ČTYŘI DESÍTKY AFORISMŮ V JEDNOM TERČI A TROJKA BÁSNÍ

 Ivan Fontana

 

I.

- Dosáhneme-li konečně cíle býváme překvapeni, když vidíme jak je prostřílený a nezbývá nám, než si vytyčit jiný.

- Je hora slov, se kterou se v životě setkáváme a hora mlčících myšlenek, která seč se o to velice snažíme nikdy nevydá své myšlenky, to samé?

- Z vysoké životní úrovně dostávají někteří z nás už závrať.

- Mnohým, poměrně často frekventovaným pojmům už odzvonilo. Nenašel se zvoník, ani plagiátor.

- Něco je jen v budoucnosti a něco jen v pohádkách. Perspektiva, že se něco změní není žádná. Co bylo, to už není.

- To co jsem v životě naškrábal, lze snadno seškrábat, ale kdo by to dělal, je toho moc a cenzura není. Staří censoři nemají povolení k činnosti a zadarmo, jak dobře víme, ani kuře nehrabe.

- S poctivostí nejdál nedojdeš, ale za sebou necháš paseku.

- Můžeme být klidní dokud jsme schopni platit všechny účty a alimenty.

- Bojovat proti pravidlům se nevyplácí, i když je to mnohdy nutné.

- Gedeon a Godot, jaký je mezi nimi rozdíl? Oba dělí tři tisíciletí a pár písmen. První byl soudce, druhý absurdní postava v dramatu Samuela Becketta.

 

II.

- Spisovatel (pisálek), který se rozepíše objímá takřka celý svět a časem si vymýšlí až přejde do tábora sci-fi.

- Některé naše choutky časem vyprchají, ale některé se drží zuby nehty na nohou jako helvétská víra.

- Medicína má odstrašovací prostředky (metody, léčebné postupy), ale statistika je neuvádí, protože nikoho nezajímají.

- Některé problémy jsme zdědili, některé převzali a jiné jsou tabu. Takže nemáme problémy a v podstatě není co řešit.

- Každá generace chce dosáhnout vlastního vítězství a je jí šuma fuk, za co bojovali dědové, i když se najdou tací, kterým to není lhostejné.

- Krádež má dva stupně, pokušení a svatokrádež. Aspoň ten druhý stupeň se mužeme pokusit vymýtit.

- Ve třech letech pochopíme, co je písek, ale ani v osmdesáti ještě nevíme, co je to sklála. A tak je to se vším. Něco je nám blízké, familiární, a něco zůstává navždy záhadou a je spíš zázrakem.

- Křížkové lázně, předposlední stanice před rájem.

- Potomci Edisona, Tesly a Volta jsou v čele stávky proti blackoutu a černé hodince.

- Praktikující lékař se drží menších nemocí a kupodivu také se uživí. Horší případy posílá do nemocnice, na kliniky a na posudkovou komisi.

 

III.

- Je duchaplná kniha snad o něco těžší než kniha duchaprázdná? Záleží na obsahu, na vazbě a konec konců také na čtenáři.

- Červená skříňka s mořskými korály věnovaná Neptunem princezně Čárypíše.

- Dříve vypravěč pohádek, dnes lídr sci-fi. Dobří pohádkáři, jsou dnes oblíbení mluvčí.

- Knihovna s voliérou pro kolibříky.

- Hledat moudrost v knihách, to je pošetilost, je to jako se přehrabovat ve skládce minulosti.

- Společenské trendy jsou vždy vzestupné, zatímco osobní kariéry kopírují pád říše římské.

- Máte doma prasátko? Tak máte zárodek banky, kupte si pozemek na Wall Street.

- Stává se, že když dočítáme knihu, dostaví se taková úzkost a máte takový strach o protagonisty, že jim pošlete záchranku?

- Nadšení a euforie nás opustily, musíme hledat, kam se ta energie vypařila.

- Půl páté, všichni normální a zdraví lidé ještě pokojně spí, jen někteří chrápou a probudili nás.

 

IV.

- Cigárko a fajfka zvyšují pocit oduševnělosti a odpovědnosti, to má zásadní vliv na filozofy a myslitele. Kouř ovšem není mlha a leda tak vyudí jejich duši.

