Číši Petra Voka převzala Jaroslava Pixová

České Budějovice – Již čtrnáctou jihočeskou literární cenu nazvanou Číše Petra Voka udělil Jihočeský klub Obce spisovatelů ve čtvrtek 18. září v reprezentativních prostorách českobudějovické radniční obřadní síně. Za svou celoživotní autorskou tvorbu byla oceněna spisovatelka Jaroslava Pixová. Číši předala autorce primátorka města Dagmar Škodová Parmová, která poskytla spolu s hejtmanem Jihočeského kraje Martinem Kubou záštitu nad touto akcí.  Celým slavnostním aktem provázel sám Petr Vok z Rožmberka (v podání Zdeňka Krajíčka). Atmosféru zpestřila vlastní hudební tvorbou skupina Spolektiv.   

Spisovatelka Jaroslava Pixová je rodačkou a obyvatelkou Putimi u Písku. Zájem o regionální historii ji dovedl k psaní knížek o časech dávno minulých. Snaží se ze střípků sebraných v archivech, kronikách i ze vzpomínek pamětníků přiblížit osudy zaniklých mlýnů, městských čtvrtí, větších či menších šlechtických sídel, popisuje, jak plynul život kolem staré Otavy, Vltavy i jiných toků. „Tak zůstane tato historie alespoň zaznamenána a nezapadne v běhu času,“ uvedla sama autorka. „Každý kousek z popisovaných končin autorka osobně prochodila, aby její řádky byly zasvěcené a ověřené realitou. Mnozí zde najdou zmínky o svých předcích nebo místech, která dobře znají, ale knihy zaujmou i řadu dalších čtenářů, milujících historii a seriózní popisy faktů z dob dávno i nedávno minulých,“ uvedla místopředsedkyně Jihočeského kubu obce spisovatelů Hanka Hosnedlová.

Na svém kontě má 20 vydaných titulů, ke kterým patří například trilogie Na břehu Blanice, tři díly Zámečků a tvrzí jižních Čech aneb Jak se na nich žije dnes, dvoudílnou publikaci Když Vltava zpívala, další knihy o Otavě jako Tam, kde zpívala řeka nebo Zpívající řeka od Smetiprachu po Zvíkov a mnohé další. Ve svých knihách se také věnovala historii města Písku. Obsah její poslední knihy Střípky vzpomínek na starý Písek je ohlédnutím za kulturním, společenským i obchodním životem od konce 19. století až do 80. let 20. století a na cestě je již druhý díl této publikace. Jaroslava Pixová je členkou Jihočeského klubu Obce spisovatelů. Pro vydávání svých knih si založila vlastní nakladatelství Blanice.

Jihočeská literární cena Číše Petra Voka byla poprvé udělena v roce 2006 spisovateli Věroslavu Mertlovi, a to na 10. ročníku Zeyerových Vodňan. Od dalšího roku už se její předávání přesunulo do Českých Budějovic. Mezi oceněnými byli například spisovatelé Milena Brůhová, Petr Pavlík, Ludvík Mühlstein, Jan Bauer, Ladislav Beran, František Niedl, Hanka Hosnedlová a Hynek Klimek.

Jarmila Mandžuková

Pro zvětšení stačí kliknout na obrázek.

 

HEJNA PTÁKŮ KRESLÍ OBLOUK

Almanachy… Úkaz, který je pro českou literaturu specifický. Otvírají dveře. Nebo je zavírají. Jak kdy, jak komu. Almanach POSLEDNÍ ZHASNE (sest. Vladimír Stibor, 3025, 202 str., il. Luciana Křížová-Stiborová) skutečně tvoří oblouk nad současnou českou poezií. Název článku = verš Radany Šatánkové. Mnohá přední jména scházejí, mnohá se opakují. Hodnotit kvalitu zařazených veršů je při prostorovém omezení problematické. Sleduji českou poezii přes sedmdesát roků, a v almanachu jsem se dočkal i milých překvapení. Povězme veršem Evy Hrubé //kde veršotepectví a kde báseň//… Buďme objektivní, setkáváme se s obojím, ale poezie vítězí. U někoho dokonce na celé čáře. Vzato podle abecedy, nelze nevyslovit uznání jménům Bartošková, Dawidko, Kovář, Procházka, Přidal, Vohlídka, a nelze nevzpomenout těch, kteří se vydání sborníku nedožili: Muška, Sýs, Fontana. Pozoruhodné jsou verše inspirované cizinou, jakož i verše těch, kteří jsou v cizině domovem. Dosvědčují širší publikační ohlas. Československy orientovanou mysl potěší i slovensky psané verše. Zajisté zaujmou a osvěží i další tvůrci. Namátkou - Muškovy aforismy, Franc (Kolumbus//ze mne už nebude//Objevit kousek radosti// bych snad ještě mohl), báseň Svět Martiny Mareček Krejčí, tesklivě laděný Žáček (Říkáme poezie, a je to tvoje nevěrnější vdova). V Almanachu zajisté najdeme řadu pozoruhodných postřehů. Slyšme tedy verš Daniely Radecký (koncovka je uvedena správně): … //jediná věta//je nade vše krásy svět//. Začtěme se, hledejme ji.

