Františka Vrbenská
Při oslavě významných narozenin toho, k němuž nás poutají nejpozitivnější city, patří květiny a píseň.
V roce 2023 uplynulo dvacet let od
založení literárně dramatického klubu Dialog
na cestě. Vznikl na popud spisovatelky, esejistky a básnířky Olgy Nytrové,
jinak rovněž zakladatelky Pražského klubu spisovatelů, v součinnosti
s nímž Dialog na cestě
vystupuje, a místopředsedkyně Obce spisovatelů ČR. Dialog na cestě spolupracuje s náboženskými obcemi Církve
československé husitské, zpočátku na Starém Městě, od roku
2004 v Karlíně, kde je významně podporován zdejším farářem Jiřím Vaníčkem.
Prvními členy, jejichž aktivita zůstává pro Dialog
na cestě nepostradatelná, se stali Václav Strachota – skladatel,
audiovizuální tvůrce a spisovatel, básnířka a spolehlivá organizátorka Markéta
Hlasivcová, básnířka a znamenitá amatérská herečka Květa Salmonová.
Ekumenicky orientované společenství je
od počátku otevřeno všem lidem dobré vůle, činorodé mysli a kreativního
založení. Stalo se platformou pro umělecké a lektorské vystupování významných
osobností, ale také spolehlivou oporou pro tvůrce na počátku dráhy, či
v osobních nesnázích. Do kruhu členů, přátel, příznivců a hostí Dialogu na cestě během celé generace
jeho působení vstoupili básníci, spisovatelé, literáti, filosofové, hudebníci, výtvarní
umělci a fotografové. Karlínská „základna“ klubu proslula atmosférou kooperace,
sdílnosti a pochopení.
Výrazný podíl na této přitažlivosti,
která na setkání v karlínské modlitebně přivádí stále nové účastníky, připadá
Olze Nytrové a její renesanční osobnosti, schopné spojovat tvůrčí duše,
vyhledávat zajímavé umělce a odborníky různých humanitních sfér, podněcovat
součinnost. Ovocem pečlivého a nezištného úsilí Olgy Nytrové je také zrcadlo
dvou desetiletí existence Dialogu na
cestě – fascinující literární almanach. Jako by ti, kteří se s klubem
setkali, sympatizovali s ním anebo byli (a jsou) jeho součástí, přinesli
na slavnostní připomínku jeho zrození nejpestřejší květiny, jako by připojili emotivní
píseň k uctění jeho základní myšlenky – významu a vlivu pozitivního dialogu
jako souznění myslí a srdcí mezi jednotlivci i ve společnosti.
Jedná se o naprosto neobvyklý editorský
počin. Literárního almanachu Dvacet let
Dialogu na cestě se zúčastnilo texty a výtvarnou složkou na sto dvacet
umělců a osobností; jejich medailonky jsou umístěny v závěru svazku.
Příspěvky, jimiž jsou úvahy, eseje, verše, povídky, uspořádali editoři
abecedně. Není malých autorů: každý ze zúčastněných nabídl to nejlepší
intelektuálně, umělecky i spirituálně. Nadčasové a duchovně podložené zaměření
sbírky podtrhuje titulní obraz Zdeňka Hajného.
Ústřední téma představuje dialog ve
smyslu výměny informací, způsobu kultivované a smysluplné komunikace a
především hluboce humánního, kultivovaného a v nejčistším smyslu
křesťanského života. Zvláštní kreativní aura a přátelské pouto rezonující
blízkým duchovním sladěním, které se kolem Dialogu
na cestě vytvořily, způsobily, že jednotlivé texty, byť nejsou koncipovány
a řazeny podle specifických vzorů, působí sladěně. Vytvářejí úchvatnou kytici
pozoruhodných myšlenek, fabulačních kreací, inspirativních příběhů, poetických
obrazů, kontemplací.
