120. literární večer Slova mají křídla

 

Aleš Dostál - Dokud můžeš

Nová kniha severomoravského prozaika, jinak vše podstatné je v anotaci. 

Nové zajímavé video Dialogu na cestě na YouTube

Rádi bychom vám doporučili nové video na Dialog na cestě, kanálu na videotéce YouTube:

Milan Balabán hovoří o víře u Václava Havla

Teolog, duchovní, religionista a vysokoškolský pedagog, profesor Milan Balabán, v neposlední řadě výrazný básník a spisovatel, mluví o své knize na dané téma a přidává i jeden související zážitek z doby disentu. Rozhovor se svým celoživotním přítelem připravila Olga Nytrová v rámci výuky předmětu etika pro studenty na Univerzitě Jana Amose Komenského.

Milan Balabán hovoří o víře u Václava Havla

Informace o knize Milana Balabána Víra u Václava Havla:

Vydáno v rámci Edice Oikúmené, Malá řada, v roce 2009, ISBN: 978-80-7298-412-1.

Anotace: Sv. 8: Posametový president Václav Havel, politik, spisovatel a meditátor, se představuje ve svých Dopisech Olze (knižně Praha 1983) také jako filosof, i když se nesnaží podat ucelený noetický koncept. Havlovy úvahy, někdy s filosofickým vyústěním, lze soustředit kolem pojmu VÍRA. Víra je Havlovi „stav ducha“ nebo „duchovní zkušenost“, je to vztahování se k „absolutnímu horizontu“; je to vztaženost ke smyslu všeho bytí. Havlův „Bůh“ není objekt, věc nad jinými věcmi. Je to osobní tajemství, (extatická) záležitost ústící do personálního objektivna. Absolutní horizont (víry) není z tohoto světa, není to svět, je to pravda. Původně vyšel text v časopisu Reflexe v roce 1996.

Čtení o našich aktivitách a pozvánky na plánované akce naleznete též na našich webových stránkách www.dialognaceste.cz a záznamy z našich pořadů a akcí naleznete na Dialog na cestě, kanálu na videotéce YouTube.

Se srdečným pozdravem

PhDr. Olga Nytrová

která vede Dialog na cestě a Pražský klub spisovatelů a je místopředsedkyní Obce spisovatelů, 

tel. 608 160 446.

Připraveno ve spolupráci se zástupkyní, spisovatelkou RNDr. Markétou Hlasivcovou, 

a spisovatelem Ing. Václavem Strachotou. www.dialognaceste.cz

*********************************************************************

X. Literární salon

 

Literární salon č. 10 – program

Milan Richter  (nar. 1948 v Bratislavě)

Básník, překladatel a vydavatel, viceprezident a někdejší prezident Slovenského centra PEN. Vystudoval němčinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1972–1981 pracoval jako nakladatelský redaktor, poté se profesionálně věnoval literatuře a uměleckému překladu. V letech 1993–1995 byl chargé d'affaires Slovenska v Norsku a na Islandu. V letech 1995–2002 pracoval v Literárním informačním centru v Bratislavě, kde založil Komisi SLOLIA pro podporu vydávání slovenské literatury v zahranićí. V roce 2001 založil nakladatelství MilaniuM. Vydává v něm především poezii světových básníků a souborné dílo Milana Rúfuse, ale i další původní slovenskou tvorbu. Založil rovnéž mezinárodní básnický Festival Jána Smreka či Kafkovy Matliare, obojí roky řídil. Získal množství významných ocenění, naposled Zlatý klíč Smedereva.

Barbarský čas je dvanáctá básnická sbírka slovenského básníka Milana Richtera, která reflektuje obtížná témata let 2016–2024, včetně pandemie, války na Ukrajině a stáří. Dílo vydané Slovenským centrem PEN a distribuované MilaniuM obsahuje 91 stran a přináší niternou výpověď o "odlidštěném světě".

---

Hana Hosnedlová (nar. 1947 v Českých Budějovicích)

Novinářka, spisovatelka, cestovatelka a trampka.

