Prohledat tento blog

pátek 3. července 2026

Když se verše stávají místem setkávání

Almanach Poezie 2026 aneb Slova času:

Když se verše stávají místem setkávání


Současná česká poezie má mnoho podob – od intimních osobních výpovědí až po reflexi dnešního světa. Právě tuto rozmanitost zachycuje almanach Poezie 2026 aneb Slova času, který pod editorským vedením Františka Tylšara propojuje zkušené autory s novými básnickými hlasy a nabízí čtenářům reprezentativní průřez současnou básnickou tvorbou.

58 básnických hlasů, jeden společný prostor

Literární almanach Poezie 2026 aneb Slova času je nejen souborem básní, ale především mapou současné tvorby, svědectvím doby a prostorem, kde se vedle sebe mohou potkat autoři s dlouholetou publikační činností i ti, kteří své verše představují širší veřejnosti poprvé. Jeho cílem není soutěž o nejlepší báseň, ale především dialog. Každý text představuje osobní výpověď, která se stává součástí širšího celku. Právě tato vzájemná blízkost různých poetik umožňuje čtenářům objevovat nové autory a zároveň sledovat vývoj těch známých. Na této myšlence staví již čtvrtý ročník tohoto almanachu, jehož editorem je básník, publicista a organizátor literárního života František Tylšar.

Poezie, která zve k zastavení

V době, kdy většinu komunikace ovládají krátké informační zprávy a rychlá sdělení, představuje poezie možnost zastavení. Nabízí prostor pro zamyšlení, emoce i hledání významů, které nelze vyjádřit jen několika slovy. Almanach potom nabízí čtenářům rozmanitost. Jednotlivé básně vytvářejí pestrou mozaiku pohledů na svět, mezilidské vztahy apod. Každý autor přináší vlastní poetiku a právě v této různorodosti spočívá jeho největší síla.

Setkání 58 básnických osobností

Adamcová Erika Ena, Aleš T. Rájský, Bari Kin, Dušková Kateřina ANIMA, Ďurec Róbert, Eliášová Petra, Fencl Ivo, Franc Václav, Gabriš Ozzy Josef, Ganišin Milan, Hájek Tomáš, Hosnedlová Hanka, Hostaša Oldřich Antonín, Inna Tamara, Jíchová Viola, Jonášová Hana, Klímová (Brejchová) Alena, Kohút Vítězslav, Koubová Martina, Král Tomáš, Kubinová Lidmila, Kučera Martin, Kukrál Jan, Kuligová Lucie, Lehetová Marta, Lucia Jazz, Malina Alen, Maršálová Jarmila, Niklausová Helena, Nytrová Olga, Petiška Martin, Procházka Jakub, Procházka Vít, Radecký Daniela, Raichl Jiří, Rolinec Jaroslav, Ryšánek Vít, Řeřichová Daniela, Řeřichová Markéta, Salmonová Květoslava, Sochora Milan, Svoboda Michal, Synková Jarmila, Špinková Vlasta, Špiroch Petr, Titanija, Tonzarová Hana, Tylšar František, Valenta Jindřich, Vídenský Martin, Vohlídka Radek, Vojtěch Řezanka Marek, Vojtíšková Petra, Witthedová Jana, Zahradníková Eva, Zápalková Dajana, Žáček Jiří, Ždichynec Bohumil

František Tylšar: editor, který propojuje básníky

František Tylšar je básník, publicista, editor a organizátor literárního života, který se dlouhodobě věnuje podpoře současné české poezie. Vedle vlastní autorské tvorby stojí za řadou kolektivních literárních projektů a almanachů, jež dávají prostor zavedeným i začínajícím autorům. V rámci poezie editorsky připravuje almanach Poezie a antologii Literáti na trati, která propojuje literární tvorbu s prostředím železnice. Jeho práce vychází z přesvědčení, že literatura je živým uměním, které dokáže spojovat lidi, otevírat dialog a zachycovat proměny společnosti. 

