Oslavenci měsíce března

Stejně jako vloni nás poslední únorové dny zaskočily nikoliv pouhým příslibem jara, ale ukázkou slunných dnů „na plné pecky“.  Sněženky se prodíraly na světlo skoro pozorovatelnou rychlostí. Aby ne, když hned první březnový den hodláme připít dvěma našim čestným členům!

Koho z nich jmenovat prvního? Podle zásluh, slávy? Kdepak, nejjistější je abecední pořadí.

Nejdříve tady jmenuji Ivana Krause. Tento humorista, herec a loutkoherec  žil dlouho v exilu, pro nás zamlčený. Po svém návratu r. 1990 se tím pádem nám stal objevenou hvězdou, zářící břitkým sarkasmem i jemnou ironií. Po zásluze v roce 2019 získal první místo v Ceně Miloslava Švandrlíka za knihu Soukromý Hollywood. Jeho poslední knihou, ve spolupráci s Lidovými novinami, jsou Sebrané veteše (2023, Petrkov).

Dalším oslavencem z prvního března je František Uher, velice pilný spisovatel a básník z Havlíčkova Brodu. Má za sebou přes stovku knih s více, jak tisícovkou povídek, podobného počtu veršů a trojnásobkem aforismů. Jednou z posledních knih je sbírka básní  Krajina mizejících stop (2021), následovala detektivka Smrt přichází v noci (2022). Za kriminální příběhy získal dvě ceny Havrana a Cenu E. Fikera. Během života se věnoval postiženým dětem a pracoval i na škole při psychiatrické léčebně. Letos navíc oslaví krásné kulatiny! Kéž se mu ve zdraví podaří dosáhnout dalších.

První březnová dekáda je velice přející přípitkům. Hned čtvrtý březen patří Romanu Cílkovi, třetímu z čestných členů.  Jeho jméno je pojmem mezi badateli, patří mu velké zásluhy za naši literaturu faktu. Nevyhýbá se ani kriminálním příběhům, leccos napsal i pod pseudonymy  Vilém Pavlík nebo Zdeněk Roman. Za svou práci získal mnoho cen - například cen Egona Erwína Kische jsem napočítala deset! Je spoluautorem projektů, které rozšiřovaly povědomí veřejnosti o důležitých osobánostech a událostech (Galerie nesmrtelných a Přísně tajné!). Objevuje se v dokumentech o záhadách a bádání a mezi nejnovější setkání s ním patří rozhlasová dramatizace povídky Tichá noc, svatá noc ze 20.12.2025.

Jenom o den později, pátého, nás čekají další kulatiny. Zdenka Brožová, vydavatelka, redaktorka, spisovatelka a básnířka z Březnice věnovala po revoluci vedle povídkové tvorby také několik knih dětem. Od pohádek po významné dvoujazyčné verze knihy Nezlob dědu Pohodlíčko (2004-2005).

Po oslavovací odmlce  přichází závěr března. Naší poslední oslavenkyní je Slezanka a Laška Radana Šatánková, která narozeniny 29. března sice nemá kulaté ani půlkulaté, ale jako členka naší Rady Obce vtrhla do práce pro nás všechny se svým neutuchajícím elánem. Již vyprávění o předchozích aktivitách by zabralo víc, než stránku. Jen stručně uvedu, že je autorkou sedmi básnických sbírek, prozaičkou, organizátorkou kulturního společenského života po celé republice, editorkou, produkční… Jak to stihla? Publikovat začala ještě před svým patnáctým rokem.  Její Lašská čítanka (2024) zaujala i návštěvníky loňského Světa knihy. Kéž jí energie a skvělých nápadů neubývá!

