V máji nejsou pozoruhodná jenom krásně vybarvená májová koťátka, nýbrž také letošní skladba našich oslavenců. Je jich pořádná úroda a protože je teplé jaro, vítají je již od prvního rozkvetlé stromy i šeříky. Letošní měsíc květen je rovněž měsícem výjimečným. Věřte-nevěřte, skutečně se nám sešli tři oslavenci půlkulatinoví, z ročníku 1950! A jestliže blahopřejeme čestným členům bez ohledu na kulatiny, stejně si dva prosadili svou a půlkulatiny s kulatinami se mezi nimi také objevily.
Vezmeme to od prostředka a od konce zároveň. Výjimečně nejde o nic kulatého, tedy pokud nevezmeme v úvahu datum 15.5., ale chci zde takto zmínit pana Petra Žantovského, který vedle svého členství v Obci na sebe vzal předsedování Unie a hned začal spojovat naše literáty (ve spolupráci s naší Obcí) a pořádat Literární salony. Takováhle akce nám tu viditelně chyběla, protože se tu schází, kdo může –zkrátka bývá úplně nabito, jak na literárních akcích často nevídáme.
A teď již klasicky, popořádku: Pokud rozhrneme všechna ta data k oslavě, již šestého května máme připíjení dvojí. Nejdříve panu Radku Lehkoživovi. Je prozaikem i básníkem, letos si hodlá užít kulatiny. Lze o něm říci, že stále úspěšně až vědecky bádá v oblasti erotiky a láskování, což přelil i do svých dvou knih – novely Klínění (2018) a obsáhlé sbírky To snad není možný! (2022). Je akční na poli pořadatelském a moderátorském – připomeňme spolek Literární Vysočina, který pořádá autorská čtení, má na svědomí vlastní jednorázové kulturní akce a … Jistě ho zase brzy něco zajímavého napadne.
Náš čestný člen, pan Stanislav Kubín, je básníkem, esejistou, autorem řady literárních pásem, spolupracoval s Miroslavem Horníčkem (pořady Přijďte k nám pobejt), je autorem vernisáží výstav výtvarníků, píše filozofické a polemické články, pořádá svá autorská čtení… Zkrátkla a dobře, vrhá se do kulturního života na několik způsobů. Knihu A stříbrnej peníz (2021) můžeme zařadit mezi knihy naučné a navrch mezi knihy o literatuře.
Další den, sedmého
května, se narodila naše čestná členka, Stanislava Alena Melicharová ze severních Čech. Píše básně, knihy o umění i pohádky
pro děti. Její sbírky ze sedmdesátých let nebyly vydány, publikování
v plné šíři se dočkala až po revoluci. Velice známou a často citovanou je
její báseň Ulrika (2005) o poslední
goethově lásce. A píše neúnavně stále, nejnovější knihou jsou Pražské sonety (2021).
K desátému květnu patří půlkulatiny paní Ladislavy Chateau, české publicistky,
spisovatelky a propagátorky psychoanalýzy, velké milovnice Francie. Hodně se
zabývá časem války a Protektorátu (Vlak
do Výmaru: Volnost, rovnost a bratrství s Goebbelsem, 2013), představuje různé osobnosti – Život nebo psaní (2024), což jsou
rozhovory s Arnoštem Lustigem.
Hned jedenáctého, den poté, připijme na
zdraví čestné člence paní Evě Kantůrkové,
která rovněž slaví půlkulatiny, velice hezké a významné. Tuto spisovatelku, scénáristku,
chartistku snad není nutné blíže představovat. Její vzpomínky na věznění a
osudy ostatních žen (Přítelkyně
z domu smutku, 1992 a další) přispěly mimo jiné k novému pohledu
na zdejší vězeňský systém a také díky popularitě následného tv seriálu ovlivnily
mínění široké veřejnosti směrem k přijímání změn. Poslední knihou je Jan Palach (2018).
Jako by těch
velmi, velmi činorodých lidí ještě ve výčtu májových zrozenců nebylo dost, na
řadě je čtrnáctého května pan Jaroslav Max Kašparů, rovněž „půlkulaťák“. Řeckokatolický kněz, psychiatr,
pedagog, esperantista, autor duchovní literatury… Nesmírně vzdělaný člověk se
širokým rozhledem a nechci zde opisovat všechny tituly a díla, to je na
samostatnou knihu již dnes. Jeho hlubokou lidskost snad přiblíží zmínka o
ochotě, s níž za covidu dokázal naslouchat vyděšeným lidem na lince
bezpečí (založila D. Kovářová, s níž vydal poradenskou knihu Jak přežít krizi v rodině, 2020),
kde s ochotou a laskavostí pomáhal řešit jejich problémy.
Šestnáctý květen si zabral na oslavu – a doufejme, že
patřičně velikou a slavnou, se svými kulatinami pan Zdeněk Král. Tím se navíc stává dalším čestným členem. A ne, pokud
jste si konečně chtěli oddechnout od výčtů zásluh, nemáme teď na skladě nikoho
málo produktivního, naopak ještě dva další velepilné pány. Tento náš spisovatel
a básník miluje sportpovní potápění a píše již od školních let. S jeho
články, fejetony a dalším vyprávěním se můžete setkávat především
v časopisech. Nedávno mu vyšel Řeckořímský
flám (2024).
Pomalu se
blížíme ke konci. Nebo spíše plížíme druhou polovinou měsíce? Osmnáctý den patří panu Janu Řehounkovi a jeho půlkulatinám.
Spisovatel, nakladatel, milovník Polabí (hlavně Nymburska) a historie.
V r. 2011 vydal pozoruhodnou knihu Příběh
legionáře: V zavšivené košili a
se šrapnelem v těle kolem světa. Jeho nakladatelství se hodně věnuje
dětské literatuře (např. Hemžílci
z lesa Bludníku, 2014, s vysokým hodnocením čtenářů). Mezi jeho
nejnovější patří kniha 44+1 záhad a
tajemství nymburské historie (2024).
Konečně jsme
se prokousali k závěru, jakým je 23.5.
a opět půlkulatiny pana Miroslava
Skačániho. Jako psychiatr publikoval i populárně vědecké knihy (Pomóc, trpím depresí, 2007), dokázal
nahlédnout i do reálných tragédií (Hodinu
nevíš. Příběh nemocničního vraha, 2009). Letos již stihl vydat Pravda někdy vítězí, satirický román ze
současnosti.
Co říci
závěrem? Tak jako prý bývají májová koťátka čtyřbarevná, v životě a tvorbě
se u našich májových oslavenců střídá, jak vidno, celá paleta záběrů, motivů a
rovněž vlivů na čtenáře i širokou veřejnost.
Přejeme jim
všem, aby se jim vhled pod hladinu věcí nekalil a tvůrčích sil neubývalo.
K tomu pevné zdraví, pohodu, spokojenost a čas také sama
pro sebe. Na zdraví!
Hana Mudrová
