Pozvánka do Jičína

 

Na akci bude pokřtěn společný sborník povídek, 

který vznikl spoluprací Jihočeského klubu Obce spisovatelů a Střediska východočeských spisovatelů s názvem 

Kdyby aneb Kdyby byl Bavorov, co Pardubice.

Oslavenci měsíce dubna

To nám to pěkně začíná, viďte. Březen se loučil poletováním vloček, venku leze všechno, co vypadá zeleně, včetně kopřiv, sněženky už mávají na rozloučenou – a co bude dál? Bude nám duben hrozit mrazíky nebo si to pro sebe nechali Ledoví muži? Zdá se, že to nikdo pořádně neodhadne, byť mají být Velikonoce krásně jarní. Nezbývá, než si užít oněch jarních svátků a plánovat, jak v teplíčku a pohodlí připíjet postupně na zdraví našim dsubnovým zrozencům. Po pravdě, moc těch jubilantů v dubnu není, takže to zachraňují Velikonoce jako takové, které prodlužují víkend a lákají k návštěvám a posezení se všemi, koho máme rádi.

Duben patří několika zrozencům, ale věřte-nevěřte, nějaké kulatiny se vyskytly pouze jednou a to hned pasují  paní Martu Ehlovou na čestnou členku! Hned 2.4., na Zelený čtvrtek, můžeme připít a popřát ke krásnému jubileu! Tato spisovatelka a právnička vládne laskavým humorem a neváhá ho použít. Proslavila se romány z pražských uměleckých kruhů a využila inspirace ze své advokátní praxe.  Svou pátou knihu Jako zrnka soli vydala loni po delší odmlce.

O dva dny později, 4.dubna, tedy letos na Bílou sobotu, se k oslavám připojuje pan Benjamín Kuras. Tento druhý čestný člen je známým spisovatelem, dramatikem, publicistou a překladatelem. Ani on se nebojí humoru, což dokázal například knihou K.O.sexu (2019).

Do třetice a tak hezky opět po dvou dnech, šestého dubna, na slavné velikonoční pondělí, se sluší srdečně popřát čestné člence, paní Libuši Svobodové. Je to „Královna matka“ českého stylu haiku, což dokazuje i knihou Paleta žití (2018).

Naším členem, který významně pracuje a tvoří pro Obec, je pan Kamil Princ, člověk ze zákulisí našeho N.O.S.u. Také jeho narozeniny se odehrávají v dubnu, přesněji dvanáctého. Takže ani po svátcích nemusíte být smutní, že jsme vyplácali důvody k setkáním a oslavám. Je básníkem, skládá hudbu a písňové texty, sám hraje na několik hudebních nástrojů a zpívá. S redaktorskou prací má bohaté zkušenosti, neboť vydává a rediguje podzemní revue Smrtisyn pro současnou českou neodekadenci. (Chtělo se mi napsat cosi o čerstvém větru z méně známých oblastí, ale nejsem si jistá, zda by to zrovna dekadentní platforma uvítala.) Poslední vydanou knihou je sbírka básní Ozvěna rybího křiku z roku 2023.

Vlado Ríša, který se opět trošínku 16.4. přiblíží k čestnému členství, rovněž neuvítá kulatiny ani půlkulatiny, ale pro Obec pracuje dlouhé, předlouhé roky v revizní komisi. Byl dlouholetým šéfredaktorem našeho vskutku jediného literárního časopisu XB-1 (dříve Ikarie), který po covidu pomaličku přešel do klubového hájemství a elektronických čísel. Zároveň celou tu dobu  pomáhal rozvíjet a podporovat nové autory, především soutěží Daidalos. Co byste tipli? Ano, opět dává dohromady tématickou sbírku povídek od žánrových spisovatelů. Držme palce, aby byla stejně rychle vyprodaná jako předchozí Fantastické pivo (2025).

