Oslavenci měsíce dubna

Duben, jak známo, je měsícem přelétavým který žertuje se vším možným. Nejvíce to odnáší počasí, přičemž právě letošní duben rozbalí svoje fidlátka hned na počátku. Po slunečných březnových dnech, které nás namlsaly, vyháže duben z batohu hned trochu deště, noční mráz a hrsti sněhu.  Slavit budeme raději uvnitř, poblíž kamen a krbů, pořádně zachumlaní a zahřívaní nejen zdravotními grogy a čaji, ale vším dobrým, co nás napadne a zvedne náladu.

Pokud covid ještě někoho kousne (prý se už zase, mrška, zvedá, ale zlobí jen slabě), zvládneme to sice otráveně, ale mnohem líp, než dosud. Proto se dnes podíváme pouze na dvě naše čestné členky, podrobný výpis oslavenců schováme zase na horší časy. Jen prozradím, že se nám chystají „běžné“ narozeniny slavit kolegové a kolegyně, narození v letech čtyřicátých a dva mladiství z let šedesátých a sedmdesátých. Kulatiny se v letošním dubnu nevyskytly, i to zřejmě patří k žertíkům tohoto měsíce. Nevadí, především my všechny ženy mu to spočítáme na konci, ve svém svátečním reji.

Šestého dne prý duben stáhne ranní mrazíky. Možná proto, abychom příjemněji oslavili narozeniny severočeské prozaičky a básnířky, paní Libuše Svobodové. Vydala několik sbírek básní, z nichž pozornost vzbudila Paleta žití, psaná haiku (2018) a vedle knih povídkových (např. Cesta do Egypta a jiné povídky, Medové dny) napsala také knihu o našem předním  výtvarníkovi (grafik, sochař, architekt,…) Cesta Františka Bílka. Všechny její knihy mají na internetu vysoké hodnocení čtenářů.

Duben končí narozeninami další plodné a významné básnířky, paní Karly Erbové. Je autorkou více, než dvou desítek básnických sbírek. Navzdory tomu, že nás chtěl minulý režim o její dílo ochudit (psala pod pseudonymem K. Papežová), našlo si k nám v 80. letech cestu díky pracovníkům Českého rozhlasu. Ba esperantisté si početli (Krajina s podpisy, 2010). Měla jsem to potěšení zažít její pořad s recitací z její poslední sbírky Vlnolamy aneb Aby tu zůstal na kameni kámen (2018) a mohla se seznámit s touto dámou osobně.

Oběma našim dámám přejeme co nejlepší zdraví, drobné i větší radosti v každém dni, pestře kvetoucí poetické zážitky a vůbec jen to dobré a ještě lepší.

Připijme jim i ostatním přátelům a buďme dobré mysli.

 Hana Mudrová

 

 

Happening Pamatuj! v roce 2022

Již desátým rokem se setkávají ti, kdo vědí, že na některé tragické události nesmíme zapomenout. V noci z 8. na 9. března 1944 došlo k likvidaci a vyhlazení terezínského rodinného tábora. V plynových komorách koncentračního tábora Osvětim-Birkenau bylo tehdy zavražděno 3.792 židovských mužů, žen, dětí a starců. Zakladatelem vzpomínkové iniciativy Happening Pamatuj! je sbormistr, básník a lektor holocaustu Ing. Marek Šlechta. Letos jsme se setkali za okolností, které jsme si už ani nedokázali představit a naivně jsme si mysleli, že lidé zmoudřeli a nic takového se již nemůže stát. „A opět skloňujeme ve všech jazycích slova: ‚válka, utrpení, smrt, zkáza‘,“ říká v úvodu večera organizátorka a dramaturgyně setkání, básnířka Mgr. Radana Šatánková, Dis. A pokračuje: Tato válka má mnoho dimenzí, včetně mediální. Považme, že mnozí obyčejní lidé v Rusku, taktéž trpící, nemají o ruské invazi na Ukrajině ani nejmenší tušení. A když jim reportéři ZPROSTŘEDKOVALI, co se na Ukrajině děje, nechtěli tomu uvěřit.“