Autor textu: Kateřina Müllerová

 

František Tylšar se spoluautorkou Lucií JAZZ! 
Foto: Lucia JAZZ



Foto: Kateřina Müllerová

Zeyerovy Vodňany se mění

 Ačkoliv kulaté třicáté výročí existence čeká Zeyerovy Vodňany až v příštím roce, už letošní ročník byl evidentně jasným nakročením na novou cestu této prestižní knižní akce, pořádané vodňanskou Gelastovou knihovnou s podporou města a s přetrvávající součinností s Jihočeským klubem Obce spisovatelů.

     Základní část, tedy besedy spisovatelů na školách a dalších zařízeních, se jako obvykle odehrávala v dopoledních hodinách a pro nejednoho z přednášejících byly určitou novinkou v jejich dosavadní autorské dráze. Nepřehlédnutelným faktem je, že jejich řady značně omládly, i když zároveň někteří z těch, kteří tomuto projektu tlačí káru od jeho vzniku, zůstávají akci stále věrní. I když počet pozvaných literátů se letos rozrostl téměř na dvě desítky.  

     Odpolední výlet na zámeček Kratochvíle, třebaže stupně Celsia neúprosně šplhaly nahoru, si všichni zúčastnění skutečně užili, stejně jako odpoledního posezení a nezávislého diskutování na upraveném Dvorku U Koníčka v objektu Gelastovy knihovny, kde čekal účastníky vybraný raut a samozřejmě i dostatečné zásobení nepostradatelnými nápoji. 

     V začátku připraveného programu byli představeni všichni účastníci z řad literátů, čehož se tentokrát ujala moderátorská dvojice, kterou tvořila ředitelka knihovny  Kateřina Nováková Mašlová a mladičký adept kulturního všeuměla Zdeněk Špaček, jenž se podílí i na natáčení filmů a dalších projektů z produkce knihovny. 

Jedním z bodů pečlivě připraveného pořadu s neformální účastí veřejnosti bylo i promítnutí ukázky z rozpracovaného dokumentu filmaře Petra Houdka o zakladateli Zeyerových Vodňan - Janu Bauerovi, který v loňském roce opustil náš svět, s výpověďmi jeho kolegů Františka Niedla a Hanky Hosnedlové.

    Trojici nových nositelů Vodňanského trojlístku z dílny Karla Burdy a Václava Ebela tentokrát tvořili: Petr Šlik za knihu Stín železné opony, Zbyněk Mrvík s titulem A čeho se bojíš ty a Pavla Žílová za Trojzvuk vodňanských houslistů. Knihovna však letos zařadila i ocenění někdejším Bauerovým pohárem, a to v soutěži pro školní mládež s evokujícím názvem Chytří z Vodňan, která tak propojila historii s osobní fantazií žáků. Na prvních třech stupíncích se umístily třídy 6.C, 9.D a 8.C, které si odnášely skupinové vstupenky do lanového parku Hluboká nad Vltavou.

    Průběžné hudební vstupy mezi jednotlivými částmi programu obstarávala alternativně popová kapela William, která se blýskla i vlastními autorskými texty a svižnými melodiemi.

     Zkrátka Zeyerovy Vodňany byly i letos jednou ze skutečně  povedených akcí, která spojovala knihy, jejich autory i všechny ty, kteří knihám fandí i do budoucna.   

Hanka Hosnedlová



 

úterý 30. června 2026

Oslavenci měsíce července

Urodilo se nám letos několikero červencových kulatin a je dobře, že můžeme připíjet a slavit v celkem rozumném nespalujícím povětří.

Začít můžeme hned prvního července.  Brněnský rodák, básník Jindřich Valenta totiž slaví krásné kulatiny.  Třetí jeho sbirka lyrických veršů zaujala v r. 2008 svým výrazným názvem Bezpalcý svět, po čtyřech letech následovala sbírka čtvrtá,  V kruhu (2012). Popisuje nám svůj vnitřní svět a vztahy volným veršem, někdy temnějšími tóny, jindy melancholicky nebo s nadhledem až cynickým.

