PhDr.
Zuzana Peterová - host za KALF
Česká spisovatelka a novinářka. PhDr. Narozena 25. 10.
1950 v Praze, novinářka a spisovatelka. Autorka 25 knih
(https://www.databazeknih.cz/…711). Budeme hlavně mluvit o její poslední knize
A přece jsem král!
Všichni občas přicházíme do styku s nemocí, ať už přímo
na vlastní kůži či u někoho blízkého. Pokaždé to probíhá jinak, pocity se
střídají jako okénka v orloji. Dostavuje se strach, ale čelí mu snaha bojovat,
proti chvilkovým pocitům beznaděje nasazujeme sílu vůle a touhu po návratu k
běžnému životu a k těm, kteří na nás čekají. Kniha zkušené psychoterapeutky
Zuzany Peterové příběhovým a přitažlivým způsobem popisuje tyto okamžiky a
nabízí niterná řešení. Je to čtivý návod k tomu nejlepšímu, co můžeme sami pro
sebe i pro své blízké učinit. Nikdy se nevzdávat a udržet si optimismus a
nadhled, to je hlavní krédo vyjádřené i názvem knihy: A přece jsem král!
Přijměte ji jako pomůcku pro nelehké chvíle, bude vám rádcem, podporovatelem,
ale často vás přivede i k úsměvu. Což ve svém souhrnu není zrovna málo.
Jan
Kovanic – host za OS ČR
Narodil se v Liberci (1951), kde absolvoval i
gymnázium. Vysokoškolského vzdělání nabyl studiem na Fakultě elektrotechniky
ČVUT v Poděbradech a v Praze. Zpestřil si ho souběžným astronomickým kurzem v
Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně (1971-73), kde byl nejlepším absolventem.
Čtrnáct dní po promoci (1975) se šťastně oženil s Ivanou Rezkovou (1944-2013),
s níž má dceru a syna. Tři roky pracoval jako konstruktér elektrotepelných
zařízení (ZEZ Praha) a 25 let jako směnový technik Energetického provozu (Český
Telecom). Šest let pak působil jako úředník (ČEZnet). Nyní je v důchodu.
První básnička mu vyšla v roce 1974 v interním časopise
Jonáš Klubu. Krátké aforismy a články vydal ve zpravodaji Hnutí za Občanskou
svobodu – HOS (léto 1989). Článek v časopise České astronomické společnosti
Kosmické rozhledy 1986/2 Záchranná brzda před pádem do černé díry, vydaný pod
patronací Jiřího Grygara, mu otevřel cestu k publikaci fejetonů v Technickému
magazínu (1987–1997). Fejeton Jak se vyhnout srážce (s blbcem), který napsal
společně se ženou Ivanou v srpnu 1988, vedl k publikační přestávce do roku
1994. V roce 1997 „Téčko“ zaniklo, ale na scéně se objevil internet. Od roku
1997 pravidelně píše do internetového deníku Neviditelný pes, kde má rubriku
Šamanovo doupě. Zde zatím vyšlo asi 3.000 jeho příspěvků.
První jeho vydaná knížka Blackout (Grada 1999, Epocha
2011), která se odehrává ve světě Tmy Ondřeje Neffa, představila vizi světa bez
elektrické energie. Následovala brožura Průvodce Internetem i bez počítače –
Nebojte se Internetu (Computerpress 2001). Zápisky zaměstnancovy z let
2001–2003, které popisovaly mobbing a bossing ve fiktivních Českých Textárnách
a vycházely denně na Neviditelném psu pak vydaly na další knížku Moby Dick:
Deníček (Konvoj 2003).
První publikovaná povídka Nadechni se a leť vyšla v
časopise Ikarie (4/2002). Předzvěstný kontakt vyhrál obě kategorie prvního
ročníku soutěže „Vidoucí 2001“. V roce 2003 získala jeho povídka Malá sklenička,
stejná jako ostatní první místo v nejvýznamnější soutěži žánru SF+F „Cena Karla
Čapka“ v kategorii krátkých povídek. Stejnou kategorii vyhrál i v roce 2005 s
povídkou Já chci sestřičku! (Tato povídka, společně s kratší povídkou Chlapec a
hvězdy, zazněla v roce 2005 i v rozhlasovém pořadu ČRo Nula jednička.) V této
soutěži často bodoval i později. Díky tomu se jeho povídky dostaly do sborníků
Mlok (2003, 2005, 2006, 2007, 2009) a Kočas (2009, 2010, 2012, 2013).
V soutěži „Zlatá zebra“ zvítězil v roce 2007 s povídkou
Absolutní krach, která pak vyšla v časopise Pevnost (5/2008). V soutěži „O
stříbřitělesklý halmochron“ získal se svými povídkami postupně 3. místo (2004),
pak 2. místo (2005), až v roce 2009 zvítězil s povídkou Jak zabít bratra. Dále
své povídky publikoval i v časopisech Click! a 3. pól.
