Literární
salon č. 10 – program
Milan Richter (nar. 1948 v Bratislavě)
Básník, překladatel a
vydavatel, viceprezident a někdejší prezident Slovenského centra PEN.
Vystudoval němčinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v
Bratislavě. V letech 1972–1981 pracoval jako nakladatelský redaktor, poté se
profesionálně věnoval literatuře a uměleckému překladu. V letech 1993–1995 byl
chargé d'affaires Slovenska v Norsku a na Islandu. V letech 1995–2002 pracoval
v Literárním informačním centru v Bratislavě, kde založil Komisi SLOLIA pro
podporu vydávání slovenské literatury v zahranićí. V roce 2001 založil
nakladatelství MilaniuM. Vydává v něm především poezii světových básníků a
souborné dílo Milana Rúfuse, ale i další původní slovenskou tvorbu. Založil
rovnéž mezinárodní básnický Festival Jána Smreka či Kafkovy Matliare, obojí
roky řídil. Získal množství významných ocenění, naposled Zlatý klíč Smedereva.
Barbarský
čas je
dvanáctá básnická sbírka slovenského básníka Milana Richtera, která reflektuje
obtížná témata let 2016–2024, včetně pandemie, války na Ukrajině a stáří. Dílo
vydané Slovenským centrem PEN a distribuované MilaniuM obsahuje 91 stran a
přináší niternou výpověď o "odlidštěném světě".
---
Hana Hosnedlová (nar.
1947 v Českých Budějovicích)
Novinářka, spisovatelka,
cestovatelka a trampka.
S výjimkou pětileté
novinářské epizody v Plzni prožila celý život v Českých Budějovicích. Díky
tomu, že se v roce 1968 angažovala proti vstupu spojeneckých vojsk, byla pak
nástupem normalizační politiky vyřazena z novinářské činnosti, ale i z
jakékoliv jmenovité kulturní prezentace včetně zaměstnání. Zažila tedy dobu bez
místa, později vystřídala různé posty od vykupovačky lahví přes prodavačku,
reklamní textařku až po inspektorku v Klenotech. Ovšem psaní se nezřekla ani v
této době – naštěstí existoval různý, i když svým způsobem rizikový, samizdat,
v jejím případě zejména po trampské linii. Ale také dostatečně široký okruh
přátel, kteří si rádi v užším kroužku poslechli čerstvě napsané básně, eseje či
povídky.
Hned v roce 1990 se však
vrátila k novinařině, v níž v podstatě pokračuje i nyní, společně s činností
spisovatelskou. Je autorkou tisíců článků a reportáží, fejetonů, esejů, asi tří
stovek povídek, o něco méně básní, ale i celé řady knižních titulů a
cestopisných seriálů, je rovněž zapojena do několika desítek společných
sborníků. Na kontě má také několik desítek písničkových textů, moderovala a
moderuje pódiové pořady, autogramiády, slavnostní vyhlašování výsledků
literárních soutěží, psala a píše pro rozhlasové pořady, malé autorské scény
apod.
V mladších letech se
účastnila mnoha celorepublikových literárních soutěží, odkud si odnesla i řádku
ocenění. V polistopadové době připravovala a natáčela pravidelné rozhlasové
týdenní pořady o trampingu a příbuzných aktivitách a o hudebním dění na této
scéně pod názvem Kotlík romantiky a později Studna romantiky. Kromě jiného dva
roky redigovala celostátní měsíčník Portýr a působila i v redakcích
stejnojmenné festivalové tiskoviny v době konání Porty, mimo jiné také v obsahu
časopisu Robinson a v internetovém Music Open. V současnosti se už řadu let
široce angažuje i v almanachu Literární fórum, časopisech Puchejř, Jižan,
Severka a dalších. Jako redaktorka pracovala v několika redakcích novin a
časopisů.
