Prohledat tento blog

čtvrtek 7. října 2021

Dvě příležitostné

Existuje řada literárních soutěží a akcí inspirovaných literaturou. Nejednou jsou v rozličných podobách doprovázeny tištěným slovem. Nejčastěji sborníky. Syndikát novinářů Vysočiny pořádá v pětiletých intervalech, vždy k životním výročím Karla Havlíčka Borovského, soutěž Epigram - letos Epigram 2021 - doprovázenou vydáním sborníku nejlepších prací. Nejedná se o regionální akci, její rozsah je celorepublikový. Uzavřena bude 30. října v Havlíčkově Brodě několika pietními a veřejnými akcemi, jakož i křtem sborníku. Středisko východočeských spisovatelů pořádá každým rokem v závěru roku Literární maraton, soubor kulturních akcí, na nichž se podílejí členové Střediska, geograficky působící od Jizerských hor přes Krkonoše až po Vysočinu. Stejně tak vydává Středisko každoroční sborník, tentokrát nazvaný KDO MI ŠLAPE NA PATY. Na 256 stranách představuje tvorbu 24 autorů a 6 výtvarníků. Próza, poezie… Editorkou je iniciativní Věra Kopecká,  organizátorka  inspirativních každoročních Broumovských dnů poezie. Soustřeďují básníky a výtvarníky nejen z luhů českých, moravských a slezských, velice aktivně se podílejí také přední umělci polští. A nezůstává pouze u nich. K letošním Broumovským dnům připravila Věra Kopecká hned dvě sbírky poezie. SVĚTLO A STÍNY PODZIMU (sborník XXII. Dnů poezie v Broumově. 134 str.) představuje přes padesát českých, polských, slovenských, ukrajinských a lotyšských básníků a básnířek. Při tak početné sestavě jde samozřejmě především o symbolickou reprezentaci účastníků, přesto mají některé verše pozoruhodnou úroveň. Další publikací je sborník CESTY (315 str.), na němž se podílejí i účastníci Broumovských dnů poezie z dřívějších broumovských podzimů. Někteří zaslouženě dostávají větší publikační prostor. Okruh zařazených tvůrců je rozšířený o ukázky ruské a bulharské provenience. Pozoruhodným prvkem je otištění básní v rodném jazyce jednotlivých aktérů, částečně doplněných překlady. Prolínání jazykových prvků je charakteristickým znakem knih, které Věra Kopecká připravuje. Totéž platí o černobílých fotografiích, převážně vybavených s verši korespondujícím poetickým oparem. Na titulních stránkách dodává knihám půvabu barva.

 

VE VLASTNÍCH STOPÁCH

            V roce 2011 vydal Miroslav Skačáni obsáhlý historický román Prokletá knížata (494 str.) Jeho tvorba zabírá námětově široký okruh s nepominutelnými historickými ohlédnutími, skutečné události se stávají dominující inspirací. Po deseti letech se vrátil k historii, tentokrát sahající od nedávné a ještě bolestně živé minulosti hluboko pod práh našeho letopočtu. Šest obsáhlých povídek představuje šest perel na pevném motivační  lanu, jímž je moc, bezohledné úsilí o moc a využívání moci k vlastnímu prospěchu. Řečeno přesněji – zneužívání moci, které má hluboké historické kořeny, aniž by bylo mýceno. Natož vymýceno. Povídka Zelinář zavádí čtenáře až do osmého století před naším letopočtem. Kniha OSUDOVÁ ROZHODNUTÍ (2021, 291 str.) je hodinami jdoucími pozpátku, první povídku inspirují událostmi na předválečných olympijských hrách. Skačáni nepochybně zvolil poměrně drsný motiv bezohledné a bezbřehé boje o moc záměrně. Vždyť  i naše současnost je přece plná malých lidiček, prahnoucích na různých stupních moci, protože moc přináší osobní prospěch. Co hůř, nejednou se „k moci“ skutečně dostávají, třebaže jen lokálně ohraničené.

            Výrazně charakterizované jsou i Skačániho postavy a postavičky v prostředí stávajících či budoucích panovníků. Jenom síla moc může otupit nespokojenost lidí…, čteme bolestnou pravdu.  Dokonalé propracování líčení jednotlivých období a někdy velice pregnantních vztahů, text postavený na širokých základech hlubokých znalostí historických událostí, jakož suverénní perfektní znalost spisovatelského řemesla činí ze Skačániho vskutku velkého vypravěče. Některé pasáže svádějí čtenáře, aby se k nim vrátil. Za všechny lze uvést líčení potopení lodi v povídce Bílá loď. Povídkové knihy dopřávají oddechové pasáže, Osudová rozhodnutí však mají vlastnost románu. Čtou se jedním dechem.     

František Uher


Žádné komentáře:

Okomentovat