Večer slovenské poezie v Porubě

 

Vyšlo Literární fórum č. II/2022

 Milé čtenářky, vážení čtenáři!

Jestli si občas čtete Literární fórum v kavárně, v čítárně, na plovárně nebo v čekárně, nikdy se neptejte, komu zvoní mobil. Vám zvoní! Je to tak. Aspoň v tom smyslu, že dochází k bezcitně náhlému přerušení ustáleného toku vašeho vnímání. A z poklidné atmosféry ve vašem nitru je najednou jen hromádka střepů.

Přitom existuje jednoduchý způsob, jak takovým destruktivním psychonárazům předcházet. Není přece nutné, aby zařazené texty byly pořád jenom kvalitní a zajímavé. Jako vhodnější se jeví naplnění časopisu něčím méně hodnotným, klidně i vysloveně špatným. A se spoustou chyb. Uhlíkovou stopu to nijak neovlivní, a výhoda je nesporná. Rafinovanost této koncepce totiž spočívá v poznatku, že čtení potom probíhá rychleji, jen v jakémsi těkavě povrchním režimu. Bez zklidnění, bez soustředění. No, a v tom případě by pro vás, logicky, nebylo zazvonění libovolně hlasitého mobilu už tak zraňující…

Musím vás ale zklamat. Přechod na takto přízemní variantu by pro nás v redakci byl naprosto nepřijatelný! Snad nám tedy odpustíte, že jsme i při přípravě tohoto čísla pokračovali v osvědčeném trendu trvalého zlepšování kvality.

A ta poklidná atmosféra? Ta je tuze vzácným zbožím, které vám nemůžu zajistit, a vlastně ani seriózně slíbit. Ale popřát ano. Takže – ať ve vás přebývá! Ať kolem vás krouží nebo skrz vás proplouvá, s minimem zbytečných a nechtěných „přeškubnutí“, ať vás zkrátka doprovází. A v rušnějších chvílích blížícího se štědrého dárkobraní ať je aspoň někde nablízku.

Miloslav Král Český

Časopis si můžete přečíst nebo stáhnout po kliknutí na obrázek 

nebo === ZDE === .

Poezie o Vánocích

 Milí přátelé,

těšíme se na to, že 13. prosince v 18 hodin prožijete příjemný večer v Dzomse, Soukenická 23, Praha 3 s námi a našimi hosty.

Dušan Spáčil a Lojza Marhoul

Jahelkovy nové balady pro zlepšení nálady

 Máte rádi písničky Zpívajícího právníka a Ministra pohádkové spravedlnosti JUDr. Ivo Jahelky? Máte rádi humor a chcete se dobře pobavit?

Potom právě pro vás je určena první publikace edice České pohádkové akademie s názvem Jahelkovy nové balady pro zlepšení nálady. 

V brožuře o čtyřiceti čtyřech stranách naleznete hned devět balad, které vám jistě spraví náladu. Je tištěná na kvalitním křídovém papíře a doplněná veselými obrázky ilustrátorky Niny Roubíkové. Nechybí také úvodní slovo jeho výsosti Václava V, Vydry zvaného, panovníka pohádkového království, a aktualizovaná pohádková mapa pro rok 2023.

Získat ji můžete za 89,- Kč na všech prodejních akcích České pohádkové akademie. Pokud jste z větší dálky, napište si o ni na mail. mapcentrum@seznam.cz. nebo profandu@seznam.cz. 

A opravdoví znalci soudniček pana Ministra si s publikací mohou přijít pro podpis v sobotu dne 17. 12. 2022  na Českobudějovické náměstí, kde váš oblíbený písničkář vystoupí na pódiu v čase  od 17.00 do 17.30 hodin.  

= FJB =

Ukázka z tvorby Ivana Fontany

 I. AFORISMY

Kniha

- Hovořit o poezii je mnohem těžší než o penězích. Obratný makléř jen naslouchá.

- Záložka knihy je mnohdy důležitější než její obsah. Obsah se snadno vyprázní.