 

Mezi oslavami konkrétních tvůrců nezapomínejme  ani na dnes občas vysmívaný svátek. Osmý březen, MDŽ,  byl sice dost zprofanovaný za minulého režimu, ale znovu vstává z popela. Je připomínkou žen, které opravdu bojovaly za to, aby nebyly jen druhořadými a přehlíženými bytostmi. Však to znáte: Muži jdou do války a ženy je náhle dokážou zastoupit i u strojů. Pokud neválčí s nimi. Za klidu a míru zase bývaly poslány ke sporáku a dětem, aby nepřekážely těm pravým budovatelům nové společnosti. Oslavovaly se hubou, to nic nestojí, tím to mělo skončit. Dobře, že nekončí.

 

Všem oslavencům přejeme pevné zdraví, pohodu, spokojenost, hodně dobrých nápadů a tvůrčích sil!

Hana Mudrová

 

SLOVA mají křídla - 118. literární večer

 

Setkání po pěti letech

K českobudějovickým tradicím celé dlouhé roky patřívalo setkání slovenských a jihočeských spisovatelů v rámci programu Dnů slovenské kultury. 

Jihočeši tak měli příležitost osobně se seznámit se slovenskými básníky a prozaiky a jejich tvorbou, a to v příjemné neformální rovině. Díky tomu byla navázána řada přátelských i pracovních kontaktů a vznikla i jistá osobní přátelství. Bohužel dlouhou šňůru těchto setkání přerušil covid, stejně jako i v případě dalších kulturních dění. Pauza se však protáhla i přes další roky, kdy už se společenský život vrátil do normálních kolejí. 

     Aktérem, který po pěti letech znovu přivedl do Českých Budějovic nejen slovenské autory, ale i zástupce spisovatelských organizací se sídlem v Praze, bylo Slovenské centrum PEN. Potěšujícím zjištěním byl nesporně i fakt, že toto literární setkání z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umění. 

     Připravené autorské čtení, které  se odehrávalo koncem druhé únorové dekády v hotelu Budweis za účasti Klubu slovenských dotykov a zástupců Jihočeského klubu Obce spisovatelů, prezentovalo tvorbu čtyř spisovatelů z různých míst Slovenska, ale i z Prahy. Svými verši se zde představili Vlado Skalský, Milan Richter, Erik Ondrejička a Štefan Kuzma, který se mimo jiné v minulých letech zapojil také do společných česko-slovenských knižních sborníků, realizovaných jihočeskými spisovateli.  

     Po skončení oficiální části se pak v hotelovém salonku nad předloženým pohoštěním rozproudily živé rozhovory mezi účastníky jak ze strany slovenských, tak jihočeských spisovatelů. A při loučení se opakovaně objevovalo přání, aby se spisovatelé z obou zemí mohli zase setkávat v tomto čase a hlavně v tomto městě.  

Hanka Hosnedlová   

8. literární salon

 

Literární salon 8. - program

Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc., (1965) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působí na Metropolitní univerzitě Praha a na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. V roce 2006 byl po úspěšném jmenovacím řízení na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně jmenován profesorem v oboru antropologie. Ve stejném roce mu Vědecká rada Akademie věd České republiky udělila vědeckou hodnost doktor historických věd (DSc.). Zakladatel a emeritní děkan Fakulty filozofické (do 3. 1. 2005 Fakulty humanitních studií) Západočeské univerzity v Plzni, kde dvacet let působil jako vedoucí katedry, proděkan a prorektor. Kromě množství odborných studií a popularizujících statí je autorem dvaceti odborných knih a dvou historických románů. Je nositelem Výroční ceny Nadace Josefa Hlávky za knihu Za obzor Západu (2002), Pamětní medaile Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (2009) a Medaile Vojtěcha Suka udělené Ústavem antropologie Masarykovy univerzity v Brně za „vynikající příspěvek k rozvoji české antropologie“ (2009). Žije v Praze a má tři děti.

