Pražské pozvánky

 

Literární večer s novými knihami v salónku porubského Zámku

 

Daňky hlava nebolí

Nová kniha severomoravského prozaika Aleše Dostála je letos už druhým titulem, který mu 1.9. vychází v nakladatelství Euromedia v edici BRÁNA. Po poněkud chmurnější a kontroverznější knize Válka s vlky je sbírka sedmnácti povídek s přírodní tématikou a bizarním názvem zárukou, že vás po jejím přečtení hlava bolet přestane. Nakladatelský podtitul myslivecké povídky neznamená, že by kniha byla určena jen myslivcům. Společným tématem všech povídek je, kromě všudypřítomného humoru chov nejrůznějších zvířat, které autor ve svém životě potkal. Od ochočené kavky až po jeleny a daňky, od jezevčíků po příhodu s medvědy. V knize se tak více střílí uspávací puškou, než olovem, což je taky námětem úvodní povídky Daňky hlava nebolí, která dala název celé knize.

Ivan Koutný

Jubileum tří spisovatelů

 

MARTINSKÁ POETICKÁ JESEŇ 2022

 Ve dnech 9. – 11. září proběhl na Slovensku již 18. ročník setkání literárních klubů a autorů ze Slovenska, Česka a Polska  -  Martinská poetická jeseň 2022, pořádaná Turčanskou knihovnou v Martině a Literárním klubem Duria za finanční pomoci Fondu na podporu umění. Předem chci podotknout, že jsem na tuto akci jel s nemalou zvědavostí, neboť jsem o ní slyšel pochvalná vyjádření. Musím přiznat, že víkend, prožitý ve společnosti více jak třiceti nadšených a pro literaturu zapálených autorů, předčil mé očekávání. V pátek odpoledne se konala v Turčanské knihovně v Martině prezentace tvorby autorů Almanachu MPJ 2022 doplněná působivým vystoupením folklórního souboru Hrádek z Bystřičky, poté se účastníci přesunuli do Vrútek, kde byli ubytováni v penzionu Burra a kde pokračoval další program setkání. Sobotní dopoledne vyplnil svými velice zajímavými a fundovanými přednáškami Mgr. Peter Cabadaj, který zúčastněné jednak seznámil s odkazem štúrovců dalším generacím, jednak přiblížil osobnost Juraje Jánošíka, jeho skutečný život a vzniklou legendu v kontextu štúrovské literární tvorby, která našla svou odezvu v mnoha zemích světa. Odpoledne následovala poučná prohlídka železničního muzea na nedalekém nákladovém nádraží, kde dobrovolní nadšenci renovují staré lokomotivy a díky odbornému výkladu pana ing. Petra Nagyho se všichni dozvěděli mnoho zajímavých informací a měli možnost nahlédnout i do útrob některých mašin. Před večeří následovalo autorské čtení, které opět zpestřilo folklórní vystoupení, tentokrát souboru Hradisko z  Vrútek. Večer se ještě četlo a pak dlouho společně zpívalo za kytarového doprovodu pana Oldřicha Svobody. Nádherná atmosféra plná souznění a krásného pohlazení pro duši.

A komu za to dík? Milé, usměvavé a nesmírně vstřícné metodičce Turčanské knihovny, paní Taťaně Sivové (na fotografii Aničky Vojtěchové červená), která pro nás zorganizovala program, po celý čas se nám svědomitě věnovala, všude nás doprovázela a v sobotu večer si s námi s chutí zazpívala. Nemalý dík patří i penzionu Burra za solidní ubytování, ochotu a velmi chutná jídla.

       Petr ŠULISTA

Almanach Kvítka z Pegasu

 Literární klub Pegas Mělník, který sdružuje 45 milovníků poezie z celé České republiky, letos slaví 35 let od svého založení. Součástí oslav je vydání básnického sborníku Kvítka z Pegasu (vydala Věra Kopecká 2022, ilustrovala a editovala Lenka Hejdová, 276 str., ISBN 978-80-88040-80-4).