 S dr. Olgou Nytrovou jsme se účastnily již prvních ročníků Happening Pamatuj!, konaných přímo na Staroměstském náměstí. Od roku 2016 pořádáme tato pamětní setkání i v Karlíně, v zasedací síni NO CČSH. Dr. Vaníček, farář, vzpomíná: „V Karlíně byla před válkou jedna z největších židovských obcí v Praze. Po válce se ze 3000 lidí vrátilo pouze 15. Židovská obec synagogu prodala, v roce 1947 ji koupila CČSH a přestavěla ji. Na čelo budovy jsme nechali zasadit dvě pamětní desky. Na první z nich vzpomínáme na karlínské spoluobčany z židovské obce, kteří nepřežili útrapy holocaustu. Druhá deska připomíná rabína Dr. Isidora Hirsche.“

Letošní, již 10. ročník Happeningu, pořádala 8. března 2022 Evangelická církev metodistická v Ječné ulici. Prostory byly vyzdobeny třemi obrazy Hany Alisy Omer. „Její rodiče přežili holocaust a ona sama toto téma ztvárnila do výtvarného cyklu ‚Kořeny‘. Přizvala jsem Alisu, taxíkem jsme z tohoto cyklu obrazů přivezly: Rodinné dědictví, Pietu, Majáky ve tmě,“ vypráví Radana Šatánková. Hana Alisa Omer vystoupila i v závěru setkání a též rozdávala knížku „Vzpomínky Idy“, ve které je zachycen životní příběh její maminky Idy. V úvodu píše: „Moje matka se narodila do chudé židovské rodiny v den první mobilizace 1. světové války a žila v asi nejstrašnější době lidských dějin. Dostalo se jí pouze základního vzdělání, již jako dítě musela pracovat, aby rodině pomohla vydělat na živobytí. Přesto ráda četla, byla velmi zvídavá a měla dobrou paměť.“ Je to strhující svědectví o nelehkém osudu a vůli k životu: „Náš blok byl zřejmě odsouzen k vyhlazení. Nebyly jsme určeny na práci, nevytetovali nám ani čísla. Jednoho rána nás odvedli do jiné části lágru, která se jmenovala Birkenau...“

Účastníky přivítala farářka Evangelické církve metodistické Mgr. Jana Křížová. Poté jsme vyslechli v podání Anny Mirjam Wagnerové písně Šema Jisra'el a Hatikva, které zpívali naši spoluobčané, když se ubírali na smrt. Zazněly česká a ukrajinská hymna.  

Potom již diváky oslovila poezie. Básnířka, recitátorka a herečka Eva Hrubá vytvořila, dle svých slov, koláž z veršů Marka Šlechty, a tu propojila se svými vlastními. Velmi na mne dále zapůsobily nové básně Olgy Nytrové. Věnovala je židovskému mysliteli, spisovateli a nositeli Nobelovy ceny za mír, Elie Wieselovi i polskému knězi Maxmilianu Kolbemu, který nabídl svůj život za život otce rodiny. 

„(...) V největší existenciální tíži života / stává se náhle sirotkem / pociťuje že v něm umírá jeho já / ale zvedne hlavu a vnímá posilu / přicházející shůry“ (Olga Nytrová: V Buchenwaldu)

Vlastimil Šantroch v českém jazyce a Anna Kaczmarska v polštině přednesli báseň „Polibek na rozloučenou/Anna Szczurek“ z knihy Kamila Marcela Hodáčka „Trnová koruna nejsou zuby“. V podání Radany Šatánkové potom zazněla poezie básnířky Vlasty Bakalové, a také verše z básnické sbírky „Čítanka jaro“ a „Malá elegie“ Jiřího Ortena, který tragicky zahynul pod koly německé sanitky již ve svých dvaadvaceti letech. Na závěr nás s ukázkami ze své tvorby seznámila básnířka Anna Mirjam Wagnerová. 

Večerem nás provázely písně Vladimíra Merty (Růže z Jericha) a hudba klarinetisty Jiřího Pešauta.