Je členkou Syndikátu
novinářů ČR, řadu let je ve výboru Syndikátu jihočeských novinářů, funguje v
Radě Obce spisovatelů ČR a byla třináct let předsedkyní její jihočeské pobočky,
kde dnes zastává funkci místopředsedkyně. Je členkou kulturních sdružení
Hortensia a Avalon, průběžně spolupracuje s několika kulturními agenturami,
redakcemi a nakladatelstvími, internetovými servery apod. Byla a je členkou
řady literárních a kulturních porot, ve své pracovní náplni má i provádění
korektur knih a jiných tiskovin včetně literárních úprav.
Ve výčtu nechybí ani slušná
řádka prologů, doslovů, anotací, recenzí a podobných krátkých útvarů ve vztahu
k publikovaným knihám jiných autorů, hudebním albům a nahrávkám. Spolupracuje i
s emigrantskými autory a časopisy v zahraničí. Je držitelkou Číše Petra Voka za
celoživotní dílo a dvojnásobnou držitelkou Zeyerova hrnku za konkrétní knižní
tituly.
Miluje volnost a přírodu,
proto už od dob puberty náleží k trampskému společenství (také v této linii se
průběžně a intenzivně autorsky uplatňuje), velice ráda cestuje – stopem, s
batohem, pod širákem – doma i v zahraničí. Díky trampským přátelstvím, kterých
si velice cení a jimž zůstává věrná, má kontakty po celém světě a svědomitě je
udržuje. K jejím láskám patří literatura, ale také divadlo, film, hudba,
výtvarné umění…
---
Luboš Koláček (narozen:
23. 12. 1960)
Tajemné stezky - Krajinou
chmele ze středního Poohří ke Džbánu
Kraj táhnoucí se od řeky
Ohře na jih a jihovýchod k nevelkému pohoří Džbán zdaleka není spojen jen s
pěstováním chmele. Spolu se spisovatelem Lubošem Y. Koláčkem budeme putovat
vykořeněnou krajinou, tolik poznamenanou poválečným odsunem německého obyvatelstva.
O někdejší slávě tohoto regionu svědčí velké množství památek, na které cestou
narazíme. Snad v každé vesnici se nachází zámek, tvrz nebo jiné panské sídlo.
Řada z nich je ve velmi špatném stavu, některé se ale daří průběžně
zachraňovat. O hluboké víře místních obyvatel nás přesvědčí mnoho kostelů,
kaplí, božích muk a křížů, z velké části také poničených. Povíme si spoustu
zajímavých příběhů, mnohdy s tragickým koncem.
Naše putování zahájíme na
kdysi mocném hradu Šumburku, jehož ruiny se tyčí nad zákruty řeky Ohře.
Přivítají nás slavná královská města Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec a Louny,
povíme si o tragickém osudu kdysi okresního města Doupova a podél hranice
Vojenského újezdu Hradiště dojdeme až k Podbořanům. Navštívíme městečko Mašťov s
bohatou židovskou historií, nádherné barokní zámky ve Valči a Krásném Dvoře,
vystoupáme na holý vrch Rubín, podle mnohých bájný Sámův Wogastisburg.
Milovníky záhad jistě potěší tajemstvím obestřené kounovské kamenné řady
uprostřed džbánských kopců. Na závěr nás čeká husity kdysi vyvolené město Slaný
a cestu zakončíme v magickém Panenském Týnci vyprávěním o Plichtovi ze
Žerotína, svého času nejslavnějším rytíři středověké Evropy.
