Prohledat tento blog

sobota 13. srpna 2022

Dvě recenze Františka Uhra

 CHLÉB  POUŠTĚ

Různé sborníky poezie jsou tradičním doplňkem stuktury přibližování české poezie čtenářům. Na jejich prezentaci se podílejí zejména regionální literární instituce. S každoroční pravidelností vychází Almanach české poezie, s datem roku v názvu. O jeho uvedení na literární scénu se zasluhuje především básník Vladimír Stibor. Nutno poznamenat, že se částečně jedná o řešení nouzové, řada autorů by zasluhovala vydání vlastní sbírky. Letošní almanach CHLÉB POUŠTĚ (vyd. V. Rysková, il.Ivan Bnkovský, 210 str.) představuje 76 tvůrců. Častým neduhem sborníků je výrazná nevyrovnanost tvůrčí invektivy. Tentokrát není hladina úrovně příliš kolísavá, ačkoli dominují především renomovanější tvůrci. Jmenujme (abecedně) alespoň Jana Cimického, Evu Černošovou, Romana Szpuka, Martu Urbanovou, Jiřího Žáčka či svérázného Dutu. Jisté osvěžení představují jediná báseň Radany Šatánkové, Rejmánkovy překlady (Szymborská, Bukowski) a aforismy Ladislava Mušky. Některými pozoruhodnými básněmi se samozřejmě prezentují i další. Poněkud problematický je průměrný věk přispěvatelů, který ovšem nelze ovlivnit, absence mladé pozeie však stojí za zamyšlení. Rozhodně by přinesla svěží náboj. Každoročně je kladena otázka, na kterou autoři odpovídají. Integritu té letošní – pozvali byste Jana Husa na večeři - pojali někteří rigorózními minitraktáty, záměr plně pochopil snad pouze František Tylšar. Na stejné lodi zaveslovali Žáček a výtvarník Bukovský. Sborník Chléb pouště je třeba uvítat jako vizitku části širokého spektra současné české poezie, a je to vizitka kvalitní.

 

 

ŠEDESÁT TŘI PODZIMŮ

Shoda okolností nás někdy zaskočí. Těžko soudit, zda jde o náhodu v básnické sbírce Vladimíra Stibora ŠEDESÁT TŘI PODZIMŮ (vydal Archiv AAA, edice Poezie Krušnohoří, 2022, 63 str.) Právě počet stran koresponduje s názvem sbírky. Vysvětlení by snad mohl podat básník, kdyby na tom záleželo. Neboť ve hře je ještě třetí faktor – básníkův věk. Stibor má na kontě přes dvacet sbírek poezie, patří tedy ke zkušeným tvůrcům, kteří vědomě směřují ke konkrétnímu cíli, znají správnou cestu a dokáží po ní vykročit. Jeho poezie vyrůstá z nepříliš kvalitně orané půdy současnosti, plné drobných i větších šarvátek a poranění, která se odrážejí ve verších s přesně dávkovanou intenzitou. Jako základní motiv můžeme uvést tři citace: Kartágo hoří (str. 24), Kdo za nás vytáhne bouřkovou plachtu na stěžeň (str. 26) a Na barikádě je každý z nás vydán napospas větru (str. 34). Hluboké občanské i básnické znepokojení směřuje k obavám, jakým terčem se stane budoucnost, jakou melodií nás zaskočí zvonkohra ambitů (str. 51). Těžištěm úzkostně sevřené sbírky je vědomí odpovědnosti. Stiborova poezie tak dosahuje sugestivního účinku. Zjevný je odlehčující kontrast s pasážemi psanými v klasické formě haiku, které hledí ke vzdálenému obzoru s poněkud vlídněji laděnými, věcně vyváženými nadějnými perspektivami

 



 

Vyhlášení Mobelovy ceny

Milí přátelé,

3. září 2022 v 15 hodin vyhlásí Mobel vítěze 14. ročníku Mobelovy ceny za rok 2021 v galérii Dzomsa, Lucemburská 23, Praha 3. Celý rok přicházely Mobelovi básnické sbírky od českých i slovenských básníků, a jejich kvalita se stále zvyšuje. Přijďte si, prosím, poslechnout ty nejlepší verše, které budou prokládané písničkami Radka Tomáška. Pozvánka v příloze. Těšíme se na Vás!


Za Mobela

Lojza Marhoul




Letní setkání v Holíči

 

Foto: Vlado Petrovič

Letní mezinárodní poetický festival „Po stranách Moravy“ se letos uskutečnil ve slovenském Holíči ve dnech 5. – 7. srpna.  Již jedenáctého ročníku se zúčastnilo celkem pětadvacet poetů ze Slovenska, Česka, Polska a Rumunska, pro něž Vladimír Petrovič, prezident slovenské sekce festivalu, zajistil solidní ubytování v hotelu SAN a zajímavý program. Účastníkům bylo po celou dobu k dispozici Divadlo rodiny Švrčkových - Beseda, partner festivalu, kde probíhala autorská čtení zpestřená hudebními vstupy, poetické debaty a diskuze. Rodina Švrčkových navíc pro zúčastněné zajistila i stravování.

