Prohledat tento blog

úterý 25. května 2021

Vzpomínka na profesora Jindřicha Volka


Byť se mi dostalo jíti přes údolí stínu smrti,

nebudu se báti zlého,

neboť ty se mnou jsi.

Žalm 23, Kralická bible

 

„V tomto křesle seděl v šedesátém pátém slavný beatnický básník Allen Ginsberg,“ pochlubil se hrdě můj hostitel, když mě usazoval do pohodlného vínového ušáku. Uvařil mi svou speciální kávu a jeho sympatická manželka, paní Květa, povoláním historička, nám nabídla chlebíčky a zákusky.

S profesorem Jindřich Volkem jsem se seznámila v roce 2015. Zavolal mi, právě když jsme se vracely s Františkou Vrbenskou z Provence a se zájmem se ptal na možnost spolupráce s Pražským klubem spisovatelů. Vzápětí v září přišel mezi nás do Karlína a četl nám ukázky ze své chystané knihy o karibské krizi, která hrozila přerůst ve světovou válku s použitím jaderných zbraní. Pro tento spis, čítající téměř 700 stran, zkoumal řadu let materiály v archivech v Rusku, Německu a USA. V karlínské zasedací síni vystoupil i v pořadu věnovaném holocaustu. Také s námi rád diskutoval o poezii, kterou miloval, a hodnotícím způsobem promluvil o našem klubu při karlínském setkání s předsedou Obce spisovatelů Tomášem Magnuskem.

Profesor Volek v posledních dvou letech již nemohl ze zdravotních důvodů mezi nás přicházet, ani se podílet na akcích, které jsme pořádali mimo Karlín, ale pravidelně si telefonoval se mnou i s Františkou Vrbenskou. Sdíleli jsme všichni tři obdobné literární zájmy, takže bylo vždy o čem si popovídat. Zajímal se upřímně o dění v Obci spisovatelů, o Pražský klub spisovatelů i události v Klubu autorů literatury faktu. Jeho znalosti a bystré postřehy byly pro nás všechny obohacující.

 

Profesor PhDr. Jindřich Volek, CSc. (12. 9. 1928 – 1. 5. 2021) se věnoval politologii, diplomacii, mezinárodním vztahům. Překládal z angličtiny a byl schopen aktivně komunikovat také německy, francouzsky, rusky a italsky. Souběžně se věnoval i pedagogické práci na různých vysokých školách. Ve své literární práci, zaměřené na oblast non-fiction, se soustředil na moderní československé a zejména americké dějiny. Osudům rodiny Kennedyových a jejich místu ve světové politice zasvětil tři monografie:  Meze odvahy (1965), Kritické dni J. F. Kennedyho (1968), Kennedyové (1970). K tématu amerických dějin napsal též monografii „Velká společnost“ L. B. Johnsona. Se svou manželkou, PhDr. Květoslavou Volkovou, CSc., působil jako odborný poradce v cyklu celovečerních střihových dokumentů o historii naší země, konkrétně ve filmu „Splétání gordického uzlu: obrazy z kroniky roku 1947“ (režie Karel Majda Maršálek, 1987). Poválečnou éru zachytil v knize „Iluze a jistoty roku 1945“ (2005). Často publikoval v časopise literatury faktu „Přísně tajné“.

Zde uveřejněné studie dokládají pozoruhodně bohaté vědomosti a jazykové znalosti pana profesora Volka: statě uveřejněné v letech 2004–2006 a 2017–2021 se zabývají mj. obdobím konce druhé světové války, zejména situací v Itálii a osudem Benita Mussoliniho, problematikou studené války se zaměřením na karibskou krizi a perličkami ze života J. F. K., ale například také napoleonskými válkami. Jeho poslední příspěvek v lednovém čísle tohoto roku byl věnován událostem kolem schůzky J. F. Kennedyho a Nikity Chruščova ve Vídni v červnu roku 1961.

Velké úsilí věnoval své poslední knize Třináct osudných dnů. John Kennedy a Nikita Chruščov na pokraji jaderné zkázy, v níž podrobně mapoval průběh a řešení tzv. karibské krize. Objemná publikace by měla vyjít v nakladatelství Epocha. Profesor Jindřich Volek vždy vystupoval jako velmi laskavý, vstřícný a empatický člověk, který si zachovával dobrou náladu i přes závažné zdravotní svízele a náročnou badatelskou práci. Byl erudovaným, mimořádně pečlivým a poctivým spisovatelem, který dokázal spojit cit pro funkční detail s poetikou představivosti, neústupnou důslednost v hledání historické pravdy se schopností vtisknout věcnému vyprávění dynamiku, napětí a působivou atmosféru.

Odešel ve vysokém věku a zanechal po sobě nepřehlédnutelné dílo, nám všem, kteří jsme ho znali, však bude bolestně scházet jeho kultivovaná, přátelská osobnost.

 

                                                                                  Olga Nytrová a Františka Vrbenská




Žádné komentáře:

Okomentovat