Únor se loučí mrazivými nocemi a březen se po něm poněkud opičí. Přesto máme důvod rozehřát se připomínkou (a přípitkem čehosi dobrého) hned dvou oslavenců v prvním březnovém dni. Jsou to naši dva čestní členové.
Pan Ivan Kraus, humorista, herec a loutkoherec žil dlouho v exilu. Po návratu se brzy stal velmi oblíbeným autorem. V roce 2019 získal první místo v Ceně Miloslava Švandrlíka za knihu Soukromý Hollywood a rozhodně neusnul na vavřínech. Jeho poslední knihou, ve spolupráci s Lidovými novinami, je 2800 znaků s mezerami (2020 Academia, Praha).
Pan František Uher, spisovatel a básník z Havlíčkova Brodu, má za sebou přes stovku knih. Mimo poezie se nebojí žánru detektivního ani aforismů. Jednou z posledních knih je sbírka básní Krajina mizejících stop (2021), následovala detektivka Smrt přichází v noci (2022).
Čtvrtého března
se odhodlal k příchodu na svět pan Roman
Cílek. Rád píše literaturu faktu a kriminální příběhy, ovšem své čtenáře
mate i pseudonymy. Pokud by vás zaujala kniha jakéhosi Viléma Pavlíka nebo Zdeňka Romana a jejich styl psaní byl nějak
povědomý, pořád je to náš oslavenec, třetí čestný člen. Za svou práci získal
mnoho cen – jenom cen Egona Erwína Kische jsem napočítala deset! Je
spoluautorem několika projektů, například Galerie
nesmrtelných a periodické revue literatury faktu Přísně tajné!
Konečně desátého března přeskočíme mezi členy řadové, kteří slaví kulatiny. Jejich březnovým zástupcem je pan Václav Gruber, lékař ze Stoda u Plzně. Je prozaikem a tvoří leccos, od krátkých povídek až po rozsáhlé romány. Vedle napětí a humoru umí ve svých textech bravurně zacházet rovněž s erotikou a nebojí se vyzkoušet různé žánry. Během covidu stihl napsat román Poslední zhasne (2020) a nejnovější kniha se jmenuje Už vám straší ve věži? (2022).
Řadu oslavenců uzavírá pan Lubomír Man, březnový čtvrtý čestný člen Obce, kterému připijeme na zdraví 23. dne v tomto měsíci. Bývalý atlet a pedagog vzdor vysokému věku (devadesátku už má za sebou) pečlivě sleduje okolní a politické a sportovní dění a neváhá je komentovat. Jeho knihy o sportovcích nestárnou – vždyť Vysoký cíl vyšel v letech 1973, 1992, 1995, 2008 a dvě jeho další knihy dvakrát s odstupem několika let.
Naši oslavenci mají leccos společné: živý zájem o všechno dění, o různé barvy života a také píli. Přejeme jim pevné zdraví, hodně vřelou stálost múz, tvůrčí síly a všechno dobré.
Hana Mudrová
Žádné komentáře:
Okomentovat