- Četba poezie, ano, ale proboha nesmíte se začíst, nebo propadnete romantismu.

- Kniha je nevěsta s bílou záložkou. Vakáty jdou za svědky.

- Webové stránky s černou záložkou a s kapitolou knižního smetí.

O čase

- Čás neskáče, ale nikdy se nezastaví.

- Na displejích už rostou lyšejníky.

- Pošetilost starých pánů, trošku mírní jejich ješitnost.

- Zrcadlo mlčení, orosené chladnými rány.

- Opilost: most přes řeku všedního času.

- Kamenný most: strejček motýlů.

O pravdě

- Pravda existuje. Důkazem jsou knoflíkové dírky.

- S pravdou nemám dobré zkušenosti, resp. nemám žádné.

- Ten, kdo umí lhát, dokáže i na pravdě majlant vydělat.

Na cestách

- Tulákům patří všechna rozcestí i s tulipány.

- Paříž, jistě najde se tu a tam stín i mříž, ale to bylo před revolucí.

- Každá kašna je plná snů, o vánocích se hemží kapry a úhoři.

- Sir Winton s dětskou vintovkou, mířící na Němce.

Společnost

- Společenská hiearchie: chcete ji pojmenovat od hlavy k patě?

- Historie se nikdy neopakuje, ale trochu šišlá, trochu koktá a tak zjevně potřebuje logopeda.

- Láska je žárovka, která dlouho vydrží, pokud ji nevyměníme.

- Rozum a láska si moc nerozumí, ani si netykají, ale oba jdou na to od lesa.

- Mozek má úschovnu mládí a čekárnu stáří. Za použití platíš.

- Nedostatek rozumu nenahradíš osvědčením ani diplomem.

- Dětská modlitba začíná přáním anděla.

- Nedostatek rozumu. Trestuhodná chyba školství už od první třídy.

Škola života

- Každá učitelka vidí v žácích své děti.

- Učíme se po celý život, jistě, ale už nemáme prázdniny.

- Poznámky v žákovské knížce: glosy života.

- Propadnete-li ve škole, nic si z toho nedělejte, neznamená to, že neprojdete životem.

Počítejte s nejednou fackou, s nejednim výpraskem.

- Vždy stojí něco v popředí, co nám brání ve výhledu.

- Invaze: andělé obsazují hroby, kaple a kostely, nepotřebují garáže, rampy ani hangáry.

- Nebeské brány nejsou barové lítačky, i když mnohdy jen tak vypadají.

Ekonomika

- Světovému hospodářství chybí internetové vidle.

- Sedlákův hrneček oškubaného peří.

- Jednička je kotvou matematiky, ale nikdy nebyla spuštěna, je praporem ekonomiky, který nikdy nebyl vztyčen.

II. Básně z batistu

Poduška

Hebká poduška z lesního mechu,

ještě z dob revoluční euforie

a také z dávnověku.

Poduška z jemného batistu a z aksamitu.

Poduška z duše, z tenkého dechu.

A nakonec přichází poduška z malachitu.

Klíčová dírka

Klíčová dírka, jaký div, že ještě přežívá,

že ještě zpívá. Silný zájem o ní projevilo

NTM (Národní technické muzeum).

Získala první cenu podnikové kontroly,

je laureátem Českého lva.

Pane, kdyby se klíčová dírka

dala otočit, byl by svět naruby, jako

u protinožců. Dnes se do jedné dírky

vejde kameraman i s vrčící kamerou.

Škarohlíd

Jeden škarohlíd se kdysi v jedné

dámě zhlíd. Dáma vracela se právě

z plesu, měla ještě škrabošku, a pusu

sladkou od medu.

Však na plese byla také včelou.

Škarohlíd ztratil hlavu a nakonec

i rovnováhu, a šel rovnou k věci.

U modrého úlu, ji vyznal lásku.

Dáma jako od Hollara vzdala se mu

polibkem smrti. Nic dál, zůstal tam

sám, nepočítáme-li včely.