Kniha Dějiny kapitalismu přibližuje v širokých historických, politických a ideologických souvislostech vznik a vývoj kapitalismu od poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu do počátků průmyslové revoluce na sklonku 18. století. Z obchodních aktivit podél Hedvábné stezky, které se staly základem orientální globalizace, se zrodila latentní forma kapitalismu, jejíž protagonisté neměli přímý podíl na politické moci. Tato varianta se prosadila ve velkých asijských říších – v Číně, Indii, Persii – i v raně novověkém Španělsku a Francii. Ve středověkých Benátkách a dalších italských městských státech se naproti tomu zformoval manifestní kapitalismus, v němž si obchodní a finanční oligarchie podřídila státní aparát jako nástroj akumulace kapitálu. Manifestní kapitalismus se vyznačuje vytvořením hierarchie využívaných periférií a oscilací mezi produktivní a finanční fází růstu. Jeho těžiště se v 16. století přesunulo ze severní Itálie do Amsterdamu a po roce 1688 do Londýna, odkud manifestní kapitalismus zaštítil vznik Britského impéria a jeho globálního hospodářského systému.

 

Richard Polzer (1967)

je lékař, spisovatel, básník ale také cestovatel a dobrodruh. Jako absolvent Lékařské fakulty UP Olomouc pracoval řadu let na Ústavu soudního lékařství a medicínského práva a nyní působí na chirurgickém oddělení přerovské nemocnice.

Je autorem povídkových knih (Ochočené štěstí, Jen jediné přání) i řady cestopisných komentářů a souborů básní. Společně s výtvarníkem Petrem Blažo tvoří ilustrované kalendáře provázené veršem, které získaly i prestižní ocenění v soutěžích "Kalendář roku". Do dnešního dne procestoval padesát osm zemí světa a pro letošní rok se chystá na dvouměsíční expedici po Jižní Americe.

 

Martin Kořánek (1994)  – Nemohli jsme přihlížet

Autor o sobě a své knize říká:

„Můj román Nemohli jsme přihlížet je historický příběh zasazený do období druhé světové války, ale především je to vyprávění o odvaze jednotlivce postavit se zlu. Hlavní postava Petr Frýdek je sice smyšlená, ale prochází skutečnými dějinami a setkává se s událostmi, které všichni známe z učebnic.

Dlouhodobě se zabývám obdobím od nástupu NSDAP k moci v roce 1933 až po konec války, přičemž mě zajímá i širší kontext doby spojený se jménem Adolf Hitler. Při psaní čerpám nejen z odborné literatury, ale i z osobních rozhovorů s pamětníky, veterány a přeživšími holokaustu, jejichž svědectví do příběhu přirozeně zapojuji. Mou snahou je, aby čtenář historii nejen poznával, ale aby ji skrze postavy skutečně prožil.

První dva díly vznikaly téměř osm let, protože jsem si ověřoval každý detail a dlouho jsem ani nevěřil, že se kniha skutečně dostane k vydání. Třetí román, věnovaný tématu holokaustu, už vznikal rychleji, mimo jiné díky zkušenostem, které jsem během let získal. Velkou inspirací byla přeživší holokaustu, nedávno zesnulá Dita Krausová, která mi dala mnoho zpětných vazeb, a s níž jsem měl možnost dlouhodobě spolupracovat a stali se z nás přátelé.

Přestože jsem vystudoval Českou zemědělskou univerzitu, psaní a historie se staly mou celoživotní vášní, které se věnuji už více než dvacet let. Věřím, že literatura má smysl tehdy, když nám připomíná, že ani v nejtěžších dobách jsme neměli – a nemáme – jen přihlížet.

Dopis spisovatelům - únor

Vážené kolegyně a vážení kolegové, 
milí přátelé a literární příznivci,

srdečně zdravíme v těchto únorových dnech a dovolujeme si Vás pozvat na dva zajímavé večery:

·      24. února 2026 v 17 hodin VIII. literární salon ve Slovenském domě. Pozvánku a program naleznete v příloze.