S výjimkou pětileté novinářské epizody v Plzni prožila celý život v Českých Budějovicích. Díky tomu, že se v roce 1968 angažovala proti vstupu spojeneckých vojsk, byla pak nástupem normalizační politiky vyřazena z novinářské činnosti, ale i z jakékoliv jmenovité kulturní prezentace včetně zaměstnání. Zažila tedy dobu bez místa, později vystřídala různé posty od vykupovačky lahví přes prodavačku, reklamní textařku až po inspektorku v Klenotech. Ovšem psaní se nezřekla ani v této době – naštěstí existoval různý, i když svým způsobem rizikový, samizdat, v jejím případě zejména po trampské linii. Ale také dostatečně široký okruh přátel, kteří si rádi v užším kroužku poslechli čerstvě napsané básně, eseje či povídky.

Hned v roce 1990 se však vrátila k novinařině, v níž v podstatě pokračuje i nyní, společně s činností spisovatelskou. Je autorkou tisíců článků a reportáží, fejetonů, esejů, asi tří stovek povídek, o něco méně básní, ale i celé řady knižních titulů a cestopisných seriálů, je rovněž zapojena do několika desítek společných sborníků. Na kontě má také několik desítek písničkových textů, moderovala a moderuje pódiové pořady, autogramiády, slavnostní vyhlašování výsledků literárních soutěží, psala a píše pro rozhlasové pořady, malé autorské scény apod.

V mladších letech se účastnila mnoha celorepublikových literárních soutěží, odkud si odnesla i řádku ocenění. V polistopadové době připravovala a natáčela pravidelné rozhlasové týdenní pořady o trampingu a příbuzných aktivitách a o hudebním dění na této scéně pod názvem Kotlík romantiky a později Studna romantiky. Kromě jiného dva roky redigovala celostátní měsíčník Portýr a působila i v redakcích stejnojmenné festivalové tiskoviny v době konání Porty, mimo jiné také v obsahu časopisu Robinson a v internetovém Music Open. V současnosti se už řadu let široce angažuje i v almanachu Literární fórum, časopisech Puchejř, Jižan, Severka a dalších. Jako redaktorka pracovala v několika redakcích novin a časopisů.

Je členkou Syndikátu novinářů ČR, řadu let je ve výboru Syndikátu jihočeských novinářů, funguje v Radě Obce spisovatelů ČR a byla třináct let předsedkyní její jihočeské pobočky, kde dnes zastává funkci místopředsedkyně. Je členkou kulturních sdružení Hortensia a Avalon, průběžně spolupracuje s několika kulturními agenturami, redakcemi a nakladatelstvími, internetovými servery apod. Byla a je členkou řady literárních a kulturních porot, ve své pracovní náplni má i provádění korektur knih a jiných tiskovin včetně literárních úprav.

Ve výčtu nechybí ani slušná řádka prologů, doslovů, anotací, recenzí a podobných krátkých útvarů ve vztahu k publikovaným knihám jiných autorů, hudebním albům a nahrávkám. Spolupracuje i s emigrantskými autory a časopisy v zahraničí. Je držitelkou Číše Petra Voka za celoživotní dílo a dvojnásobnou držitelkou Zeyerova hrnku za konkrétní knižní tituly.

Miluje volnost a přírodu, proto už od dob puberty náleží k trampskému společenství (také v této linii se průběžně a intenzivně autorsky uplatňuje), velice ráda cestuje – stopem, s batohem, pod širákem – doma i v zahraničí. Díky trampským přátelstvím, kterých si velice cení a jimž zůstává věrná, má kontakty po celém světě a svědomitě je udržuje. K jejím láskám patří literatura, ale také divadlo, film, hudba, výtvarné umění…

---

Luboš Koláček (narozen: 23. 12. 1960)

Tajemné stezky - Krajinou chmele ze středního Poohří ke Džbánu

Kraj táhnoucí se od řeky Ohře na jih a jihovýchod k nevelkému pohoří Džbán zdaleka není spojen jen s pěstováním chmele. Spolu se spisovatelem Lubošem Y. Koláčkem budeme putovat vykořeněnou krajinou, tolik poznamenanou poválečným odsunem německého obyvatelstva. O někdejší slávě tohoto regionu svědčí velké množství památek, na které cestou narazíme. Snad v každé vesnici se nachází zámek, tvrz nebo jiné panské sídlo. Řada z nich je ve velmi špatném stavu, některé se ale daří průběžně zachraňovat. O hluboké víře místních obyvatel nás přesvědčí mnoho kostelů, kaplí, božích muk a křížů, z velké části také poničených. Povíme si spoustu zajímavých příběhů, mnohdy s tragickým koncem.