A na závěr ještě slova dramaturgyně pořadu R. Šatánkové: „Minulost se neustále opakuje, jen kulisy se mění. Po zkušenosti našich předků-spoluobčanů (jako kdyby to nestačilo!) se opět roztáčejí kola dějin, která zasahují do našich životů; je to záležitost nás všech a byla to také lhostejnost a neprozíravost, kvůli kterým se věci hnuly tak, jak je dnes známo. Asi nikdo z nás netušil, jakou provázanost s minulostí budeme reflektovat v přítomnosti. Při vší hrůze, mějme odvahu říkat také slova: ‚Hospodin, naděje, dobro, solidarita, budoucnost.‘“

 

RNDr. Markéta Hlasivcová,

Dialog na cestě

 

Olga Nytrová čte ze své poezie

Uvádí Radana Šatánková

Výzdoba modlitebny

Hana Alisa Omer před svým obrazem

Obraz Alisy Omer "Majáky ve tmě"

Obal knihy "Vzpomínky Idy"

(Autorkou fotografií je farářka ECM Mgr. Jana Křížová.)

 

*

 Čin křesťanské lásky v Osvětimi

 

Olga Nytrová

 

Polský kněz Maxmilián Kolbe

se dokázal dělit se spoluvězni

o ubohé porce polévky i chleba

Dokonce také ironickému mladíkovi

který zlehčuje bezostyšně víru a kněžství

k překvapení přítomných

velkoryse podává svá sousta

 

Jednoho dne kněz vystoupil z řady

a věznitelům nabídl sám sebe

místo života otce rodiny

 

V reakci na tento humánní čin

se za Kolbem zabouchly dveře hladomorny

Odtud po dnech hladovění

a smrtící injekci

se vydal z kruté pozemskosti

nezlomen do Boží věčnosti

Věděl

že pro toho kdo věří

pokračuje bytí dál

Ivo Fencl - V nitru Kamerunu

 Knihu vydalo nakladatelství Periskop v Příbrami v roce 2022 (v březnu), má 136 stran a 54 kapitol a skládá se z tří poměrně samostatných částí „Tichá smrt pralesa“, „Šedý démon“ a „Netvoři džungle“.

Skutečnost, že je druhým hlavním hrdinou „pan Samuel Rockefeller“ vůbec nesvědčí o mém obdivu k mamonu či klanění se nejbohatšímu rodu světa, ale jde o realizovanou obhajobu věrohodnosti financování tří výprav za takzvanou MGVOU ve třech dílech knihy. MGVA není mnou vymyšlená (kočkovitá) obluda, ale dávná záhada vědy kryptozoologie, kterou u nás už zajímavě rozebírali třeba Ludvík Souček (Velké otazníky) anebo nověji Jaroslav Mareš.

            ISBN 978-80-87077-59-7

            Svazek je úvodem „připsán a věnován“ spisovatelům Emiliu Salgarimu (Itálie) a Edgaru Rice Burroughsovi (Spojené státy): autorům, které jsem četl v dětství a občas je čtu i dnes. A uvedena je publikace třemi MOTTY – z Tisíce a jedné noci (to první) a dvěma z próz Bohové Atlantidy (od Ludvíka Součka) a Muž, který chtěl být králem (od Rudyarda Kiplinga).

           

Výběr postav a obsah tří dílů

Jakub Pašek. Vypravěč a klíčová figura knihy V nitru Kamerunu. Jeho Kája Mařík. Taky hrdina dalších příběhů. Obyčejně provázen neobyčejnou Jorikou i neuvěřitelným štěstím, i když ne vždy štěstím ve hře. Má spíše štěstí v lásce a dobrodružství se mu přímo lepí na paty.

Jorika. Nejlepší Jakubova kamarádka a partnerka, která s ním prožila většinu jeho dobrodružství a která je tak slavná díky tomu, že je zcela emancipovaná a nepotřebuje na cestách ohledy.

Jakub se k ní přesto chová jako gentleman a říká jí samozřejmě jejím pravým jménem Moniko. Mají dvě děti.