Do výročního almanachu přispěli: Martin Burda, Zdeňka Čechová, Oldřich Damborský, Marie Dolistová, Marta Francová, Hana Hosnedlová, Jaroslava Jáněová, Tomáš Jirgl, Věra Kopecká, Alena Krtilová, Věra Kulišová, Aida Legnerová, Zdenka Líbalová, Jindra Lírová, Pavel Malák, Svatava Mášová, Libuše Matysíková, Magdalena Pokorná, Jaroslav Schnerch, Luboš Skopec, Vratislava Šálková, Petr Šulista, Božena Tilňáková, Irena Topinková, Věra Vaďurová a Jan Zeman.

Almanach bude představen v rámci slavnostního vyhlášení celostátní poetické soutěže Mělnický Pegas 2022, které se má uskutečnit v sobotu 15. 10. 2022 od 10:00 hodin v Mělníku (Masarykův kulturní dům, U Sadů 323), kde bude možné si tuto knížku prohlédnout i koupit.

Jste srdečně zváni.

                                                                                                                 Pegas   

Z webu LKPB

Milí kolegové a přátelé literárního webu LKPB a jeho hostů,

v srpnu se náš web básní od Petra Koudelky rozloučil s básnířkou paní Irenou Topinkovou. Její tvorbu si můžete na webu stále připomínat. S paní Irenou jsem se poznala jen prostřednictvím emailů a několika telefonátů. Její poezie mě oslovila. Ženský, nepřikrášlovaný pohled na život, na lásku i na společnost. Těší mě, že byla součástí našeho webu.

Prázdniny skončily, léto se pomalu loučí a příroda hledá první nostalgické odstíny podzimu. A právě PŘÍRODA, LIDÉ, ZEMĚ jsou nová témata (a nejen pro tento měsíc), která pro vás tentokrát vybrala básnířka Viola Jíchová.  Já  ještě přidávám téma TY A JÁ.

Přeji vám hezký pestrý a barevný tvůrčí počátek podzimu a těším se na vaše příspěvky. Vy, kteří se cítíte tématy spoutáni, posílejte cokoli jiného. Náš literární web se snaží být různorodý, ačkoli se mnohdy zdá, že to všechno už tu asi bylo, ale psaní je to, co nás naplňuje a spojuje v každé době i v těch náročných a méně veselých.

Mějte se hezky 

za LKPB a jeho autorský web 

https://literatinawebujedemedal.webnode.cz/

zdraví Pavlína

Kořeny nejen zubní

 

Čecho-Slováci

 Když se na počátku roku 2020 sešla delegace slovenských kulturních osobností se zástupci Jihočeského klubu Obce spisovatelů, nic nenasvědčovalo tomu, že právě dochází ke zrodu významné a dlouhodobé spolupráce na literárním poli.

Při pohoštění, které v rámci tradičních Dnů česko-slovenské kultury v Českých Budějovicích připravili kuchaři hotelu Budwais, se diskutovalo o mnoha problémech, které trápí kulturní dění. Mezi nimi zazněl i nápad Hanky Hosnedlové, vydat společnou knihu. A protože součástí slovenské delegace byl mimo jiné knižní odborník „na slovo vzatý“ Pavol Tomašovič, ředitel Knihovny Juraja Fándlyho v Trnavě, nezůstalo jen u slov.

Ani covidové nesnáze nezastavily přípravy. Bylo dohodnuto, že česká i slovenská strana vybere do knihy po sedmi povídkách bez tematického omezení. A také, že sazbu a vydání zajistí JčKOS ve své režii. Těchto úkolů se za českou stranu ujal předseda JčKOS František Tylšar.

Netrvalo dlouho a v počítači předsedy jihočeských spisovatelů se začaly scházet první texty. Z nich nakonec komise vybrala sedm vítězných. Stejné množství poslali i přátelé za východní hranicí. A tak vznikla kniha 7+7 , kterou jsme pokřtili v červenci 2021 na zahradě trnavské knihovny společně s dalším česko-slovenským projektem – knihou Záchranná brzda alebo Veselé príbehy zo železnice. Českou verzi napsal František Tylšar ve spolupráci s trnavskou výtvarnicí Michaelou Mondekovou. Slovenský překlad provedla Beata Vargová Kuracinová, která žije také v Trnavě.