Do almanachu přispěl patriarcha CČSH Tomáš Butta; karlínský farář Jiří
Vaníček, podporovatel Dialogu na cestě a
jeho spřízněná duše; evangelický teolog a
vysokoškolský pedagog Jiří Beneš; profesor Husovy
československé bohoslovecké fakulty a Husitské teologické fakulty Univerzity
Karlovy, teolog Zdeněk Kučera; vysokoškolská pedagožka, básnířka a skladatelka,
duchovní Církve
československé husitské Hana Tonzarová; řeckokatolický kněz, psychiatr a
myslitel, profesor Max Kašparů; filosof
prof. Erazim Kohák, který se angažoval ve farním sboru CČSE; známá filosofka a
kinantropoložka, profesorka Anna Hogenová a nezapomenutelný profesor Milan
Balabán – duchovní Československé církve evangelické, religionista, spisovatel
a básník. Jejich příspěvky rezonují se vzorem ušlechtilého, oduševnělého
lidství a všeobjímající filosofií bible, racionální a přesto nezměrně citovou.
Překvapí nás literárně a myšlenkově
kvalitní, vtipné i jímavé příspěvky osobností ze sféry múzického umění Niny
Divíškové, Květy
Fialové, Táni Fischerové, Jitky Molavcové, Štěpána Raka či úžasné, vitální Olgy
Schmidtové. Nechybí veršované žerty Jana Vodňanského, glosy Ivana Krause a
Zuzany Peterové, podnětná esej o dialogu Benjamina Kurase, verše Olgy Nytrové a
její esej o Dialogu na lidské cestě, hříčka Martina Petišky Dialog
s dialogem o dialogu, ani vzpomínky Václava Strachoty, takto druhé duše Dialogu na
cestě, poezie
Jany Štroblové či objevný text Bohumila Ždichynce o naději a jeho verše.
Rozkladem o pravdě přispěl rovněž politolog Alexander Tomský.
Mezi jmény účastníků almanachu
nalezneme členy a nejbližší spolupracovníky Dialogu na cestě: Pavel
Benda, Jiří Cenek, Břetislav Ditrych, Zuzana Havelková, Markéta Hlasivcová,
Květoslava Salmonová, Monika Knězková, Martina Koubová, Eliška Peroutková.
Ačkoli není možné v recenzi vyjmenovat všechny přispívající literáty,
dlužno alespoň zmínit členy a spřízněnce Obce spisovatelů ČR,
vystupující jako bratrská organizace Dialogu na cestě: Mircea Dan Duță, Karla Erbová,
Paul Nemo Ermite,Tomáš Feifer, Ivo Fencl, Ivan Fontana, Milena Fucimanová, Tomáš
Hájek, Ivo Harák, Ondřej Hník, Hanka Hosnedlová, Jaroslava Jáněová, Luboš Y.
Koláček, Zita Malaníková, Alois Marhoul,Jaroslava Pechová, Lydie Romanská,
Dušan Spáčil, Michal Stein, Vladimír Stibor, Radana Šatánková, Marek Šlechta,
Anna Šochová, František Tylšar, Mária Uhrinová,
Jiří Weinberger.
Není jediný text v almanachu
– ať již v poezii, nebo próze, fikční, nebo odborněji pojatý, velkoryse filosoficky
uchopený, či drobná hříčka, který by nestál za přečtení a zamyšlení. Nabízí relaxaci, dodává
energii pro duši a mysl. Vše ladí v dokonalé souhře a kompatibilitě, výtvarná složka nabízí
dokonalý ideový a estetický pandán. Někteří z přispěvatelů nás již
opustili, avšak literární almanach Dvacet let dialogu na cestě je poctou jejich
památce. Zosobňuje poděkování za úsilí přesahující jednu generaci. Vyjadřuje
naději, že lidé dobrého srdce a čistých myšlenek se mohou účinně podporovat;
důkaz, že vznešenost, ušlechtilost a pospolitost nesmí zmizet ze
současné společnosti; a víry, že křesťanský život v duchu Kristova odkazu neztrácí smysl a
význam ani v jedenadvacátém století.
Žádné komentáře:
Okomentovat