Samuel Rockefeller. Dle sdělení Iva Fencla prý jen fiktivní příslušník známé dynastie, jejíž jiný člen kdys byl sněden lidojedy. Sam se vyznačuje nevěřitelnou statečností, štěstím i nepochopitelnou skromností. Je to starý brach, který by vás nenechal na holičkách, ať byste ho potkali u Jakuba a Joriky na koupališti či v lese nejtemnějším v hodině nejválečnější a nejtemnější. Proslul loveckou vášní, která vrtá hlavou nejednomu ekologovi, a ač bez přestání financuje valnou část ne vždy smysluplných výprav svých kamarádů, jako gentlemana ho nikdy ani nenapadne to připomenout. Chová se víc jako Poslední Mohykán, než jako miliardář.

Joshua Morton Stanley. Pod maskou následníka Henry Mortona Stanleyho pracuje na cestách světem (a zvláště černým kontinentem) pro řadu tajných služeb i včetně izraelského Mosadu. To se ale vyjevuje v příběhu teprve postupně.

Julius Cartier. Misionář a statečný chlap, který posléze pochopil, že v nitru Kamerunu neobrací na víru žádné barbary, nýbrž lidi jako my.

Maple White. Odporný spolčenec padoucha Gega. Jen omylem ředitel nemocnice.

Kapitán Shipton. Náš nejméně dvojnásobný zachránce.

Lékař Peter Morris. Nekuřák a oběť Gegova, která by jinak zůstala vítaným členem naší vřelé společnosti.

Vojtěch Král. Přítel Jakuba Paška.

Bruno. Mecenáš a hudebné nadaný kamarád Jakubův. I jeho předobraz (podobně jako předobraz Vojty Krále) by po právu mohl mít výhrady ke svým osudům na zkrvavených stránkách románu V nitru Kamerunu, ale ejhle, ohmatává se, vstává, žije. I což!

Kapitán Thompson. Gegovými lidmi posléze zabitý šéf pevnosti OK.

Nejvyšší policejní inspektor Scotland Yardu pan Barry Harrison. Skvělý chlap. Policajt i dobrodruh. Někdejší Joričin dobrý přítel. Zastřelen bohužel Gegovými lidmi.