Naše putování zahájíme na kdysi mocném hradu Šumburku, jehož ruiny se tyčí nad zákruty řeky Ohře. Přivítají nás slavná královská města Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec a Louny, povíme si o tragickém osudu kdysi okresního města Doupova a podél hranice Vojenského újezdu Hradiště dojdeme až k Podbořanům. Navštívíme městečko Mašťov s bohatou židovskou historií, nádherné barokní zámky ve Valči a Krásném Dvoře, vystoupáme na holý vrch Rubín, podle mnohých bájný Sámův Wogastisburg. Milovníky záhad jistě potěší tajemstvím obestřené kounovské kamenné řady uprostřed džbánských kopců. Na závěr nás čeká husity kdysi vyvolené město Slaný a cestu zakončíme v magickém Panenském Týnci vyprávěním o Plichtovi ze Žerotína, svého času nejslavnějším rytíři středověké Evropy.

PhDr. Luboš Koláček, Ph.D.,

Profese: spisovatel, novinář (šéfredaktor, redaktor, reportér, fotoreportér), filosof, historik, pedagog a odborný publicista, přednášející (vš – dosud zejména UK Praha, vystoupení na mezinárodních konferencích, soukromé přednášky), scénárista, fotograf, moderátor, herec, knižní nakladatel – jednatel, šéfredaktor, majitel; básník

Profesně: Filosof, historik, pedagog, přednášející (vš, soukromé přednášky), odborný publicista, básník a spisovatel (autor téměř padesáti knih); po léta novinář (redaktor, reportér, šéfredaktor), dnes nezávislý publicista (dlouholetý člen Syndikátu novinářů ČR); filmový, televizní a rozhlasový scénárista; fotograf (dlouholetý účastník Czech Press Photo), herec a moderátor. Člen Evropského řádu rytířů vína (Ordinis Equestris Vini Europae). Svého času soukromý nakladatel (nakladatelství „Yetti“ Brno), dnes jednatel, šéfredaktor a spolumajitel pražského nakladatelství Bondy s. r. o. Dlouholetý člen Syndikátu novinářů, Klubu autorů literatury faktu (KALF), Obce spisovatelů ČR, Unie spisovatelů ČR, Klubu českých a slovenských spisovatelů. Držitel prestižních literárních cen „Prémie Miroslava Ivanova“ (2008), opakovaně literární „Ceny E. E. Kische“, ceny „Nejlepší povídka roku 2013“ České společnosti Sherlocka Holmese, držitel Ceny Nadace Jana Bauera „Literární pohár Jana Bauera za rok 2017“ („...L. Y. Koláčkovi ...za knihu Sex a erotika v dobách Karla IV. s přihlédnutím k celé jeho dosavadní tvorbě“); jako básník zejména držitel „Mobelovy ceny za rok 2019“ aj.

