Znovu na Marsu aneb Armagedon podle Neffa

 „Čekali jsme, že přijdete. Celé generace,“ šeptal guvernér Abrahám.

„Čekali?“ divil se plukovník. „Kdo čekal?“

„Bratrstvo bílého plamene.“

V září 2022 vydaná Operace Armagedon je třístovkou stránek napětí, překvapení, úžasu, hrůzy a humoru, přičemž se jedná o již pátou prózu cyklu Pán modrého meče. Odehrává se na Marsu budoucnosti. První díl cyklu Jádro pudla si přitom autor vysnil ještě za života svého otce Vladimíra, který dovnitř směl i nahlédnout.

Hrdiny jsou Rad Haager a inteligentní „daimon“ alias pes jménem Terr; ten vládne telepatií, bez problému tlumočí a sám se občas diví, co všecičko dokáže. Na jak horentní dálku umí prosadit vůli. Enfant terrible i… Deus ex machina.

Oba vládcové divočiny mají svůj původní charakter a i díky barevným ilustracím Michala Suchánka si můžeme připomenout např. srdnatého kapitána Johna Cartera, který před stoletím brázdil Mars Burrouhsův - provázen ještě o píď obludnějším „psiskem“.

Co víc, je situace na Rudé planetě srovnatelná i se světem Vinnetoua, Komančů a uhánějících stád bizonů. I jejich obdoba zde zahřmí a nelze nevzpomenout na kmeny amerického Západu, jak je známe z knih Karla Maye.

Román se rozvíjí zostra a je to dobrodružná šaráda či detektivka, kde humor často obstarává jedna mladá dáma s poněkud tunelovým viděním a nedostatkem strachu: badatelka Miriam.

Dotyčná během příběhu sotva kdy pochopí, kolikrát mohla být nabodnuta na kopí a ve věčných lovištích; a mele svou dál. Podobně jako Mayův Motýlkář se přesto do oněch lovišť nedostává - i dík ochraně přátel. A ti se vztekají, anebo spíše žasnou - nad její bezstarostnou naivitou, někde u srdce ale cítí, že to bude právě Miriam, kdo jednou podá o všem svědectví.

Kterého, pravda, netřeba. A ani Miriam dlouho nechápe, nakolik jde o záležitost „přísně tajnou“. A je. Kdo moc čenichá, kope si hrob, a dáma, ta rovnou píše habilitační práci o primitivních obyvatelích planety. Studie se pak i transformuje v něco dalece bombastičtějšího.

Odhalí se, v co má v Horách vyústit Operace Armagedon? A čteme jen další mýtus o jakémsi Blaníku - a uvnitř ukryté jeho ostraze? Narážíme zde dokonce na jakousi obdobu Indiana Jones III, ve kterém hlídali staří rytíři grál? Snad! A zapálená Miriam uniká šípům a permanentně se těší, že jednou po právu zastane místo vlastní profesorky na vysoké. Na té nejvyšší etnologické škole. A to se stane, až vynese trumfy, kterých se na „prériích“ zmocnila.

Jenže Miriam jen málo vnímá, že je vojáky i Haagerem jen tolerována. O armádu už 400 let spící jde přitom v pátém pokračování série především - a spánek tu nebude chyba matrixu, kdepak, a může dokonce kráčet o rafinovaný záměr nadřízeného mozku minulosti.

Kdyby pak měla válka začít o čtyři sta let dřív, nevyvinula by se ve prospěch hibernovaných bojovníků. Dnes ale… Taky váháme. Období válek totiž skončilo a je dokonce mír. I když… A co myslíte? Bude situace vadit původnímu a ryze zelenému mozku, když už vstřebal rozkaz?

Pokud se teď domníváte, že před vámi defiluje tím románem jen další zelený idiot, je to také omyl; alebrž se vyjeví překvapující skutečnosti až, řekl bych, součkovského kalibru. A to?

Mnohé bylo promyšleno dopředu a armáda minulosti nebude nakonec kosit obávané Kamenné obránce Hor zbůhdarma. Slavný plukovník Pino - z fregaty Erlang - misi nepokazí, a kdo ví, možná i neuvěřitelně předejde událostem, které by se ukrutně dotkly celičké Sluneční soustavy. A ne-ne, titul románu není jen metafora.