***

Krátce poté jsme se společně pustili do další knihy. Podmínky zůstaly stejné, jen vydání proběhlo v režii trnavské knihovny. Sazbu opět zajistil František Tylšar, české korektury Hanka Hosnedlová a obálku další člen našeho klubu Jiří Hovorka. Opět bylo vybráno sedm českých a sedm slovenských děl, tentokráte v opačném pořadí. Za trnavskou stranu se v knize objevily povídky autorů  Miroslav Danaj, Štefan Kuzma, Zlata Matláková, Peter Mišák, Benjamín Škreko, Pavol Tomašovič a Igor Válek. Jihočechy v knize reprezentují Ladislav Beran, Stanislava Bumbová, Jana Dohnalová, Hanka Hosnedlová, Jiří Hovorka, Nina Roubíková a František Tylšar. Výslednou podobu knize s nadčasovým názvem Ponad čas vtiskly šikovné ruce dalšího člena našeho klubu - nakladatele Jana Medka a jindřichohradeckých knihařů, kteří knihy tvoří osvědčeným způsobem ruční šité vazby.

***

Již od rána dne 25. srpna 2022 se konaly v trnavské knihovně Juraja Fándlyho přípravy na odpolední akci. Pavol Tomašovič provedl českou delegaci ve složení Lucia Štefanová Šafranková, Mária Nevrlová, Jan Medek a František Tylšar překrásnými prostorami historické budovy místního knižního stánku. Poté přišla na řadu podnětná diskuse. U dobré kávy zaznělo mnoho myšlenek. Hovořilo se nejen o potížích, které dnešní doba na poli literárním přináší, ale také jak tyto překážky překonat. O tom, že i v době, kdy je nejsnadnější cestou psaní na přání trhu, je těžké psát a vydávat kvalitní literaturu. Tato se často ocitá nejen na kusé koleji, ale i zarostlá trávou a křovím.

Samotná akce začala v 17:00 hodin a jak už je mezi námi nepsaným zvykem, představeny byly opět dvě publikace. Knihu Ponad čas doplnila sbírka básní Jsem jazz. Tuto napsala a vytvořila členka JčKOS se slovenskými kořeny Lucia Štefanová Šafranková. Na pódiu besedy, kterou moderoval Pavol Tomašovič, o knihách hovořili František Tylšar a Lucia Štefanová Šafranková za českou stranu. Místní zastupoval Štefan Kuzma. Slovo dostali i Jan Medek a Michaela Mondeková. Hudební doprovod byl tentokráte v režii kytaristy Ľubomíra Konečného.

Každý účastník besedy hovořil o knihách ze svého úhlu pohledu. Co však bylo všem společné je skutečnost, že nezaznělo jediné kritické slovo. Naopak zazněly ukázky, které recitovala Mária Nevrlová a které sklidily silný potlesk. Jako zlatá nit se všemi vystoupeními táhla myšlenka, že spolupráce mezi našimi národy má smysl. A jak řekl v závěru František Tylšar: „Ať jsme Češi nebo Slováci, jedno máme společné. Každý zde na pódiu se narodil jako Čechoslovák. A těmi se také cítíme být!“

***

A co dál? Bude třetí kniha? Nechte se překvapit. Do roka a do dne se ukáže…

==FJB==

Foto: Mirka Danková

Jičínské návraty

Již od ranních hodin zněly zahradou knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně písničky hudebně-divadelní formace Řehečské kvarteto. Co se tady děje?

Jako každý rok se i letos koná Knihovnický jarmark – akce, která přiláká houfy návštěvníků z blízkého i vzdáleného okolí. Pravidelní i občasní čtenáři si na ní mohou za symbolickou cenu pěti až deseti korun zakoupit nejednu z mnoha set vyřazených knih. A že je z čeho vybírat! Počínaje dětskou literaturou, přes kuchařky, romány, detektivky až po obsáhlé obrazové encyklopedie. Často zde narazíte i na knižní skvost, který již jinde neseženete. Mě osobně nejvíc potěšila kniha od Jana Bauera. Našel jsem jen jedinou. Snad je to tím, že se často nevyřazují nebo jsou rozebrány mezi prvními. Ale určitě to není proto, že by jich náš jihočeský klasik napsal málo.

