Někdy přijde čas, kdy je třeba opustit lidovost a jednoduchost, pohostinství public house, a uvést poezii poněkud obřadněji. Zaslouží si to. Možná právě proto, že jsme tady v Ostravě více zvyklí spokojovat se s podmínkami co nejprostšími, zvolili jsme na 15. prosinec 2022 aristokratické prostředí porubského zámku. Pod záštitou Obce spisovatelů ČR jsme tam přivedli slovenskou poezii, která zaujala a okouzlila publikum verši (nejen čtenářsky, ale i společensky, institucionálně vysoce ceněných) básníků, jakými jsou Erik Ondrejička a Ján Tazberík. Ondrejičkova tvorba se ve svém soudobém pojetí vyznačuje méličností, často vychází z klasického rýmu. U Tazberíka jde o vysoký filozofický náboj, který je generován konstelacemi slov a myšlenek, jež se na svých cestách vymykají všemu zjednodušování. Diváci ocenili úvod, který nabádal, aby odložili veškerá očekávání, oprostili se od svých požadavků na tradiční uspořádání, jaká nabízejí slova; vyzýval k uchopení věcí prostředky duše, a byli varováni: bez této proměny nemusel by člověk z nového vesmíru pochopit moc. Večer začal poezií a kořením aforismů Ondreje Kalamára, jeho chytrým humorem a fabulátorským talentem, a dále výrazným přednesem české i slovenské poezie ústy oblíbeného herce bratislavských, ale i pražských scén, Romanem Pomajbo, který je v Obci spisovatelů, a nejen tam, znám jako představitel hlavní postavy, básníka Jozefa Urbana, ve filmu Tomáše Magnuska Voda, čo ma drží nad vodou (scénář Ondrej Kalamár). Film byl dopoledne promítnut studentům ostravských škol s následnou besedou, kde se uplatnily herecké a vypravěčské schopnosti obou „herců“ Ondreje Kalamára a Romana Pomajbo. Večer pak autory představily - nová členka OS Milena Michaela Orsi a Lydie Romanská. Překvapením bylo vystoupení Tomáše Jeřábka; je to zajímavá osobnost z hudebního prostředí, varhaník, varhanář, klávesista, zpěvák a skladatel, známý jak v Libanonu, tak v Číně nebo v Riu… S kytarou přišel zazpívat i Vadim Windy, jejich spontánní, společná improvizace pobavila. Po skončení programu publikum nevyrazilo domů, obklopilo hosty, lidé prosili o jejich knížky, Roman Pomajbo si porozuměl s muzikálovým hercem Pavlem Liškou, fandila houslistka a sochařka, básník i malíř, naši stálí příznivci, fotil Tony Bosák. Ten adventní den připravil našim hostům kromě prožitku vstřícného přijetí v Ostravě klimaticky výjimečně těžké podmínky pro cestu z Bratislavy a zpět. Ale štěstí přálo, přes návaly sněhu se všechno obešlo bez nehod. O zdaru a významu večera svědčí i nápad založit tradici předvánočních poetických návštěv ze Slovenska.
Prohledat tento blog
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
Literáti na trati XI aneb Příběhy (Poezie) s vůní dálek motto: „Cesty vlakem voní tisíci příběhů (veršů)…“ Literární skupi...
-
Milé a vzácné básnířky, vážení básníci! Vloni jsme společně vytvořili první z nové edice almanachů poezie českých a světových básníků. Kni...
-
Literáti na trati XII aneb Příběhy (Poezie) kolejí motto: „Koleje skrývají tisíce příběhů (veršů)…“ Literární skupina ČZS FISA...
Žádné komentáře:
Okomentovat