·     5. března 2026 v 17 hodin ve Slovenském domě:

Lze Západ zachránit bez návratu k biblickým tradicím?

Nadějná debata, jejíž sestava (Benjamin Kuras, Michal Semín a Petr Hampl) budí podezření, že se neobejde zcela bez humoru. Pohled židovský, křesťanský (katolický) a moderní empirické vědy.

Slovenský Dom (Soukenická 2, Praha 1), čtvrtek 5.3.2026 v 17.00

Předobjednávky (pouhých 60 míst) se vstupným 150 Kč na e-mail druhypohled@petrham.pl

 

Čtení o našich aktivitách a pozvánky na plánované akce naleznete též na našich webových stránkách www.dialognaceste.cz a záznamy z našich pořadů a akcí naleznete na Dialog na cestě, kanálu na videotéce YouTube.

&Se srdečným pozdravem

PhDr. Olga Nytrová

která vede Dialog na cestě a Pražský klub spisovatelů a je místopředsedkyní Obce spisovatelů, tel. 608 160 446.

Připraveno ve spolupráci se zástupkyní, spisovatelkou RNDr. Markétou Hlasivcovou, a spisovatelem Ing. Václavem Strachotou. www.dialognaceste.cz

Dialog na cestě na YouTube

*********************************************************************

Vaší laskavé pozornosti opět doporučujeme Dialog na cestě (kanál na videotéce YouTube): https://www.youtube.com/@dialognaceste4915/videos

Zásluhou Ing. Václava Strachoty zde přibývají pořady se zajímavými osobnostmi.  Nově je vyvěšen rozhovor spisovatelky Zuzany Peterové s Olgou Nytrovou, hovoří o knize „A přece jsem král!“ Z deníku psychoterapeutky: osmkrát o tom, jak přežít nemoc.“ Dále zde nalezneme pořad „Jaká je situace dnešního člověka aneb O umění najít z labyrintu cestu“ – ukázky poezie, dramatických textů a esejů čtou Olga Nytrová, Michaela Dolinová a Tomáš Hájek; Záznam z prezentace „20 let Dialogu na cestě v Karlíně“; „3 básnířky – 3 básnické sbírky v Karlíně", vzpomínkový pořad „Za Ivanem Fontanou", „Múzy básníkovi: Benefice pro Lojzu Marhoula“. Z dalších jmenujme např. zajímavé přednášky a besedy prof. Petra Čorneje, Alexandera Tomského, prof. Maxe Kašparů, dr. Ladislava Heryána, MUDr. Bohumila Ždichynce ad. Při sledování dalších nabízených pořadů můžete zavzpomínat na dr. Radima Uzla, dr. Jana Vodňanského, Táňu Fischerovou a další pozoruhodné osobnosti, s nimiž se už můžeme setkat pouze prostřednictvím videozáznamů.

Z minulého roku jsou vyvěšena zajímavá setkání např. s Ing. Radovanem Voříškem, psychoterapeutem a lektorem prevence na poli drogových závislostí; Alexanderem Tomským, českým politologem, publicistou, filosofem, spisovatelem a nakladatelem, a též překladatelem z angličtiny a češtiny; profesorem Maxem Kašparů, knězem, psychiatrem a zároveň spisovatelem.

Naleznete zde též loňský videozáznam z večera k oslavě 20 let Dialogu na cestě v Galerii Cesty ke světlu. Texty, úvahy, eseje, články i verše z připravovaného almanachu recitují skvělí herci Vilém Udatný a Petra Jungmanová. Objevíte zde též příspěvky teologů, filosofů, básníků, např. Milana Balabána, Ladislava Hejdánka, Maxe Kašparů, Alexandra Tomského, Ivo Tretery, Jana Hellera, Jana Kačera, Niny Divíškové, Jitky Molavcové a dalších. Tento reprezentativní večer korunuje 20 let tvůrčí činnosti sdružení Dialog na cestě. Řada autorských příspěvků je inspirativní, dává podněty k přemýšlení, k hledání osobní škály hodnot. Ukazuje možnosti dialogu a vzájemného porozumění.