Další knihou Zlato Alwogiry (Ivo Železný, 2006) se
zařadil do série Marka Stonea, „kvalitního vlakového čtení“. Román Zapomeňte na
Mars (Triton, 2006) získal v roce 2005 cenu „Trifid“ a v roce 2007 nominaci na
cenu „Aeronautilus“. V současnosti má autor rozpracovaný román z Liberce 20.
století, který se bude jmenovat Paměť kamenů.
Povídka Zmenšováci byla zařazena do antologie humoru v
české SF Sorry, vole, error (Mladá fronta 2007). Jeho povídky lze dále najít ve
sbornících Technokouzla (2008), Pěna dějin (2009), Jinosvěty (2011) a Cynické
fantazie (2011).
V roce 2013 mu zemřela manželka Ivana, se kterou v
letech 2006 a 2008 navštívil Izrael. Do Izraele se vrátil sám i v roce 2014
zachytit aktuální dění. Splnil pak Ivančino přání, aby z jednotlivých reportáží
na Neviditelném psu vznikla samostatná kniha. Ta pod názvem Mír v Izraeli vyšla
roku 2015 (Beletris).
Sbírka Kovanicových povídek Pozemšťané a mimozemšťanky
vyšla v roce 2016 (XB1). Je v ní i jedna povídka od lékařky a spisovatelky Jany
Rečkové, se kterou navázal partnerský vztah v roce 2014. S Janou navštívil
Izrael ještě dvakrát, články z těchto cest jsou zatím pod názvy Izrael na
vlastní triko a Jak Přežít Izrael jenom na harddiscích jeho počítačů. Jana Rečková
zemřela v roce 2018. Když pobývala v nemocnici, psali si navzájem SMSky ve
formě haiku. Kovanic tento dialog v roce 2021 poslal na festival poezie
Seifertovy Kralupy, kde společně ze zesnulou spoluautorkou získali 2. cenu.
V roce 2023 jel Kovanic do Izraele už pošesté,
tentokrát na svátky sukot, a to s výpravou sionistických křesťanů. Vraceli se
8. října 2023, reportáže se objevily opět na Neviditelném psu. Pokud by z toho
vznikla knížka, pak by se jmenovala Turistika v době války.
Šest návštěv Izraele a rodinná historie dovedly autora
od sionismu až k židovství. Přispívá k tomu od roku 2024 i jeho nový vztah s
partnerkou Karlou Štaubertovou, se kterou společně procházejí zázraky judaismu.
Bohumír
Štědroň - host za UČS
Kniha Umělá inteligence (AI) představuje celosvětový
fenomén s významnými ekonomickými i ekologickými důsledky. Česká republika
se inspirovala u nejvyspělejších zemí jako jsou USA, Kanada, Nizozemsko, Velká Británie
při koncipování národní strategie. Tato nově vytvořená strategie pro umělou
inteligenci určuje priority až do roku 2030 a definuje opatření v sedmi
vzájemně provázaných oblastech.
Strategie se podle Ministerstva průmyslu a obchodu
České republiky zaměřuje na sedm oblastí. Kromě vzdělávání, průmyslu
a veřejných služeb je to věda, kde dokument cílí na posílení výzkumu AI,
dále trh práce s podporou rekvalifikací, celoživotního vzdělávání
a prevencí digitálního vyloučení nebo kyberbezpečnost, tj. nastavení
bezpečného prostředí pro aplikaci AI.
Na uvedené skutečnosti navazuje nová monografie „Umělá
inteligence a právo“, která se skládá z 9 kapitol, které zpracovali přední
odborníci. Uvedené kapitoly je možné rozdělit do 3 velmi aktuálních
problémových oblastí. Do první oblasti, zaměřené zejména na interakci umělé inteligence
a legislativního systému patří kapitoly, koncipované R. Jaškem, J. Navrátilem,
D. Kaláškem, M. Kostrecem, L. Nezmarem a A. Bernardovou. Samostatnou částí
monografie je analýza problematiky diskriminace na trhu práce v kontextu
vývoje umělé inteligence (M. Palíšková). Závěrečné poslední kapitoly (M. Svítek, B. Štědroň, J.
Štědroň mají prognostický charakter a analyzují možné prognózy a scénáře vývoje
umělé inteligence a kvantových počítačů. Velmi zajímavá je i prezentace vývoje
umělé inteligence na příkladech šachových programů.
Monografie obsahuje nové výsledky a prognózy a je možné
ji doporučit nejen odborníkům na informační technologie a právníkům, ale všem posluchačům vysokých škol,
Inovativní monografie „Umělá inteligence a právo“
reaguje na nejnovější trendy v segmentu informačních technologií a
analyzuje široké spektrum oblastí od aplikací umělé inteligence v ekonomice
až po uhlíkovou stopu umělé inteligence. Jednotlivé kapitoly jsou promyšleně seřazeny:
od konceptu umělé inteligence, přes vybraná rizika umělé inteligence i nové
pohledy na ekonomiku i kybernetickou bezpečnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat