19.8.2022 dotlouklo srdce vynikající české básnířky Ireny Topinkové. Čtenáři milovaná autorka byla také fotografkou a výtvarnicí, členkou Literárního klubu Pegas Mělník, Pražského klubu spisovatelů, Dialogu na cestě a Sdružení výtvarníků ČR.
Vydané
sbírky Když nespím, Noční úvahy a Výkřik do tmy jsou
ozdobou nejedné knihovny. Obsahují krásné básně a fotografie této výrazné ženy.
Publikovala v básnických sbornících. V nedávné době byla opakovaně
oceněna v projektu E-MOC-E.
Při
autorských čteních často spolupracovala s houslovým virtuózem Alexandrem
Shonertem. Pojilo je dlouholeté přátelství. Její básně recitovala také Taťjana
Medvecká.
Vystupovala
v Zeleném peří, Večerech přiměřených depresí a dalších pořadech.
Ještě
nedávno byla porotkyní literární soutěže. Byla přísná, důsledná a spravedlivá.
Srozumitelná
poezie oslovující velké množství lidí, je smutná jako život sám …a zůstane.
Tomáš Jirgl
Irena Topinková
Naděje umírá poslední
Vymletou
cestou děravou
rachotí
kára života
všude
bodláčí
a málo
sedmikrásek.
Kára kvílí,
naříká
všude
nenávist
a málo
lásek,
jak osel za
mrkví
vleče se
unaveně
v bláhové
naději,
že zítra to
bude jiné.
Kolem vlci
vyjí
co dělat
výt taky,
když jde o
přežití?
Snaží se
nerozsypat
dovléct na
rozcestí,
co když je
za ním naděje
a kousek štěstí?
Žádné komentáře:
Okomentovat