Abyste nebyli smutní, že je zbytek měsíce prázdný, připomínám, že 24.4. je důležitým dnem pro hady, štíry, netopýry a oslavu všech Jíříků. Kupodivu jsou nositeli tohoto rytířského a královského jména jenom jeden náš člen řádný a dva čestní. Holt to musí někdo trochu poopravit, takže prozradím, že u nás budou slavit chlapci rovnou tři J Nejmladší je toho jména již čtvrtý. Věřím, že i v rodinách všech našich členů se nositelů najde nemálo.

Konec dubna samozřejmě platí tradičnímu zahánění zlých sil, tedy čarodějnicím, 30.4. My se jich bát nemusíme, my můžeme všichni a všechny spokojeně a bezpečně slavit, neboť se mezi námi sice vyskytují ženy velice nadané, ale podstaty vesměs bílé, tudíž neškodící. Naopak, dokážou zahnat chmury, pohladit po duši i těle a podepřít. Takže i jim všem můžeme v závěru měsíce připít a ocenit, že mezi námi jsou.

Přejeme všem oslavencům pevné zdraví, jasnou mysl, hodně tvůrčích sil a radosti ze života.

Hana Mudrová

 

 

Jubilejní kniha Ladislava Berana...

...se zrodila v nakladatelství MOBA Brno. 

Od roku 1987, kdy vyšla prvotina AKCE, je to 70tá vydaná kniha kniha.

Gratulujeme!

Zveme vás na 9. Literární salon

 

Literární salon č. 9 - program

Alexej Mikulášek - My a Oni v informační válce

Alexej Mikulášek (* 2. prosince 1962, Brno) je český spisovatel a literární historik a učitel češtiny a literatury. Absolvoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (obor: český jazyk a literatura – občanská nauka) a interní vědeckou aspiranturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (obor: literární věda). Působí na vysokých školách u nás i na Slovensku.  Předmětem jeho zájmu jsou mj. literárněhistorické česko-židovsko-německé a česko-židovsko-slovanské literární vztahy a souvislosti (více než deset let byl vedoucím redaktorem slovníku Literatura s hvězdou Davidovou), v oblasti literárněkritické pak především současná česká literatura a s ní spjatá interpretace textů (zvláště se zřetelem k jejímu uplatnění ve vzdělávací a čtenářské praxi; tomuto problému je věnována i kniha „Interpretační etudy“). Je členem redakční rady literárního a kulturního týdeníku LUK – dříve Obrys-Kmen od jeho založení v roce 1996, rovněž časopisu pro mladou slovenskou literaturu Dotyky (od roku 2007). Je členem předsednictva Unie českých spisovatelů v Praze (od jejího založení; je zastoupen v jejím sborníku Na druhém břehu. Říčany, Orego 2002). Je i čestným členem Spolku slovenských spisovatelů v Bratislavě. V roce 2011 a znovu 2025 získal Cenu Unie českých spisovatelů za literárně-kritickou práci.

Kniha My a oni v informační válce

Alexej Mikulášek se ve svém textu věnuje třem případovým studiím, a to izraelsko-palestinskému konfliktu probíhajícímu v Gaze a na okupovaných územích, válce o „Náhorní Karabach“ a ukrajinsko-ruskému konfliktu. Studie sleduje podle vlastního vyjádření autora dva úzce propojené cíle. Zaprvé jde o analýzu lexikální semiózy války, to znamená, jak se o válce píše, a zadruhé se autor snaží zkoumat způsob, jak jazyk zbavuje válku „krvavých“ příznaků s cílem ji heroizovat, estetizovat či normalizovat.