Současně probíhá v zahradě knihovny jarmark se stánky. Nejčastěji se prodávají hračky pro děti a dobroty. Hezké jsou rovněž expozice SONS (Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR), která vydává knihy v úpravě pro nevidomé nebo organizace Bílá pastelka.

***

Na pódiu probíhá kulturní program. Pokud bychom se začetli do jeho tištěné verze, neunikne naší pozornosti položka Řehečské návraty- Literární spolek Řehečská slepice.

Václav Franc člen Střediska východočeských spisovatelů v jeho rámci vyhlásil nový ročník Literární soutěže humoru a srandy Řehečská slepice, ale také představil nový sborník povídek s názvem Návraty. A sám o něm říká: Jako její editor jsem oslovil autory k napsání povídky dle motta básně Františka Halase: „Já se tam vrátím!“ Přišlo sedmnáct osobitých výpovědí, neboť každý se vrací někam jinam, do rodné krajiny, do dětství, do pohádek, do historie, do školních lavic či srazů abiturientů. Kniha je podle mého názoru zajímavou sondou do současné české povídky, nakonec má v záhlaví napsáno „česká povídka 21. století.“

Svůj literární debut si v ní odbyla dvojice autorek, a to Marcela Bezrouková z Brna a Lucie Martínková z Pševse u Kopidlna. Řada autorů se zúčastnila předchozí společné knížky „Jablko nepadá daleko od stromu.“ Přibyli i další jako Miroslav Rezek ze Starých Splavů, Eliška Koppová z Prahy či dvojice zkušených pardubických beletristů Iva Tajovská a Lubomír Macháček.

Celkem jedenáct jich potom zavítalo na akci do Jičína, aby se společně představili divákům krátkou ukázkou. Postupně na pódium vystoupili František Tylšar, Jan Lipšanský, Jan Řehounek, Jiří Šandera, Pavel Velešovský, Ilona Pluhařová, Václav Kňourek, Eliška Koppová, Lubomír Macháček, Iva Tajovská a ten, kdo knihu provázel od prvního nápadu, až po moderování tohoto programu, Václav Franc.

O hudební předěly se postarali muzikanti z Řehečského kvarteta.

Na závěr zazněl i slib: Budu rád, když se nám podaří zorganizovat další společnou povídkovou knížku. Tentokrát bychom si chtěli pohrát s tajemnem a pracovní podtitul je „Tajemství třináctých komnat.“

Foto: Web knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně.

Zemřela básnířka Irena Topinková

19.8.2022 dotlouklo srdce vynikající české básnířky Ireny Topinkové. Čtenáři milovaná autorka byla také fotografkou a výtvarnicí, členkou Literárního klubu Pegas Mělník, Pražského klubu spisovatelů, Dialogu na cestě a Sdružení výtvarníků ČR.

Vydané sbírky Když nespím, Noční úvahy a Výkřik do tmy jsou ozdobou nejedné knihovny. Obsahují krásné básně a fotografie této výrazné ženy. Publikovala v básnických sbornících. V nedávné době byla opakovaně oceněna v projektu E-MOC-E.

Při autorských čteních často spolupracovala s houslovým virtuózem Alexandrem Shonertem. Pojilo je dlouholeté přátelství. Její básně recitovala také Taťjana Medvecká.

Vystupovala v Zeleném peří, Večerech přiměřených depresí a dalších pořadech. 

Ještě nedávno byla porotkyní literární soutěže. Byla přísná, důsledná a spravedlivá.

Srozumitelná poezie oslovující velké množství lidí, je smutná jako život sám …a zůstane.

 

Tomáš Jirgl

 

Irena Topinková   

Naděje umírá poslední

 

Vymletou cestou děravou

rachotí kára života

všude bodláčí

a málo sedmikrásek.

Kára kvílí, naříká

všude nenávist

a málo lásek,

jak osel za mrkví

vleče se unaveně

v bláhové naději,

že zítra to bude jiné.

