíme, co je písek, ale ani v osmdesáti ještě nevíme, co je to sklála. A tak je to se vším. Něco je nám blízké, familiární, a něco zůstává navždy záhadou a je spíš zázrakem.

- Křížkové lázně, předposlední stanice před rájem.

- Potomci Edisona, Tesly a Volta jsou v čele stávky proti blackoutu a černé hodince.

- Praktikující lékař se drží menších nemocí a kupodivu také se uživí. Horší případy posílá do nemocnice, na kliniky a na posudkovou komisi.

 

III.

- Je duchaplná kniha snad o něco těžší než kniha duchaprázdná? Záleží na obsahu, na vazbě a konec konců také na čtenáři.

- Červená skříňka s mořskými korály věnovaná Neptunem princezně Čárypíše.

- Dříve vypravěč pohádek, dnes lídr sci-fi. Dobří pohádkáři, jsou dnes oblíbení mluvčí.

- Knihovna s voliérou pro kolibříky.

- Hledat moudrost v knihách, to je pošetilost, je to jako se přehrabovat ve skládce minulosti.

- Společenské trendy jsou vždy vzestupné, zatímco osobní kariéry kopírují pád říše římské.

- Máte doma prasátko? Tak máte zárodek banky, kupte si pozemek na Wall Street.

- Stává se, že když dočítáme knihu, dostaví se taková úzkost a máte takový strach o protagonisty, že jim pošlete záchranku?

- Nadšení a euforie nás opustily, musíme hledat, kam se ta energie vypařila.

- Půl páté, všichni normální a zdraví lidé ještě pokojně spí, jen někteří chrápou a probudili nás.

 

IV.

- Cigárko a fajfka zvyšují pocit oduševnělosti a odpovědnosti, to má zásadní vliv na filozofy a myslitele. Kouř ovšem není mlha a leda tak vyudí jejich duši.

- Předčasný důchod to je meta hodná k zamyšlení. Ale nestojí za to si dlouho lámat hlavu, okolnosti nás samy donutí.

- V důchodu oceníte den, kdy nemáte žádné závazky a nemusíte navštívit žádného doktora.

- Každé ráno je světlé a nadějné. Co přijde to se teprve uvidí. Okolo desáté se zvedne mlha a den se vybarví. 

- Jako odsouzenec, můžeš mít poslední přání, ale moc si od toho neslibuj.

- Stará garda drží při sobě, na čestné slovo.

- Petřínské bludiště už přivedlo desítky lidí do záhuby nebo na scestí. Stačí se podívat do jediného zrcadla a uvidíme jak je svět pitoreskní, kolik má koutů a zákoutí, jak se deformuje a kácí. Vypouklá zrcadla ukazují jak je svět malý.

- Atributy a loga se mění, jdou ruku v ruce s dobou. Třeba sv. Petr už netřese klíči od nebeské brány, ale je v elektronickém šoku.

- Každý soud, i ten který proběhne jen v naší hlavě, by měl být spravedlivý a nikomu nevadí, že není veřejný.

- Nezaměstnaný vítr se stal šéfem městských metařů. Jeho žlutá přilba mu příliš nesedí a navíc na jeho hlavu je trochu směšná.

- Tabu je něco jako železná košile, jako polní úhor, severní alpská stěna či železná opona. Tabu otvírá prostor pro další články řetězových mostů.

 

Zima je tady

Posbírej všechny svršky a hoď je rychle

na sebe, ať nezmrzneš. Zima je tady!

Sníh ukrývá krajinu, jen mobily se chytly v sociální

síti. Děcka drandí na saních.

 

Slova jsou podmořské mohyly, křídla

praptáků a pterosaurů. Je krajina ještě

vůbec někde panenská? Existuje ještě? Prosím

tě najdi ji. Červy a brouci sežraly všecky lesy.

 

Mezi nebem a zemí zamrzl dialog,

mnoho slov je v temných mracích, možná

právě ty je pospojuješ než začne sněžit,

mžít nebo pršet.

 

Neonové oči velkoměta města

Neonové oči města pozorují ten šrumec

na ulicích, na prospektech i na šosé.

Ten tanec na parketu.

Nejen v Paříži, i v San Francisku, v Londýně,

Madridu a Tokiu, 

ale také v Praze a v San José.

Žhavé letní dny, jako vejce na modrém plameni.

Jedno velké noční popeliště,

jedna velká divadelní scéna,

takový mumraj, takový blázinec.

Kam ty lidi jdou, kam spěchají,

proboha, kam se řítí?

V ulici Jabloňová můžeš si koupit vstupenku

do ráje a popojet MHD.

Morálka končí před dvanáctou noční hodinou 

a ráno po šesté se opět probouzí.

Neonové oči města, ráno už sotva mžourají,

oči jsou omráčeny v solný sloup.

 

Letní den

Letní den natahuje hodiny.

Spirálová mlhovina Mxx se

v horkém dni obrací.

Plete svetr severní obloze.

Vysazuje větrolamy.

 

Listy

Listy Lucilovi a Lucii, kdo je doručí?

DHL, Universal Parcel Post, tichá Česká

pošta nebo potrubní pošta?

 

Tropický den

Pečeš se na rožni, na roštu, na slunci.

Den je zase tropický, letos už několikátý,

jako by vypad´ z rohu Afriky,

z Namibie, ze Sahelu nebo ze Sahary.

Už ti černá kůže.

Nespal se, neusni na slunci, neusni na rovníku.

Nekopají tam hroby ani rovy.