Druhý červenec patří herečce a zpěvačce Světlaně Nálepkové, naší mimořádné člence. Většina z nás ji zná z komediálního Mimtria, ale v její filmografii jsem napočítala také 31 inscenací, filmů a seriálů. Nevím, jak to dělá, ale nestárne.

Trochu si od toho připíjení odpočineme a už je tady velký sedmý červenec, narozeniny našeho předsedy Tomáše Magnuska.  Kromě toho, že ve svých filmech dal prostor mnoha stárnoucím (a již opomíjeným) umělcům, které zve také na besedy, zakládá nyní také podcastovou knihovnu z ukázek děl našich členů, což sám režíruje a přizvaní autoři se střídají ve čtení s našimi herci. Jen počkejte, brzy se dozvíte víc. 😊

Osmý den prázdninového měsíce patří půlulatinám Ireny Šindlářové. Internet o ní ihned vychrlí, že tato spisovatelka, publicistka a astroložka je autorkou knih pověstí bruntálského a olomouckého okresu a Jesenicka a vlastivědných a historických prací z oblasti. Vydala např. Mýty a báje starých Slovanů (2003), Tajemné příběhy zemí koruny české (2001), nebojí se zabrousit do ezoteriky.

Významného životního jubilea se dožívá 14. července básnířka  Věra Kopecká. Jsou to půlkulatiny, ale víc neprozradím, protože toho není třeba. Mimo držení  různých literárních cen a více, než dvaceti sbírek, je například organizátorkou Dnů poezie v Broumově, překládá a vydává poezii svých přátel – a navíc fotografuje. Sbírka básní "Chůze po kamenech" vyšla v r.2026.

Koncem měsíce se nám jistě bude už stýskat po nějaké té číši dobrého moku, viďte? Mám pro vás radostnou zprávu. Nachystejte si to nejlepší možné pití a 25. července s vděčností a láskou připijte naší milé a stále pilné Františce Vrbenské, která doslova desítky let neúnavně pracuje pro Obec a spřízněné spolky.  Je stále zvána do antologií prozaických i poetických, publikuje v časopisech o historických tématech, přednáší.

Všem našim oslavencům, včetně těch, kdo nemají půlkulatiny ani kulatiny ani nedosáhli věku našich čestných členů (a nejmenovali jsme je ani mimořádnými) přejeme hodně zdraví, pohody, dobrých přátel a radosti ze života. Kéž máte stále spoustu inspirace a tvůrčích sil!

Hezké léto všem!

Hana Mudrová



Verše Prokletých básníků se za zvuků šansonů nesly Frýdlantem

Pro školáky to byl poslední den školního roku, pro všechny ostatní zase zkouška odolnosti s extrémními tropickými vedry. Přesto si více než čtyřicítka hostů našla cestu do farní zahrady kostela sv. Bartoloměje ve Frýdlantě nad Ostravicí. Lákadlem byl poeticko-hudební podvečer v režii Literárního klubu Petra Bezruče.

 

Kostelní zvony právě odbily osmnáctou hodinu, když předsedkyně literárního klubu zahájila pro mnohé nevšední a hluboký program. Návštěvníci se v mžiku přenesli do Francie. Farní zahradou zněly slavné verše, které mnohdy vznikaly za pohnutých osudů autorů, jako byli François Villon, Charles Baudelaire či Guillaume Apollinaire.

     Přednes členů Literárního klubu Petra Bezruče se plynule střídal s líbezným zpěvem Jany Burdové, kterou na kytaru doprovázel její otec Vladimír. Diváci v euforii z krásného slova a podmanivých tónů šansonů jako by úplně zapomněli na žhavé sluneční paprsky. Ty navíc s blížícím se večerem pomalu ztrácely svou sílu a vzduch kolem farní zahrady příjemně chládl.

Výjimečnou atmosféru podtrhl svým vystoupením literát a malíř Milan Pastrňák. Jako milovník Paříže a obdivovatel veškerého umění obohatil program o básně z vlastní tvorby.