Součástí programu byla i návštěva jediného celistvého kostelíka sv. Margity Antiochijské, který se zachoval z období Velkomoravské říše na území Česko – Slovenska. O historických poměrech v povodí řeky Moravy v období Velkomoravské říše zasvěceně pohovořil Vladimír Petrovič, který jako regionální historik se této tématice věnuje. Vybraná skupina autorů se zúčastnila autorského čtení pro lázeňské hosty Přírodních léčebných lázních Smrdáky.

Díky nevšední vstřícnosti rodiny Švrčkových a obětavosti Vladimíra Petroviče proběhl celý festival ve velmi milé, srdečné a přátelské atmosféře.  

Petr ŠULISTA

neděle 7. srpna 2022

Oslavenci měsíce srpna

Po suchém, převelice horkém a planoucím červenci snad přijde léto rozumnější. Srpen však sám bývá také horký dost a dost, snad proto svá narození v průběhu let odkládal nebo uspíšil, kdo mohl. Přesto velice významné kulatiny oslavíme a to hned po půli měsíce.

Sedmnáctého připijme na zdraví našemu vynikajícímu básníku a lékaři, který do své tvorby promítá právě i etický pohled profesní. Soudím, že některé jeho básně by měly být zahrnuty rovněž do povinné četby mediků. Bohumil Ždichynec dokáže i ve vysokém věku – nebo právě proto – oslovit celé generace čtenářů. Dejme slovo povolanějšímu, literárnímu kritikovi doc. PhDr. Vladimír Novotnému, Ph.D:

 „Bohumil Ždichynec, myslitel postrenesančního stoicismu, žijící a tvořící v období postmoderního skepticismu,“ analyzuje ve svých textech smysl života, který nám v čase namnoze uniká. „Nejnovější průřez autorovou přítomnou poezií představuje svébytné, jakož i přímé pokračování v poetice estetického reflektování stavu věcí vezdejších, které známe již z umělcových nedávných opusů Hamlet v tekuté době (2017), Hranatej svět (2018) a Srdce v mrakodrapu (2019).“ Zmíněným průžezem je kniha Noe odpočítává dny (2020).

Dalšími oslavenci tohoto měsíce jsou naši čestní členové, z nichž hned ten první, pan Vladimír Páral, oslaví desátého srpna kulatiny, z jakých se již tají dech. Snad promine, když prozradím, že patří mezi naše nejstarší žijící klasiky a za deset roků může dosáhnout stovky. Kdo z nás nezápasil  po boku mladého muže a bílé velryby? Mít celého Párala v knihovně na začátku 80.let bylo znakem kulturnosti – i snobství, což se modernímu umění často stává. Ještě v roce 2014 překvapil naši kulturní (a hlavně čtenářskou) obec svým posledním románem Kniha o biči.

Devatenáctý srpen patří paní Sylvě Stankušové – Knotkové. Během životního putování si všímala života kolem sebe a mnoho obyčejných osudů ztvárnila v povídkách, stejně jako mnohé dojmy  promítla do básnických sbírek. Publikovala své verše a prózy pouze v časopisech a kalendářích, teprve v důchodu začala tvořit souvisleji. Po roce 2000 vydala několik sbírek veršů a povídkových knih. Z posledních titulů jmenujme Široké nebe nad Brnem (2014).

 

Posledním oslavencem je pan Milan Blahynka, literární kritik a teoretik. Jemu patří náš přípitek 29. srpna. Zabýval se mimo tvorbu V. Nezvala dalšími postavami naší literatury a nebojí se zkoumat rovněž literaturu současnou. Vydal mj. knihy Byla jednou jedna… básnická generace takzvaných pětatřicátníků (dissertatio apologetica) (2017), Sedm kapitol o díle Milana Kundery (Kmen 2019) a potom Glosy k losu Člověka v době prokurátorů (Rub 2020).

 

 

Všem našim oslavencům přejeme pevné zdraví, stálou inspiraci, hodně tvůrčích sil a aspoň malou radost každý den!

 

Hana Mudrová


Foto: František Tylšar


Knižní jarmark v Jičíně

 


Řehečská slepice 2023 - vyhlášení

 








neděle 17. července 2022

LITERÁRNÍ SOUTĚŽ



Objevte v sobě kousek Švejka, srandisty nebo humoristy!


V souvislosti s významnými výročími spisovatele Jaroslava Haška začíná soutěž v psaní povídek. Uzávěrka pro dodání textů je do 31. ledna 2023

 

Nejen členové Syndikátu novinářů z Vysočiny si loni připomínali 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského, ale pamatují i na dalšího významného, s krajem spojeného novináře a spisovatele Jaroslava Haška.