Pokud Vás některý pořad osloví, budeme moc rádi, když ho doporučíte ke zhlédnutí někomu z přátel či z rodiny nebo i známým. Pomůžete dobré věci. Přispějete k šíření myšlenek, které jsou pro naši kulturu zásadní, upozorňují na důležité ideje a podněty, oživují škálu hodnot lidem všech generací

-------------------------------------------------------------------------------------

JAK OTEVŘÍT „DIALOG NA CESTĚ“ NA YOUTUBE

1/ Otevřete jej kliknutím levého tlačítka myši na tomto odkazu: https://www.youtube.com/@dialognaceste4915/videos

2/ Další možností je, že si otevřete internetovou stránku YouTube a do okénka „Hledat“ zapíšete Dialog na cestě. Potom kliknete na odkaz „Dialog na cestě“, který se objeví a otevře se Vám úvodní stránka. V ní například potvrďte nabídku „Videa“, kde přehledně uvidíte seznam všech nabízených videí.

VYVĚŠENÉ ČASOPISY A KALENDÁŘE Na www stránkách Církve československé husitské https://www.ccsh.cz/casopisy-ke-stazeni.html jsou vyvěšeny časopisy a kalendáře, např. je zde vyvěšeno již osm kalendářů Blahoslav. V současnosti editoři a redaktoři O. Nytrová a V. Strachota dokončili další ročník kalendáře Blahoslav, který již také vyšel. Přispěla do něj opět řada autorů z Obce spisovatelů a Dialogu na cestě. Najdete zde i dvouměsíčník Husita a týdeník Český zápas, do nichž přispívají i členové a příznivci Dialogu na cestě a Pražského klubu spisovatelů.

Informace o literární soutěži EPIGRAM 2026

Hezký den z Vysočiny,

chtěl bych Vám jménem Syndikátu novinářů Vysočina dát vědět, že probíhá
soutěž v psaní epigramů EPIGRAM 2026. Kdybyste se chtěli zúčastnit, nebo
jste věděli o někom, kdo epigramy rád píše, dejte mu vědět.

Bližší informace jsou zde:

Syndikát novinářů Vysočina: EPIGRAM 2026: Zkuste psát jako slavný epigramatik

Syndikát novinářů Vysočina

<https://syndikat-vysocina.blogspot.com/>

Goldflamovská soutěž

Milé kolegyně, milí kolegové,

naše knihovna vyhlašuje literárně-výtvarnou soutěž pro děti i dospělé k 80. narozeninám Arnošta Goldflama. Předsedou poroty literární části soutěže je sám Arnošt Goldflam, předsedkyní poroty výtvarné části je scénografka a knižní ilustrátorka Petra Goldflamová Štětinová.
 
Uzávěrka soutěže je 30.4.2026.

V každé kategorii – literární i výtvarné – oceníme nejméně 3 nejlepší práce a udělíme minimálně 3 finanční ceny.

Hodnota 1. ceny je 3 000,-Kč, dále pak 2 000,-Kč a 1 000,-Kč.

Podmínky jsou stanoveny velmi volně, tak, aby práce mohla bavit úplně každého, kdo chce tvořit. Více na https://www.knihovnadobris.cz/…ze/

Soutěž ARNOŠTOVY NEPOTŘEBNÉ VĚCI je vhodná pro předškoláky, žáky a studenty všech typů škol, dospělé amatéry i seniory. Inspirujte se kterýmkoli dílem nebo životem AG. Pište, malujte, sochejte, foťte, natočte video... Dopište pokračování, napište variaci či vlastní příběh; ilustrujte některé z jeho děl, zamyslete se nad odkazem a významem jeho díla...

Romana Nováková, 777 299 044
dobříšská knihovna