Kurýr

Kurýr, ten pošťák z dávných časů,

messenger na koni ze spirálové

mlhoviny.

Posel čerstvých zpráv z vesmíru.

Kolikrát denně se otočí.

Prošlapané střevíce, škrpály

k vyhození, ani do truhly se už nehodí.

Dřeváky pana Sbejbla, to jsou

tankery z Nizozemí. Tak proboha,

jaké další věci?

Obraz řeky

Čáry máry na obloze a trnky na křídlech.

Křivule a křivky paní Sávy.

Obočí má z duhy a slzy pastózní.

V řece se odráží modré nebe

a tyrkysové peřeje.

Bystřina

Bystřinou voda utíká, skáče po kamení,

dovádí jako divá, skáče jako kůzle

po převrácených dolomitových deskách.

Po jedné noze doskáče až do Dolní vsi.

Věznilas´ mě na samotce v Černém lese

a ztratila jsi klíč. Ve stínu jív, habrů,

topolů a kamenných věží,

odpočíváš v pokoji.

Autíčko z garáže

Malé modré autíčko, jež ještě nikdy

nevyjelo z garáže. Miniaturní klučičí sen,

projet se aspoň jednou na okruhu

v Monze, poblíž Milána.

A vedle něho, snad jen pro genderovou

rovnováhu, ještě dívčí sen.

Květina ze školního herbáře, šplhá

po škole, zdolává patrové schodiště

a fasádu, už je v okně první třídy...

Otáčej listy, opatrně, dál jsou jen

sukulenty a palisty, jsou součásti

božího těla, jako jeho obtisky,

co bys ještě chtěla?

Jsou jako kořeny mandragory. Otevři

první knihu genezis nebo ještě lépe čti

evangélia.

Tak se ti splní nejen dětské sny.

Starý olivovník v prořídlém sadu

Starý olivovník je porostlý mechem

a lišejníkem, jakoby byl oblečen

v hávu lučištníka, jako poznávací

znamení má zelenou čapku

s průhledným kšiltem.

Starý strom, mohl by vyprávět,

mnoho pamatuje, ale moudře mlčí.

Je obtěžkán četnými a trpkými plody.

Pár větví má větrem zlomených

a také velkou vahou vlastních oliv

se opírá o zemi.

Olivy se míchají se šípky, někdy

spolu i tančí, v páru nebo v kole,

občas se o trny poraní. Směs je tmavo-

červená, sytá, jakoby země dostávala

transfuzi, jakoby krvácela. Ne vždycky

hlídačův pes tak kňučí,

jako když olivy čekají na lis.

Lesní motivy

V srdci smíšeného lesa vede mechová

pěšinka. Každý strom má srdce, ale

les, který je všemi milován, dýchá

společně.

K lesu patří každý brouček,

každé boží stvoření.

Lesní mechy hodí se k zateplení

stanu, kde každou škvíru utěsníš.

Možná na zateplení dostaneš dotaci.

Lesní požár, nech ho, ať klidně dohoří.

Toyen

Celé hračkářství patří paní Toyen,

včetně železničního království,

všech tunelů a pastelek Koh-i-nor.

Pastelek, jež každičkému dni dají

barvu. Všech plechovek od barev a laků.

Všech nadějných palet.

To je on, to je přeci celý on,

nadržený a nenasytný doyen.

Říká se „na jménu nezáleží“,

ale když za ním stojí dva básníci,

a jací, tak to je jiná.

Divadelní hra o štěstí

Lopuch a ropucha spolu dovádějí,

jako malé děti.

A jde jim to k duhu. Hra je o štěstí.

Ropucha skáče radostí, lopuch se

zelená.

Ale pak přišlo stáří, a to docela rychle.

Lopuch vadne, o hru ztrácí zájem,

ropucha je na dně.

Na scéně divadla zůstaly jen kulisy

a hlas stříbrného Měsíce

s ozvěnou Fobosu.

Mnoho podob poezie - pozvánka

 

Jak nepromarnit život