OBSAH

Část první: Tichá smrt pralesa

Prolog

1. Smrt z džungle

2. Mgva

3. Strašný sen

4. Kůže obří kočky

5. Přípravy k válce

6. Dvě skupiny

7. Trestná výprava

8. Sliz

9. Pro nedostatek lidské podoby

10. Z nejhoršího uvnitř?

11. Vzpoura

12. Šíp

13. Přepadení

14. V zajetí

15. Dva na smrt

16. Prales – džungle

17. Další oběť

18. Krvavý kámen kmene Ondů

19. Mezi dvěma ohni

20. Panika

21. Po bouři

22. Dáma, která unikla

23. Útok

24. Řež

25. Vlastnit mgvu

26. Mýtina smrti

27. Ona

28. Zlá smrt

29. Po stopě monstra z pohádky

30. Mezi dvěma zly

31. Lidská verze té, která je v dáli

32. Nový Edward Hyde?

33. Pravé vtělení mgvy

34. Lidská skvrna

35. Bestie

36. Dvě odpuzující se veličiny aneb Rockefellerův stín

37. Jen trocha mučení

38. Dílčí rozuzlení

39. Spravedlnost

40. Epilog

Část druhá: Šedý démon

1. Jednooký

2. Mgva v lidské podobě

3. Opět do Afriky

4. Útěk

5. Takřka jako kdysi

6. Pevnost OK

7. Šedý démon

8. Raha-raha

9. Uvnitř

10. Harrison získá Joriku, ale něco ztratí

11. Obří pavouci

12. Dostat kůži

13. Šlépěje

14. Děs močálu

15. Marnost nad marnost

16. Varující prsty

17. Mgví stezka

18. Klademe past

19.Mgvapřichází

20. Proti plánu

21. U cíle

22. A dokázáno tím nebylo nic

23. Starý známý, který mě zachránil

24. S Jorikou

25. Ti, jimž bílí říkali barbaři

26. V zajetí

27. Šedavý zdroj apokalypsy

28. Tváří v tvář

29. V očistném proudu

30. Vodopád

31. Nad jícnem

32. Skalní stěna

33. Neznámá jeskyně

34. Opět Šedý démon

35. Pokus o útěk

36. Jazyk

37. Mládě

38. Zachráněn

39. Král

40. „Mgva je mrtva!“

41. Klid noci

42. Varováni

43. Návrat do pevnosti OK

44. Démonická událost

45. Mgva vraždí

46. Sklepení

47. „Jí nikdo neunikne.“

48. Bert Larbi

49. Minotaurův ráj

50. V labyrintu

51. Pět tun dynamitu

52. Zvrat

53. Strážkyně doutnáku

54. Pozdě!

55. Exploze

Vydavatelův epilog za druhou částí

Část třetí: Netvoři džungle

1. Má je pomsta

2. Stará parta

3. V Londýně

4. Joshua Morton Stanley

5. Sam Rockefeller

6. Air Force Two

7. Únos miliardářova letadla

8. Kamerun, opět Kamerun

9. Africký pád

10. Africký dopad

11. Step

12. Vidění netvora

13. Proti ohni

14. Spáleniště

15. Žije mgva?

16. Misionář

17. Mgví teror

18. Zlověstné ticho – očistné nebezpečí

19. Přestřelka

20. Krvavá potyčka

21. Chramst!

22. V nitru Kamerunu

23. Jorika

24. Utkání o dívku

25. Zvrat?

26. Rasputinova smrt

27. Chvíle štěstí?

28. Jorika vypráví

29. Hrůzná houština

30. Sloní hřbitov

31. Slonovinové opojení

32. Abraham Tobiáš

33. Sypeme si to se Samem na výzvědy

34. Černý jestřáb

35. Co přišlo po panice

36. Jin či jang? Krutá bestie!

37. Prozrazeni

38. Ani chrabří mušketýři vždycky nevyhrají

39. Ten, který zradil Sama

40. Ten, který se prvořadě mstí

41. Klíčová kapitola, která předefinuje pojem BARBAR

42. Miliardy pánů Rockefellerů versus jedna pomsta

43. Je Gego mgvou?

44. My jsme dojista návnadou

45. Noc

46. Netvor džungle

47. Opatrná

48. Ten, který si nechával tajemství pro sebe

49. Jaké je Joričino pravé poslání?

50. Tváří v tvář smrti

51. Opět mgví stezka

52. Půl mgvího plémě zaklepe po zásluze bačkorami

53. Nikoli první setkání s kapitánem Shiptonem a „kavalerií“

54. Vtělení světa v banální epilog

V devadesátkách nebyla o zločin nouze

  Jaroslava Pixová

 Příznivci detektivek píseckého autora a bývalého kriminalisty Ladislava Berana se dočkali nejen jeho nové knihy, ale po delším čase i setkání s autorem na tradičním místě, v píseckém knihkupectví Elim. Tady se odehrávaly téměř všechny křty a autogramiády jeho nových knih. Dlouhá fronta čtenářů tu vždy trpělivě čekala na autorův podpis. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 24. března, kdy zde představil Panoptikum města Písku.

V osmnácti povídkách se Ladislav Beran vrací do svého rodného města Písku, kde již známí kriminalisté z předchozích příběhů – dvojice Mach a Studnička se svým nadřízeným kapitánem Karasem – řeší další zapeklité případy, které však už dostávají poněkud jiné dimenze. Autor se totiž posunul v čase do doby devadesátých let 20. století a přehoupl i do nového tisíciletí a vrací se k případům, na jejichž řešení se sám podílel. V této popřevratové době měli kriminalisté plné ruce práce, nevěděli takříkajíc kam dřív skočit, protože trestná činnost nabrala na obrátkách nejen co do četnosti, ale i na vynalézavosti a drzosti pachatelů, kteří se množili jak houby po dešti. A to jsme jen na oddělení „majetkářů“, kteří se pokoušeli chytat zloděje všeho druhu. Nemluvím o dalších, leckdy oborech do té doby téměř pro nás neznámých. Přispěla k tomu mohutná amnestie hned na začátku roku 1990, kdy byli vězni nejen propuštěni, ale byly jim i vyčištěny trestní rejstříky, a také nechuť mladé generace živit se prací. Ta se trestnou činností nejen obohacovala, ale i bavila. A tak se vězeňská zařízení zase rychle plnila.