Literární tvorba (rozmezí let 1991-2023) – zejména historie/dějiny: Ve svých prozaických knihách /literatura faktu - historie(dějiny), např. „Hledání kamene mudrců“, opakovaně filosofie a historie Karla IV. apod.; romány/ vypráví historické příběhy (romány „Ďábel na Budyni“, „Poslední bere vše“ či románová trilogie „Císařovna musí zemřít, Utajený následník, Rosekrucián“), ale také o cestách po exotických zemích („Mexiko tranquillo...“, „Srí Lanka dáběeského Rávany“, Indií za dalajlamou“, „Havaj…“), jindy se obrací na fascinující domácí krajinu („České středohoří“, „Českosaské Švýcarsko“, „Český ráj“, „Podkrkonoší“, „Jizerské hory“, „Lužické hory“, „Krkonoše“, „Krajinou chmele“ … aj.); píše monografie neobvyklých osobností („Berija, Druhý muž Stalinovy diktatury: Génius zla nebo reformátor?“; „Plavba proti smrti. Napříč Atlantikem po stopách Alaina Bombarda“; „Svatý Jan Nepomuk Neumann“, „Hravý šoumen Jiří Císler“, „13. komnaty Andreje Babiše“ ...); je orientován zejména na historii („Drakula. /Krvavý Vlad III. Napichovač““; Karel IV., Jošt Lucemburský, Jindřich z Lipé, Eliška Rejčka a řada dalších osobností...), mnohdy s přesahem do méně známých oblastí jakými jsou např. alchymie a magie, okultismus či tajemné pověstí a záhady (literatura faktu, románová trilogie, román). Prestižní publikací je „Sex a erotika v dobách Karla IV.“ (2016), která vzbudila značný zájem obecné i odborné veřejnosti.

Autorské básně LYK vyšly ve sbírce: „AREÁL – Remi Apostremi Niscence“, opakovaně pak v Divokém víně, v periodikách a sbornících („Stavitelé chrámu poezie“, „Řeka úsvitu, Almanach české poezie“, „Doteky krásného umění“, „NOS“ aj). Pravidelně se svými verši vystupuje v pořadech středočeské Obce spisovatelů (naposled: Jarní matiné, Letní matiné) a na dalších obdobných akcích, například v pořadech pražské literární kavárny Duše v peří či pořadu Slova mají křídla, obvykle s kamerovým záznamem zveřejněným na internetu. Koláčkovy (moje) autorské verše recitoval svého času i legendární Mirek Kovářík ve svém pořadu Zelené peří v pražské Malostranské besedě.

 

25. ROČNÍK ŘEHEČSKÉ SLEPICE

V sobotu 11. dubna 2026 se konalo na pobočce Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně na Novém Městě vyhlášení literární soutěže Řehečská slepice spojené se zábavným programem Aprílové Vánoce.

Odpoledne bylo poznamenáno nedávným úmrtím kapelníka Řehečského kvarteta Oldřicha Němce. Soubor nastoupil v černém, ale v úvodním slově řekl Václav Franc, že by si Olda určitě nepřál, abychom brečeli. Měl by radost, že soutěž a akce s ní spojená pokračuje, že jsou lidé veselí.

Ve vlastním programu se diváci dozvěděli, jak se stalo, že hejtman Řehečského kraje vyhlásil Vánoce v dubnu. Prý za to může školačka Ema Požárová, která napsala panu hejtmanovi  Ferdinandu Krasavcovi dopis. Babička Emy, její tatínek a nakonec i dědeček pojali vánoční přípravy a pohodu osobitým způsobem, takže kdo ví, jestli pan Krasavec nevyhlásí ještě jedny Vánoce na podzim?

V rámci akce proběhl křest knihy Kdyby (podtitul Kdyby byl Bavorov, co Pardubice). Na knize spolupracovali Jihočeský klub Obce spisovatelů a Středisko východočeských spisovatelů. Jihočechy zastupovala na křtu Hanka Hosnedlová a František Tylšar. Východočechy Václav Franc a Miroslav Rezek.

Po občerstvení došlo na tradiční tombolu a především předávání cen úspěšným autorům. Václav Franc řekl, že by ti ocenění svoje umístění neměli přeceňovat a ti neocenění, aby to prostě zkusili jinde, protože porotci jsou taky jen lidé.

Do soutěže došlo 49 prací od pětačtyřiceti autorek a autorů, v kategorii prózy nejvíce (31), v poezii 19 a v písňovém textu 9. Hlavní cena sice nebyla udělena, ale i tak bylo těch oceněných dost. Ředitel knihovny Václava Čtvrtka Adam Hošek předal Cenu Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně Jindřichu Tošnerovi z Hradce Králové za povídku Stopař.