---

Lubomír Brožek – Bistro Utopie

Lubomír Brožek (* 7. července 1949 Praha) je český básník, spisovatel a publicista, předseda Klubu českých a slovenských spisovatelů. Od února 1989 byl vedoucím tiskového oddělení Svazu českých spisovatelů, který se později přejmenoval na Sdružení. Po jeho zániku v květnu 1990 byl postupně redaktorem deníku Demokrat, měsíčníku F revue a vydavatelství Studio dobré nálady. Své první trojverší uveřejnil v Mladém světě v roce 1976. Poté své básně, glosy a recenze dále publikoval v Mladé frontě, Práci, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Kmeni, Dikobrazu, A–Almanachu autorů, Listech Klubu přátel poezie, Rudém právu, Občanském deníku, Květech, Betty, Britských listech, Právu a dalších periodikách. Vydal knihy Minutu před přílivem (1980), Návrat sokola (1983), Kolotoč aneb Malá Grand prix (1985), Nebajky (1987), Vlaštovky na dně jezera (1990), Rozhovory s nesmrtelnými (1994), Do větru (1999), Paměť ohně (2008) a Kuks (2021) a zatím poslední Bistro Utopie (2025).

Literární kritik a redaktor Jan Šulc o této sbírce napsal v doslovu mj. toto: „Toho, kdo četl zatím poslední Brožkovu básnickou sbírku Kuks (2021), vystavěnou na jednom principu, myšlenkově i formálně pevně sevřenou, překvapí, že jeho jedenáctá sbírka Bistro Utopie je naopak neobyčejně pestrá. Tematicky, výrazově, myšlenkově. Není to kniha na jedno přečtení, s každou jednotlivou básní lze žít celé týdny a vracet se k ní. Společným jmenovatelem tohoto širokého básnického kaleidoskopu je Brožkův básnický jazyk: vyzrálý, poučený, přesný. Je to sbírka zralosti a životní zkušenosti, která si nedělá o ničem falešné iluze. Občas ucítíme smutek, deziluzi, nostalgii, často však výrazovou a myšlenkovou expresi, vztek, gesto vzdoru. A dramatičnost. Lubomír Brožek je básník dramatický, pointy jím nastíněných dějů a situací vždy směřují ke katarzi.“

---

Jaroslav Čvančara a Vlastislav Janík. Oba se dlouhodobě specializují na dějiny, zvláště na moderní československou historii. Napsali řadu knih, desítky odborných článků. Pořádají množství odborných přednášek s tématikou druhé světové války, zvláště o osudech čs. zpravodajců, parašutistů. Jejich knihy se těší mimořádnému zájmu čtenářů.

V. Janík je ředitelem muzeí Středočeského kraje. V současnosti dokončují oba autoři Pamětní knihu, jakousi kartotéku 540 obětí Kobylisské střelnice. J. Čvančara v současné době dokončuji knihu s názvem Fémová vražda Jana Masaryka.

Ondřej Hník - Čarodějná spolužačka

Maruška a Martin jsou spolužáci, kteří se do sebe zamilují. Maruška řečená Mája se Martinovi jednoho dne svěří se svými čarodějnými schopnostmi. Na rozdíl od běžné fantasy Mája nekouzlí za pomoci kouzelných předmětů ani formulí, ale „pouhou“ silou vůle. Tak například ohýbá čas tak, že školní pětiminutovka může trvat deset minut, prostor dokáže ohnout jako palačinku, zpomalí padající větev nad nic netušícím spolužákem, prochází zdí, světlo přemění v horkou zářící tekutinu. Čtenář se ale hned na začátku knihy dozvídá, že k tomu všemu ale musí existovat vůle vesmíru.

     Dva zamilovaní spolužáci na prahu dospívání podnikají nejen vesmírná dobrodružství (přiblíží se až k jádru Európy, prolétají černou dírou), ale také mnohá pozemská. Kdy jste si naposledy zahráli rajčatovou válku nebo se tajně vydali do zámecké alchymistické dílny?

     V knize Čarodějná spolužačka, která se v mnohém vymyká komerční fantasy, se prolíná fantazie, něha a reálný svět českého města i české krajiny. Kvalita knihy nespočívá ve velkoleposti příběhu ani epické šíři, autor nesází na napodobování cizích vzorů typu Rowlingové nebo Tolkiena, ale na český kontext, přirozené dialogy hlavních postav a jejich dětské nitro. 

119. literární večer Slova mají křídla - 18.03.2026

 

Poezie přírody - pozvánka do Mělníka