Prohledat tento blog

pondělí 23. března 2026

Zveme vás na 9. Literární salon

 


Literární salon č. 9 - program

Alexej Mikulášek - My a Oni v informační válce

Alexej Mikulášek (* 2. prosince 1962, Brno) je český spisovatel a literární historik a učitel češtiny a literatury. Absolvoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (obor: český jazyk a literatura – občanská nauka) a interní vědeckou aspiranturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (obor: literární věda). Působí na vysokých školách u nás i na Slovensku.  Předmětem jeho zájmu jsou mj. literárněhistorické česko-židovsko-německé a česko-židovsko-slovanské literární vztahy a souvislosti (více než deset let byl vedoucím redaktorem slovníku Literatura s hvězdou Davidovou), v oblasti literárněkritické pak především současná česká literatura a s ní spjatá interpretace textů (zvláště se zřetelem k jejímu uplatnění ve vzdělávací a čtenářské praxi; tomuto problému je věnována i kniha „Interpretační etudy“). Je členem redakční rady literárního a kulturního týdeníku LUK – dříve Obrys-Kmen od jeho založení v roce 1996, rovněž časopisu pro mladou slovenskou literaturu Dotyky (od roku 2007). Je členem předsednictva Unie českých spisovatelů v Praze (od jejího založení; je zastoupen v jejím sborníku Na druhém břehu. Říčany, Orego 2002). Je i čestným členem Spolku slovenských spisovatelů v Bratislavě. V roce 2011 a znovu 2025 získal Cenu Unie českých spisovatelů za literárně-kritickou práci.

Kniha My a oni v informační válce

Alexej Mikulášek se ve svém textu věnuje třem případovým studiím, a to izraelsko-palestinskému konfliktu probíhajícímu v Gaze a na okupovaných územích, válce o „Náhorní Karabach“ a ukrajinsko-ruskému konfliktu. Studie sleduje podle vlastního vyjádření autora dva úzce propojené cíle. Zaprvé jde o analýzu lexikální semiózy války, to znamená, jak se o válce píše, a zadruhé se autor snaží zkoumat způsob, jak jazyk zbavuje válku „krvavých“ příznaků s cílem ji heroizovat, estetizovat či normalizovat.

---

Lubomír Brožek – Bistro Utopie

Lubomír Brožek (* 7. července 1949 Praha) je český básník, spisovatel a publicista, předseda Klubu českých a slovenských spisovatelů. Od února 1989 byl vedoucím tiskového oddělení Svazu českých spisovatelů, který se později přejmenoval na Sdružení. Po jeho zániku v květnu 1990 byl postupně redaktorem deníku Demokrat, měsíčníku F revue a vydavatelství Studio dobré nálady. Své první trojverší uveřejnil v Mladém světě v roce 1976. Poté své básně, glosy a recenze dále publikoval v Mladé frontě, Práci, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Kmeni, Dikobrazu, A–Almanachu autorů, Listech Klubu přátel poezie, Rudém právu, Občanském deníku, Květech, Betty, Britských listech, Právu a dalších periodikách. Vydal knihy Minutu před přílivem (1980), Návrat sokola (1983), Kolotoč aneb Malá Grand prix (1985), Nebajky (1987), Vlaštovky na dně jezera (1990), Rozhovory s nesmrtelnými (1994), Do větru (1999), Paměť ohně (2008) a Kuks (2021) a zatím poslední Bistro Utopie (2025).

Literární kritik a redaktor Jan Šulc o této sbírce napsal v doslovu mj. toto: „Toho, kdo četl zatím poslední Brožkovu básnickou sbírku Kuks (2021), vystavěnou na jednom principu, myšlenkově i formálně pevně sevřenou, překvapí, že jeho jedenáctá sbírka Bistro Utopie je naopak neobyčejně pestrá. Tematicky, výrazově, myšlenkově. Není to kniha na jedno přečtení, s každou jednotlivou básní lze žít celé týdny a vracet se k ní. Společným jmenovatelem tohoto širokého básnického kaleidoskopu je Brožkův básnický jazyk: vyzrálý, poučený, přesný. Je to sbírka zralosti a životní zkušenosti, která si nedělá o ničem falešné iluze. Občas ucítíme smutek, deziluzi, nostalgii, často však výrazovou a myšlenkovou expresi, vztek, gesto vzdoru. A dramatičnost. Lubomír Brožek je básník dramatický, pointy jím nastíněných dějů a situací vždy směřují ke katarzi.“

---

Jaroslav Čvančara a Vlastislav Janík. Oba se dlouhodobě specializují na dějiny, zvláště na moderní československou historii. Napsali řadu knih, desítky odborných článků. Pořádají množství odborných přednášek s tématikou druhé světové války, zvláště o osudech čs. zpravodajců, parašutistů. Jejich knihy se těší mimořádnému zájmu čtenářů.

V. Janík je ředitelem muzeí Středočeského kraje. V současnosti dokončují oba autoři Pamětní knihu, jakousi kartotéku 540 obětí Kobylisské střelnice. J. Čvančara v současné době dokončuji knihu s názvem Fémová vražda Jana Masaryka.

Žádné komentáře:

Okomentovat