PhDr. Luboš Koláček, Ph.D.,
Profese: spisovatel, novinář
(šéfredaktor, redaktor, reportér, fotoreportér), filosof, historik, pedagog a
odborný publicista, přednášející (vš – dosud zejména UK Praha, vystoupení na
mezinárodních konferencích, soukromé přednášky), scénárista, fotograf,
moderátor, herec, knižní nakladatel – jednatel, šéfredaktor, majitel; básník
Profesně: Filosof, historik,
pedagog, přednášející (vš, soukromé přednášky), odborný publicista, básník a
spisovatel (autor téměř padesáti knih); po léta novinář (redaktor, reportér,
šéfredaktor), dnes nezávislý publicista (dlouholetý člen Syndikátu novinářů
ČR); filmový, televizní a rozhlasový scénárista; fotograf (dlouholetý účastník
Czech Press Photo), herec a moderátor. Člen Evropského řádu rytířů vína
(Ordinis Equestris Vini Europae). Svého času soukromý nakladatel (nakladatelství
„Yetti“ Brno), dnes jednatel, šéfredaktor a spolumajitel pražského
nakladatelství Bondy s. r. o. Dlouholetý člen Syndikátu novinářů, Klubu autorů
literatury faktu (KALF), Obce spisovatelů ČR, Unie spisovatelů ČR, Klubu
českých a slovenských spisovatelů. Držitel prestižních literárních cen „Prémie
Miroslava Ivanova“ (2008), opakovaně literární „Ceny E. E. Kische“, ceny
„Nejlepší povídka roku 2013“ České společnosti Sherlocka Holmese, držitel Ceny
Nadace Jana Bauera „Literární pohár Jana Bauera za rok 2017“ („...L. Y.
Koláčkovi ...za knihu Sex a erotika v dobách Karla IV. s přihlédnutím k celé
jeho dosavadní tvorbě“); jako básník zejména držitel „Mobelovy ceny za rok
2019“ aj.
Literární tvorba (rozmezí
let 1991-2023) – zejména historie/dějiny: Ve svých prozaických knihách
/literatura faktu - historie(dějiny), např. „Hledání kamene mudrců“, opakovaně
filosofie a historie Karla IV. apod.; romány/ vypráví historické příběhy
(romány „Ďábel na Budyni“, „Poslední bere vše“ či románová trilogie „Císařovna
musí zemřít, Utajený následník, Rosekrucián“), ale také o cestách po exotických
zemích („Mexiko tranquillo...“, „Srí Lanka dáběeského Rávany“, Indií za
dalajlamou“, „Havaj…“), jindy se obrací na fascinující domácí krajinu („České
středohoří“, „Českosaské Švýcarsko“, „Český ráj“, „Podkrkonoší“, „Jizerské
hory“, „Lužické hory“, „Krkonoše“, „Krajinou chmele“ … aj.); píše monografie
neobvyklých osobností („Berija, Druhý muž Stalinovy diktatury: Génius zla nebo
reformátor?“; „Plavba proti smrti. Napříč Atlantikem po stopách Alaina
Bombarda“; „Svatý Jan Nepomuk Neumann“, „Hravý šoumen Jiří Císler“, „13.
komnaty Andreje Babiše“ ...); je orientován zejména na historii („Drakula.
/Krvavý Vlad III. Napichovač““; Karel IV., Jošt Lucemburský, Jindřich z Lipé,
Eliška Rejčka a řada dalších osobností...), mnohdy s přesahem do méně známých
oblastí jakými jsou např. alchymie a magie, okultismus či tajemné pověstí a
záhady (literatura faktu, románová trilogie, román). Prestižní publikací je
„Sex a erotika v dobách Karla IV.“ (2016), která vzbudila značný zájem obecné i
odborné veřejnosti.
Autorské básně LYK vyšly ve
sbírce: „AREÁL – Remi Apostremi Niscence“, opakovaně pak v Divokém víně, v
periodikách a sbornících („Stavitelé chrámu poezie“, „Řeka úsvitu, Almanach
české poezie“, „Doteky krásného umění“, „NOS“ aj). Pravidelně se svými verši
vystupuje v pořadech středočeské Obce spisovatelů (naposled: Jarní matiné,
Letní matiné) a na dalších obdobných akcích, například v pořadech pražské
literární kavárny Duše v peří či pořadu Slova mají křídla, obvykle s kamerovým
záznamem zveřejněným na internetu. Koláčkovy (moje) autorské verše recitoval
svého času i legendární Mirek Kovářík ve svém pořadu Zelené peří v pražské
Malostranské besedě.
.jpg)