Ladislav Beran patří k nejpilnějším autorům v Jihočeském klubu Obce spisovatelů. Absolutní jedničkou co do počtu napsaných knih je Jan Bauer, kterých jich má na svém kontě už přes dvě stovky. Toho asi těžko někdo dožene.  Ale i s Ladislavem Beranem se může málokdo měřit. Považte, že toto je již jeho 53. kniha! A to mu v tomto roce vyjdou ještě tři!  „V dubnu to bude kriminálka s názvem Lákavá nabídka ke zločinu a v druhé polovině roku Četnické povídky z Prácheňska a Zabij ho potichu! Na příští rok 2023 jsem vydavatelství MOBA už podepsal smlouvu na další dva tituly s názvem Poklona, páni četníci! a Čekání na vraha,“ ještě upřesnil. Znamená to, že námětů je stále dost a Ladislav Beran je opět zpracuje se svým specifickým humorem, kriminalistickým nadhledem a s notnou dávkou napětí.

Ladislav Beran při podpisu knihy věrné čtenářce. Foto J. Pixová

Přípitek Ladislava Berana s dalšími členkami Jihočeského klubu Obce spisovatelů, zleva Radkou Velkovou a Jaroslavou Pixovou. Foto V. Pixa

Autor při autogramiádě. Foto J. Pixová

František Tylšar v roli pohádkové osobnosti

 Letos po třicáté proběhl na výstavišti v Praze-Letňanech mezinárodní veletrh cestovního ruchu a regionální turistiky Holiday World & Region World (18.- 20. 03.2022). 

Svoji vlastní expozici zde měla společnost Mapcentrum s.r.o., známější spíše pod názvem Česká pohádková akademie. 

V neděli odpoledne v rámci jejího doprovodného programu proběhlo setkání Jeho veličenstva krále Jihočeského pohádkového království, takto populárního herce Václava Vydry s vévodou Valdštejnem a jeho chotí. Slavnostní událost završilo jmenování člena Obce spisovatelů ČR Františka Tylšara - Jahodového básníka, uznávaného iniciátora a editora sborníků Literáti na trati, výborného akordeonisty, fotografa, obdivovatele ženské krásy... a nyní Pohádkového ministra pro hudbu a poezii z vůle jihočeského Veličenstva pana Vydry. Předání jmenovacího dekretu přijal nový hodnostář pohádkového Království se slavnostním slibem, že bude dobrým správcem, pečujícím o Múzy hudební i poetické nejen v říši, nýbrž v okruhu působností České pohádkové akademie i po celé České republice. Tohoto vyznamenání se Jahodovému básníku dostalo více než oprávněně, vždyť je autorem už druhého svazku půvabných Veršovaných pohádek. 

Na výstavě byl rovněž představen nový Pohádkový cestovní pas, v němž byl František Tylšar již jako ministr uveden, a jeho osobnostní turistická vizitka; vizitky představují žádanou sběratelskou záležitost tzv. Turistického deníku. Ovšem vizitky nového ministra poezie byly všechny obratem vyprodány a na jeho podpis včetně razítka stála občas i fronta.

Františka Vrbenská

Foto: archiv ČPA

Jan Bauer - 77 let

 

Kolektiv slovenských a jihočeských autorů - Ponad čas

Kolektiv slovenských a jihočeských autorů

Ponad čas

Epika, 2022

Tento povídkový sborník je v pořadí již druhým společným dílem jihočeských a slovenských autorů, tentokrát v režii slovenské strany, konkrétně Trnavské knižnice v čele s Pavolom Tomašovičom. Proto také nese slovenský název Ponad čas. Nicméně sazba, vytištění a grafický návrh obálky jsou i v tomto případě prací Jihočechů.