Cenu hejtmana Krasavce si odnesl Martin Měkuta z Jindřichova Hradce za báseň Duben (Apríl). Stejný autor zvítězil i v kategorii písňový text za svůj originální text na píseň Tichá noc. Druhá byla Vava Čechová z Ostravy.

V poezii získala 1. cenu Gabriela Meixnerová (Praha) za báseň Školní úklid  aneb Vivat Tim Burton. Druhé místo obsadil tradiční účastník a trojnásobný  absolutní vítěz Jiří Šandera z Milonic za básně Slova očitého svědka a Aprílová zvířecí pětice.

V próze si palmu vítězství odnesl Richard Polzer z Velké Bystřice za povídku Anděl s křídly papouška. Dvě druhé ceny získali Eliška Koppová z Prahy za povídku  Divoženka a Daniel Dejv (Příšovice) za povídku  Skleněné šachy. O bronzový stupínek se podělili Jaroslava Pechová z Prahy za povídku  Přála bych vám znát mého tatínka a domácí autor Pavel Velešovský za povídku Domácí úkol. 

Byly uděleny ještě čtyři čestná uznání. Všechny oceněné práce a ještě dalších šesti autorů vyšly ve sborníku Duben v Řehči – Vánoce lepčí!

Celým programem provázelo hudbou a písněmi Řehečské kvarteto. Ceny předávali za porotu Vladimír Píša z Liberce a autorka knihy Meliska a vévoda Albrecht, pokračovatelka jičínské čtvrtkovské pohádkové tradice Ilona Pluhařová.

V závěrečném slově připomněl hlavní organizátor Václav Franc historii pětadvaceti ročníků, vzpomněl na významné autory a osobnosti spojené se soutěží a zarecitoval báseň Jiřího Šandery Návrat domů.

Příští ročník, jak slíbil ředitel knihovny Hošek, proběhne již ve zrekonstruované knihovně. Pořadatelé slibují téma: Paranormální Řeheč! Soutěž bude vyhlášena na podzim. Normálně.

I když je to normální, že tak malá vesnička pořádá čtvrt století literární soutěž? 

Foto: Martin Žantovský

Pozvánka na akce v Praze 3

Ladislav Beran - 92. policejní revír se hlásí

 

Ladislav Beran

92. policejní revír se hlásí

MOBA, 2026

    Písecký spisovatel Ladislav Beran se ve své autorské tvorbě zabývá třemi vyhraněnými tematickými okruhy, z nichž dva pravidelně a často střídá. Tím prvním jsou krimi povídky z první republiky z pohledu písecké četnické pátračky, druhý se pak věnuje stejnému základnímu námětu, ale přenesenému do současné doby, a třetí, bohužel velice střídmě zastoupený, se v románovém ději vydává za lidmi a koňmi v jednom jihočeském hřebčinci. 

     Tentokrát se ale zastavíme u prvorepublikové galerky a jejího protipólu v podobě policejní stanice v Písku, s nepostradatelným rozverným štábním strážmistrem Hřebejkem a další posádkou četnické stanice. Nová kniha z tohoto prostředí má téměř tři stovky stránek a obsahuje rovné dvě desítky příběhů, vycházejících obsahově z prvního vydání Beranova povídkového sborníku, vydaného před čtrnácti lety v nakladatelství JaM v Písku, v omezeném počtu výtisků. 

     K nenapodobitelným přednostem spisovatele Berana patří nejen znalost místního, ale i kriminalistického prostředí, ale také umění barvitě, s humorem vylíčit svým specifickým hovorovým stylem situaci a rozvíjející se děj a dát svým postavám skutečně jedinečnou životnost, bez zbytečné nadsázky a jednostranných soudů. Jako bonus přidávám k této charakteristice i Beranovu schopnost zaujmout čtenáře už výstižným a fantazii podněcujícím názvem jednotlivých povídkových kapitol.  Posuďte sami – Nejasná smrt cifršpióna Alfreda Holubičky, Půlnoční kvinde Alžběty Boučkové, Smrt holky ze šantánu, Podivný handl s galerkou, Tah králem atd.

                                                                                                       Hanka Hosnedlová