     Když se prostorem rozlétly tóny posledního šansonu, vděčné publikum odměnilo účinkující hlasitým potleskem a okamžitě si vyžádalo hudební přídavek. Mladá umělkyně Jana Burdová přání ráda vyslyšela. Tentokrát však sáhla do vlastního repertoáru a zazpívala českou píseň, jejíž slova poeticky opěvovala malebnou krajinu kolem řeky Morávky.

„Nic takového jsme ještě ve Frýdlantě nezažili! Jsem upřímně potěšena různorodostí programů letošního Hudebního léta v ulicích. A to nám léto teprve začíná, takže se už teď těším na další zajímavé projekty,“ neskrývala své nadšení jedna z divaček, paní Eva.

     Původní obavy organizátorů z nízké návštěvnosti kvůli tropickému počasí se tak rázem rozplynuly. Členové literárního klubu odcházeli s hřejivým pocitem vydařené prezentace.

     Velké poděkování patří organizátorům kultury města Frýdlant nad Ostravicí. Díky jejich finančním grantům dostávají prostor k realizaci i regionální spolky a umělci. Upřímné díky všem zúčastněným za nezapomenutelný umělecký zážitek.

 

Dajana Zápalková, předsedkyně Literárního klubu Petra Bezruče

Fota: Jaroslav Bednář, Roman Žiška

















Převozník oblaků

Již poosmé putovala letos cena Obce spisovatelů ČR za nejlepší autorský písničkový text na finálovou scénu řevnické Porty. Stalo se už samozřejmostí, že je oceňována nejen hudební stránka písňové tvorby, ale že nositelem nesporných autorských hodnot je i písničkový text. Fakt, že slova písničky jsou v podstatě zhudebněná báseň, se rozhodla viditelně zohlednit také Obec spisovatelů jako literární počin a vstoupila do hry se svou cenou v podobě keramického poháru,  tradičně z dílny jihočeského keramika Jana Štarka. 

      O kvalitě textů jako obvykle rozhodovalo hodnocení tříčlenné poroty ve složení Olga Nytrová, Ondřej Hník a Hanka Hosnedlová, členů Obce spisovatelů. S nejvyšším počtem bodů se umístil text písničky Převozník oblaků, jehož autorem je Marek Máca Cihlář ze skupiny Cihelna. K jeho jménu patří kromě přívlastku zpěvák a hudebník, také textař, novinář, pohotový moderátor, rallycrossový závodník a komentátor. Potěšitelné je, že pohár tentokrát poputuje do jižních Čech, ke břehům řeky Lužnice. Ačkoliv se kapela objevuje na hudební scéně už řadu roků, nebylo snadné získat o osobě Marka Cihláře podrobnější informace – v tomhle totiž internetové zázemí poněkud zklamalo.

      Nicméně co víme, že jeho folk-rocková kapela Cihelna vystupuje na scéně už třináct roků. V její současné sestavě jsou kromě Mácy čtyři mladí hudebníci včetně jeho dcery Magdalény, a to ve věku pětadvaceti let a bicí obsluhuje dokonce jedenadvacetiletý bubeník. V jejich produkci se snoubí umění konzervatoristů s lidovým muzikantstvím. Většinou hrají vlastní písně, na nichž se podílí hlavně Máca, a v repertoáru skupiny jich figuruje kolem půl stovky. A že se publiku líbí, o tom svědčí i jejich nabitý aktuální itinerář vystupování po vlastech českých. 

Hanka Hosnedlová 


Foto: https://www.facebook.com/marek.cihlar.5


čtvrtek 25. června 2026

SVĚT KNIHY 2026 V OBRAZE

Na stánku Obce spisovatelů ČR panovala dobrá nálada, přicházeli se na nás podívat někteří kolegové z Obce spisovatelů a další literáti a samozřejmě především návštěvníci knižního veletrhu. Každým rokem jsou v nabídce nejnovější tituly, kterými se básníci a prozaici prezentují, s možností autogramiády.