Také druhý povídkový sborník se drží původního použitého schématu, a to je po sedmi výběrem stanovených autorech z obou zúčastněných stran, tedy celkem čtrnáct povídek s různými náměty i zachyceným časovým obdobím děje. Ve slovenské části najdeme práce autorů s vazbami na Trnavskou knižnici - Miroslava Danaje, Štefana Kuzmy, Zlaty Matlákové, Petera Mišáka, Benjamina Škreka, Pavola Tomašoviče a Igora Válka. Většina z nich se podílela i na předchozím společném knižním projektu, který zaznamenal nesporný úspěch. Obdobně je tomu i v české části publikace, kterou vyplňují práce Ladislava Berana, Stanislavy Bumbové, Jany Dohnalové, Hanky Hosnedlové, Jiřího Hovorky, Niny Roubíkové a Františka Tylšara. Také pod návrhem obálky knihy je však podepsán jihočeský autor – Jiří Hovorka, jehož grafika zdobila i přebal prvního česko-slovenského sborníku.

Čtenář má tak možnost porovnat, jaká témata oslovují slovenské spisovatele a na čem staví své povídkové příběhy jihočeští autoři. Rozdílné náměty, rozdílné přístupy ke zpracování, rozdílné pojetí dějové linky, rozdílné názorové roviny. Ale v každém případě jsou to povídky čtivé a zajímavé – a to by měla být také stručná charakteristika společného slovensko-českého díla, které jistě ani tentokrát není tím posledním...

Hanka Hosnedlová

Slova mají křídla

 

Vyhlášení literárních soutěží pro autory detektivek

 Vyhlášení literárních soutěží pro autory detektivek

 

Vážení příznivci detektivního žánru,

Česká sekce AIEP každoročně udílí prestižní ceny v oblasti literární tvorby. Už po 28. bude v roce 2022 udělena Cena Havran za nejlepší původní detektivní povídku, po 26. pak Cena Jiřího Marka za nejlepší původní knihu detektivního žánru vydanou v uplynulém roce.

Výbor AIEP – České asociace autorů detektivní literatury – právě vyhlásil obě soutěže pro nejlepší původní díla z předchozího roku:

 

CENA HAVRAN 

Do Ceny Havran přijímáme povídky napsané či publikované v roce 2021, původním jazykem textu musí být čeština. Autor může přihlásit maximálně dvě povídky o rozsahu maximálně 12 normostran (1 nstr. = 1800 znaků včetně mezer). Prosíme autory, aby si rozsah před zasláním povídky zkontrolovali, delší texty nebudou přijaty. Porotci hodnotí povídky anonymně, proto neuvádějte u povídky své jméno – to napište do průvodního e-mailu spolu se svou adresou a telefonem. Povídky, u kterých nebudou dodrženy výše uvedené podmínky, nelze do soutěže přijmout. Zasláním povídky autor uděluje svolení k publikování díla. Povídky zasílejte pouze e-mailem, a to na adresu: ceskadetektivka@gmail.com. Uzávěrka soutěže je 30. dubna 2022.

 

CENA JIŘÍHO MARKA 

Do soutěže přijímáme knihy detektivního nebo kriminálního žánru, které byly poprvé vydány v roce 2021. Podmínkou je, aby kniha měla ISBN a byla publikována v tištěné podobě, původním jazykem díla musí být čeština. Knihu může do soutěže přihlásit autor nebo nakladatel. Přihlásit lze maximálně dvě díla jednoho autora. Knihu je nutno zaslat ve dvou exemplářích (výjimečně jednu tištěnou a jednu elektronickou verzi), k zásilce je třeba připojit kontaktní údaje na autora (e-mail, adresu a telefon). Adresu, kam knihy zasílat, najdete na internetových stránkách asociace: www.ceskadetektivka.cz nebo na Facebooku. Uzávěrka soutěže je rovněž 30. dubna 2022.

Předpokládáme, že výsledky soutěží budou zveřejněny v září 2022. Nejlepší soutěžní povídky budou zároveň publikovány ve sborníku.

Za výbor AIEP B. M. Horská,

úřadující místopředsedkyně