Navíc se Neff úspěšně popasoval se vším, co už nastínil ve starších částech ságy, a ukul další příběh, který funguje i bez větších znalostí toho, co proběhlo. Ačkoli… Od našeho dobrodružství vede víc spojnic do minulosti a předchozí díly by si tak zasloužily další reedici.

Nu, a jako vedou linky od všeho do minulosti, ani finále nebude definitivní, ba má potenciál pro pokračování. To však už by nebylo plněno jen Radem Haaagerem a jeho věrným „psem“. Kdepak. Klíčovou úlohu si urvala obyčejná taxíkářka Linda.

A taxi budoucnosti. Tedy vznášedlo. Dotyčná je sice opravuje holýma rukama, ale vlastně to působí jako magie. Na první pohled. Protože technologie pokročily a… Od magie jsou již nerozeznatelné. A taxíkář není dávno od šmíru, a přece uvádí vznášedla do provozu; asi jako když vy někde na mobilu vyvoláváte ikony.

Kdo by ovšem čekal, že se právě tato schopnost ukáže být využitelná procitnuvší armádou! A přece je to tak. Někdy jsou cesty k cíli prosté a nebude tomu v dějinách poprvé, vždyť i David skolil Goliáše. Nevítězí vždy obři nebo admiralita-masa. Často boduje i jen prostý detail. A zde praxe, kterou má jedna schopná dáma. Ani to sama neví, tato Linda, ale patří do nepohody a kosmu pomůže víc, než její mladší souputnice Miriam, jinak fanatická studentka.

Linda studentku úvodem vyveze do terénu plného loveckých klanů a za hranicí „rezervace“, předaleko od ústřední Romy, a doktorandka… Bude jen dočista ztracený případ?

Ne. Tuším, že ještě pochopí, že život nebývá pouze snem. A že se v praxi - a bídné válce - nelze tak jako ve snu chovat; i kdybychom byli vědou posedlí, posedlí sebevíc.

Miriam je komická i sympatická a vlastně vernovská hrdinka v duchu Paganela Dětí kapitána Granta, ale… Ale ani ten Paganel by nepřežil bez občasného zásahu pevné ruky jistého klidného skotského majora…

Zamlouvá se mi, jak Neff prostudoval vlastní sérii o Pánu modrého meče (první díl vyšel už roku 1984), a že mnohde ledascos upřesnil. Není tak nedůsledností.

I kdyby autor původně netvořil dle zcela striktního plánu, celek pěti knih dostal tu úplně věrohodný obrys, a nejde přitom o žádnou „pacifistickou agitku“. Naopak. I zprvu či zdánlivě zelený mozek se zde jaksi vybarví, přece jen, a najde smysl jako článek. I když by, uznejme, nakonec selhal bez jisté vyšší pomoci.

„Můžete je ujistit, že v Tyrkysových horách čeká horší protivník, než jsou vojáci s pulzními děly a energetickými emitory,“ ozval se Rad. „Cože?“ podivil se plukovník. „Emisory byly do výzbroje zavedeny až po roce 2477,“ doplnila rychle Miriam. „Jde o čistě energetické zbraně a jejich zavedením ztratily ozbrojené konflikty praktický smysl. Je tu absolutní zbraň. Není proti ní obrana. A když ji mají k disposici obě strany, o boji nemá ani cenu mluvit.“

Operace Armagedon nabízí překvapivé vyřešení jedné vojensky patové situace, kde je ten nejvyšší stupeň utajení skutečně podmínkou, a tak bude fér, že se čtenář - po řadě překvapivých zvratů - propracuje k pochopení, kdy se zpětně ozáří takřka vše.

Ondřej Neff: Operace Armagedon. Ilustroval Michal Suchánek. Mystery Press. Praha 2022. 296 stran. www.mysterypress.cz. Román volně navazuje na Neffovy knihy Jádro pudla, Pán Modrého meče, Čarodějův učeň a Šídlo v pytli.

Ivo Fencl