Kolem vlci vyjí

co dělat

výt taky,

když jde o přežití?

Snaží se nerozsypat

dovléct na rozcestí,

co když je za ním naděje

a kousek štěstí?

Uvedení knihy esejí a básní Olgy Nytrové a Bohumila Ždichynce „O HLEDÁNÍ A NALÉZÁNÍ“

 

Oslavenci měsíce září

Tento měsíc je bohatý mimo jiné na události, při nichž je příjemné posedět, zavzpomínat a naplnit číši čímsi předobrým, pozvednout a upřímně popřát hodně zdraví, štěstí a spokojenosti přátelům, kteří jsou zrovna vzdálení – anebo popřát jim osobně, což bývá nejlepší.

Hned druhého dne v měsíci, kdy se už mnozí školáčci začnou polehounku učit, oslaví narozeniny náš čestný člen, pan Zdeněk Thoma. Cestovatel, novinář, spisovatel, fotograf, znalec a propagátor východních kultur. V roce 2017 za svou dlouholetou činnost obdržel japonský Řád vycházejícího slunce se zlatými a stříbrnými paprsky.

Deváté září patří půlkulatinám nadějné opavské spisovatelky Jany Richterové. Proslavila se pentalogií Zahrada (dokončena 2018), zajímavou a dobře propracovanou prvotinou, řazenou do městské fantasy. Zabývá se arteterapií, kterou i vyučuje.

Třináctého všichni vděčně připijeme na zdraví Lydii Romanské, neúnavné organizátorce, básnířce, prozaičce a sbormistryni, duši naší Obce. Kromě toho je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu a od roku 2017 je mimořádnou členkou Spolku slovenských spisovatel'ov. Ještě máme v dobré paměti její editorskou práci s Dekameronem (2020) a právě letos vydala další knihu Jaké to je… (Dvě prózy).

Čtrnáctý den patří čestnému členovi, Ivanu Klímovi. Tento vynikající prozaik (romány, povídky, eseje, reportáže, fejetony, knihy pro děti) spolu s M. Kunderou a P. Ouředníkem patří mezi naše nejpřekládanější žijící autory. V roce 2021 vydal své paměti Moje šílené století.

Sedmnáctého září nás čekají dokonce kulatiny. Václav Strachota je hudební skladatel, publicista, spisovatel, člen KALFu a Syndikátu novinářů. Jako hudebník spolupracuje s Dialogem na cestě a svými improvizacemi citlivě provází vystoupení členů tohoto klubu.

Ve stejný den oslaví narozeniny také náš čestný člen, ústecký prozaik, dramatik, recenzent, redaktor a také operní pěvec Ladislav Muška. Vydal desítky knih, vyzkoušel si detektivku, thriller, rozmarný příběh (Penzion pro dámy )… Je snad oblast, kterou vynechal?

Další čestný člen Obce, Miroslav Pavlík, si zaslouží náš přípitek jednadvacátého září. Před loňskými půlkulatinami se svěřil, jak ho již před léty oslnila možnost podmořské fotografie, které propadl a dnes má za sebou řadu úspěšných výstav. Psaní prý zatím odložil na zimní čas, ale nejspíš až na ten letošní. Jistě ho těší, že se jeho syn věnuje novinařině, i když ten to má naopak – odjakživa více fotografuje…

Náš přehled uzavírá dvacátým třetím zářím paní Irena Kopecká, rovněž naše čestná členka, která letos vydala knihu Švrčina a Skřivánek. Právě v tomto měsíci je zmínka o knize navýsost aktuální, neboť zvláštní název je složen ze jména pana učitele Švrčiny a jím založeného souboru Skřivánek ve Francově lhotě. Je doplněna nejen dokumenty a fotografiemi, ale rovněž písněmi, z nichž  některé pan učitel složil. Paní Kopecká tak pro další generace zachytila život osobnosti, na jaké bychom neměli zapomenout.

Přejeme tedy našim členům všechno dobré, jakkoliv malou radost – ale každý den, hodně slunce kolem a vůbec prosvícené další týdny a měsíce.

 

 Hana Mudrová