Alespoň jednou vynecháš saunu,

a lístek vyhodíš do vzduchu.

Bude ti chybět březová smršť.

 

Básníku, dej si pauzu, dej si pohov.

Šetři slovy, šetři papír, šetři PC, šetři oči.

Šetři energií. Lehni si na pohovku,

na gauč nebo otoman. Do stínu lípy.

Cena za celoživotní přínos literatuře

Vážený pane předsedo, Rado, kolegové z Obce spisovatelů,

jsem velmi poctěna cenou, kterou jsem 28. listopadu 2023  v Chodovské tvrzi v Praze dostala. Je to cena Obce spisovatelů, organizace s pohnutými osudy, nicméně nesporná dědička veličin české literatury. Zamýšlím se nad slovy celoživotní a přínos. Dovršila jsem osmou dekádu let, a tudíž je přirozené myslet si, že (i přes další plány s literaturou, se svými rukopisy, které bych ráda realizovala, s literárními pořady, které chystáme v Ostravě  i v Praze, a se svou chutí psát) je termín celoživotní  už na místě. O slovu přínos uvažuji také, je pro mě lichotivé a v oblasti dlouholeté práce pro Obec v mém regionu i v ústředí snad pravdivé, ale po stránce významu literárního díla si nikdo nemůžeme být jisti. Přála bych si, aby se aspoň desetina z mých zatím třiceti vydaných knížek poezie a prózy stala užívanou součástí české literatury. A to už je v lidské povaze, raduje se i z toho, co nemusí být zrovna relevantní. A já se velmi raduji, nejsem z těch, které poctu dokážou přihodit na lehkou váhu.  Děkuji z celého srdce za cenu, je pro mě povzbudivá, beru ji jako uznání, jako podtržení a mezisoučet…

Vaše kolegyně Lydie Romanská

pátek 1. prosince 2023

25. Zeyerovy Vodňany

 

Jubileem, které už stojí za připomenutí, jsou nesporně pětadvacáté Zeyerovy Vodňany, které se tentokrát výjimečně konaly nikoliv na jaře, ale na podzim. Opětně ale v režii městské knihovny Gelasta Vodňanského, města Vodňany a v součinnosti s Jihočeským klubem Obce spisovatelů. Listopadové datum sice nebylo příznivě nakloněno počasí, a tím pádem trochu také účasti, ale pečlivě připravený čtyřdenní program probíhal podle plánu už od prvního dne konání, kdy byla zahájena výstava obrazů Luboše Trobla spojená s autorským čtením. Další dobrodružný literární pořad Na Půdě byl zaměřen na rodiče s dětmi, ale pro nás jako spisovatele byl prioritní den třetí. A závěrečnou tečkou mělo být pak otevření naučné stezky.

Jak již bylo naznačeno, nejdelší den byl věnován spisovatelům a knihám. Po ranním setkání nad chutnou snídaní v MEVPISu, mezinárodním vzdělávacím centru, se přítomní autoři jako obvykle rozešli na besedy do škol a kulturních zařízení. Tradiční poobědová exkurze letos směřovala na Fakultu rybářství a ochrany vod, kde se nás ujal Martin Kahanec a musím dodat, že jeho přednáška o chovu jeseterovitých ryb byla nejen skutečně fundovaná, ale také nesmírně zajímavá i pro laiky, včetně názorných ukázek. Ochotnými průvodci v rybářské střední škole nám pak byla dvojice tamních studentů a pokud by to bylo v našich silách, napsali bychom jim do indexu velkou jedničku.  

Hlavní program dne začal pak po večeři a s potěšením jsme zaznamenali naplněný sál. Skupina Obejváci se postarala o hudební doprovod mezi jednotlivými body večera, zahájenými předáváním ocenění s názvem Zeyerův trojlístek. Tentokrát si tuto cenu odnášel František Niedl, jako autor nejvíc vypůjčovaných knih vodňanskými čtenáři, obdobně jako Zuzana Pospíšilová v oddělení knížek dětských. Trojlístek obdržela i Jaroslava Pixová za knihu Když Vltava zpívala. Jedno z nejzajímavějších ocenění bylo určeno neobjevenému nadějnému talentu, skromnému Jiřímu Ladislavu Janouškovi, který byl zároveň po celý den náš obětavý řidič. Za celoživotní dílo pak měl převzít Zeyerův trojlístek také Jan Bauer, jeden ze spoluzakladatelů této literární tradice, ale bohužel mu v účasti zabránila menší zdravotní nehoda.

Většina přítomných se ale nejvíc těšila na premiéru krátkého hraného filmu Vodňanská pohádka, za jehož zrodem a rovněž scénářem stála ředitelka vodňanské knihovny Kateřina Mašlová. Smeknutí klobouku za svou práci na filmu si zaslouží především studenti filmové školy David Kotrba a Daniel Weller, ale i David Valenta za animované prvky. Báječní byli nesporně také malí herci, mezi nimiž byl i dvanáctiletý Zdeněk Špaček, který mimo jiné doprovázel spisovatele při všech jejich aktivitách a celý průběh dne natáčel. Jak podotkl přítomný ředitel filmové školy, zcela jistě se Zdeněk brzy objeví i mezi jejími studenty.

My, coby účastníci, bychom přáli pro Zeyerovy Vodňany podobná příjemná překvapení jako byla Vodňanská pohádka i v dalších ročnících a zcela určitě další setkání zejména jihočeských autorů pod záštitou  místní knihovny, která tak nevšedně hledá nové cesty ke čtenářům i k autorům.

 

Hanka Hosnedlová