- Předčasný důchod to je meta hodná k zamyšlení. Ale nestojí za to si dlouho lámat hlavu, okolnosti nás samy donutí.

- V důchodu oceníte den, kdy nemáte žádné závazky a nemusíte navštívit žádného doktora.

- Každé ráno je světlé a nadějné. Co přijde to se teprve uvidí. Okolo desáté se zvedne mlha a den se vybarví. 

- Jako odsouzenec, můžeš mít poslední přání, ale moc si od toho neslibuj.

- Stará garda drží při sobě, na čestné slovo.

- Petřínské bludiště už přivedlo desítky lidí do záhuby nebo na scestí. Stačí se podívat do jediného zrcadla a uvidíme jak je svět pitoreskní, kolik má koutů a zákoutí, jak se deformuje a kácí. Vypouklá zrcadla ukazují jak je svět malý.

- Atributy a loga se mění, jdou ruku v ruce s dobou. Třeba sv. Petr už netřese klíči od nebeské brány, ale je v elektronickém šoku.

- Každý soud, i ten který proběhne jen v naší hlavě, by měl být spravedlivý a nikomu nevadí, že není veřejný.

- Nezaměstnaný vítr se stal šéfem městských metařů. Jeho žlutá přilba mu příliš nesedí a navíc na jeho hlavu je trochu směšná.

- Tabu je něco jako železná košile, jako polní úhor, severní alpská stěna či železná opona. Tabu otvírá prostor pro další články řetězových mostů.

 

Zima je tady

Posbírej všechny svršky a hoď je rychle

na sebe, ať nezmrzneš. Zima je tady!

Sníh ukrývá krajinu, jen mobily se chytly v sociální

síti. Děcka drandí na saních.

 

Slova jsou podmořské mohyly, křídla

praptáků a pterosaurů. Je krajina ještě

vůbec někde panenská? Existuje ještě? Prosím

tě najdi ji. Červy a brouci sežraly všecky lesy.

 

Mezi nebem a zemí zamrzl dialog,

mnoho slov je v temných mracích, možná

právě ty je pospojuješ než začne sněžit,

mžít nebo pršet.

 

Neonové oči velkoměta města

Neonové oči města pozorují ten šrumec

na ulicích, na prospektech i na šosé.

Ten tanec na parketu.

Nejen v Paříži, i v San Francisku, v Londýně,

Madridu a Tokiu, 

ale také v Praze a v San José.

Žhavé letní dny, jako vejce na modrém plameni.

Jedno velké noční popeliště,

jedna velká divadelní scéna,

takový mumraj, takový blázinec.

Kam ty lidi jdou, kam spěchají,

proboha, kam se řítí?

V ulici Jabloňová můžeš si koupit vstupenku

do ráje a popojet MHD.

Morálka končí před dvanáctou noční hodinou 

a ráno po šesté se opět probouzí.

Neonové oči města, ráno už sotva mžourají,

oči jsou omráčeny v solný sloup.

 

Letní den

Letní den natahuje hodiny.

Spirálová mlhovina Mxx se

v horkém dni obrací.

Plete svetr severní obloze.

Vysazuje větrolamy.

 

Listy

Listy Lucilovi a Lucii, kdo je doručí?

DHL, Universal Parcel Post, tichá Česká

pošta nebo potrubní pošta?

 

Tropický den

Pečeš se na rožni, na roštu, na slunci.

Den je zase tropický, letos už několikátý,

jako by vypad´ z rohu Afriky,

z Namibie, ze Sahelu nebo ze Sahary.

Už ti černá kůže.

Nespal se, neusni na slunci, neusni na rovníku.

Nekopají tam hroby ani rovy.

Alespoň jednou vynecháš saunu,

a lístek vyhodíš do vzduchu.

Bude ti chybět březová smršť.

 

Básníku, dej si pauzu, dej si pohov.

Šetři slovy, šetři papír, šetři PC, šetři oči.

Šetři energií. Lehni si na pohovku,

na gauč nebo otoman. Do stínu lípy.