Příští rok 2023 bude spojený se dvěma kulatými výročími. Hned 3. ledna uplyne 100 let od Haškova úmrtí a 30. dubna si připomeneme 140 roků od narození tohoto světoznámého autora. „Věříme, že taková výročí pomohou oživit Haškův tvůrčí odkaz,“ zmínil místopředseda Syndikátu novinářů Vysočina Jan Kliment. O osobnosti Jaroslava Haška má dobrý přehled a je v kontaktu také s vnukem a pravnukem slavného spisovatele a novináře.

„V této souvislosti lze připomenout nejen téměř půldruhého tisíce Haškových povídek zveřejněných v dobovém tisku, ale především šest desítek cizojazyčných překladů Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války (Haškem psaných či diktovaných především v Lipnici nad Sázavou). A nesporně je vhodné zmínit, že vyšly i další knižní tituly od spisovatele Jaroslava Haška,“ dodal Jan Kliment.

 

Kulatá Haškova výročí jsou důvodem k vyhlášení tvůrčí soutěže pro autory povídek, kteří mohou své práce (nejenom) „v haškovském duchu“ nabídnout k publicitě Syndikátu novinářů ČR.

„Posláním soutěže je v každém z nás objevit kousek Švejka nebo srandisty, humoristy nebo toho, kdo dokáže vystihnout a vykreslit naši českou povahu,“ zmínila předsedkyně spolku Krasomil, kulturní publicistka, básnířka a prozaička Radana Šatánková, která bude v porotě soutěže.

 

BLIŽŠÍ INFO K SOUTĚŽI

·        Prozaická díla ve formě povídky nebo povídek s kontakty autora zasílejte na e-mailovou adresu syndikat.vysocina@volny.cz . Prosím, v e-mailu uveďte vaše jméno, příjmení, bydliště, e-mail a telefonní kontakt.

·        Vyhlašovatelé soutěže uvítají dosud nepublikované texty v rozsahu do maximálně 15 000 znaků včetně mezer. Minimální počet znaků není stanoven. Texty dodejte ve formátu Word, pdf nebo odt, s velikostí písma 12.

·        Uzávěrka pro dodání textů je 31. ledna 2023, vítězové pak budou vyhlášeni na jaře téhož roku v souvislosti s výročím 140 let od narození Jaroslava Haška.

·        Práce budou posuzovány anonymně skupinou odborných hodnotitelů, autory nejlépe hodnocených povídek odměníme zajímavými cenami.

·        Autor odesláním svého příspěvku souhlasí se zpracováním osobních údajů pro účely soutěže, s prezentací svého díla a se zveřejněním fotografií z vyhlášení výsledků.

 

 

VYRAZTE DO LIPNICE

Na významná výročí se chystá také město Lipnice nad Sázavou. Zde se nachází hrob Jaroslava Haška a v někdejším spisovatelově domku můžete zhlédnout muzejní expozici. Navíc nevynechejte ani návštěvu lipnického hradu a lomů v okolí.

„V rámci finančních možností vylepšujeme Haškův domek a jeho okolí. Provedli jsme výměnu vstupního portálu, rekonstrukci Haškovy zahrádky, plánujeme také instalaci dobové kuchyně v místnosti, kde bývala,“ sdělil starosta Lipnice nad Sázavou Zdeněk Rafaj. Do expozice také nainstalovali televizní smyčku s dokumentem „Poslední stopy“. Rozsáhlejších úprav se dočkalo i bezprostřední okolí spisovatelova hrobu.

„Na rok 2023 jsme připravili kalendář osobností spjatých s Lipnicí, ve kterém samozřejmě nechybí Jaroslav Hašek,“ doplnil Rafaj.

Aktivitu Syndikátu novinářů ČR vítá. „Snažíme se zavčasu probouzet zájem a upozorňovat na téma Jaroslava Haška v různých institucích. Věřím, že nakonec bude různými subjekty zorganizován dostatek akcí k důstojné připomínce Haškovy osobnosti a díla, které je nadčasové. Je žádoucí, aby téma Hašek v příštím roce silně rezonovalo v celé české společnosti pro upevnění v paměti národa,“ zmínil starosta.

V Lipnici nad Sázavou Jaroslav Hašek prožil poslední léta svého života. Přivedl ho tam v roce 1921 jeho přítel, akademický malíř Jaroslav Panuška. Hašek si zakoupil v Lipnici domek, kde žil až do své smrti v roce 1923. Zde a v blízkém hostinci U České koruny (který nyní provozuje rodina Haškových) napsal převážnou část svého nejslavnějšího díla Osudy dobrého vojáka Švejka. Odsud také podnikal se svým dalším přítelem, spisovatelem Zdeňkem Matějem Kudějem, výlety do širokého okolí. 

 

Kontakt: Jaroslav Paclík, Syndikát novinářů Vysočina, syndikat.vysocina@volny.cz