František Uher

Křest básnického almanachu 2025

 

POZVÁNKA

 

V. Literární salon - pozvánka

 

PhDr. Zuzana Peterová - host za KALF

Česká spisovatelka a novinářka. PhDr. Narozena 25. 10. 1950 v Praze, novinářka a spisovatelka. Autorka 25 knih (https://www.databazeknih.cz/…711). Budeme hlavně mluvit o její poslední knize A přece jsem král!

Všichni občas přicházíme do styku s nemocí, ať už přímo na vlastní kůži či u někoho blízkého. Pokaždé to probíhá jinak, pocity se střídají jako okénka v orloji. Dostavuje se strach, ale čelí mu snaha bojovat, proti chvilkovým pocitům beznaděje nasazujeme sílu vůle a touhu po návratu k běžnému životu a k těm, kteří na nás čekají. Kniha zkušené psychoterapeutky Zuzany Peterové příběhovým a přitažlivým způsobem popisuje tyto okamžiky a nabízí niterná řešení. Je to čtivý návod k tomu nejlepšímu, co můžeme sami pro sebe i pro své blízké učinit. Nikdy se nevzdávat a udržet si optimismus a nadhled, to je hlavní krédo vyjádřené i názvem knihy: A přece jsem král! Přijměte ji jako pomůcku pro nelehké chvíle, bude vám rádcem, podporovatelem, ale často vás přivede i k úsměvu. Což ve svém souhrnu není zrovna málo.

 

Jan Kovanic – host za OS ČR

Narodil se v Liberci (1951), kde absolvoval i gymnázium. Vysokoškolského vzdělání nabyl studiem na Fakultě elektrotechniky ČVUT v Poděbradech a v Praze. Zpestřil si ho souběžným astronomickým kurzem v Planetáriu a na Štefánikově hvězdárně (1971-73), kde byl nejlepším absolventem. Čtrnáct dní po promoci (1975) se šťastně oženil s Ivanou Rezkovou (1944-2013), s níž má dceru a syna. Tři roky pracoval jako konstruktér elektrotepelných zařízení (ZEZ Praha) a 25 let jako směnový technik Energetického provozu (Český Telecom). Šest let pak působil jako úředník (ČEZnet). Nyní je v důchodu.

První básnička mu vyšla v roce 1974 v interním časopise Jonáš Klubu. Krátké aforismy a články vydal ve zpravodaji Hnutí za Občanskou svobodu – HOS (léto 1989). Článek v časopise České astronomické společnosti Kosmické rozhledy 1986/2 Záchranná brzda před pádem do černé díry, vydaný pod patronací Jiřího Grygara, mu otevřel cestu k publikaci fejetonů v Technickému magazínu (1987–1997). Fejeton Jak se vyhnout srážce (s blbcem), který napsal společně se ženou Ivanou v srpnu 1988, vedl k publikační přestávce do roku 1994. V roce 1997 „Téčko“ zaniklo, ale na scéně se objevil internet. Od roku 1997 pravidelně píše do internetového deníku Neviditelný pes, kde má rubriku Šamanovo doupě. Zde zatím vyšlo asi 3.000 jeho příspěvků.

První jeho vydaná knížka Blackout (Grada 1999, Epocha 2011), která se odehrává ve světě Tmy Ondřeje Neffa, představila vizi světa bez elektrické energie. Následovala brožura Průvodce Internetem i bez počítače – Nebojte se Internetu (Computerpress 2001). Zápisky zaměstnancovy z let 2001–2003, které popisovaly mobbing a bossing ve fiktivních Českých Textárnách a vycházely denně na Neviditelném psu pak vydaly na další knížku Moby Dick: Deníček (Konvoj 2003).

První publikovaná povídka Nadechni se a leť vyšla v časopise Ikarie (4/2002). Předzvěstný kontakt vyhrál obě kategorie prvního ročníku soutěže „Vidoucí 2001“. V roce 2003 získala jeho povídka Malá sklenička, stejná jako ostatní první místo v nejvýznamnější soutěži žánru SF+F „Cena Karla Čapka“ v kategorii krátkých povídek. Stejnou kategorii vyhrál i v roce 2005 s povídkou Já chci sestřičku! (Tato povídka, společně s kratší povídkou Chlapec a hvězdy, zazněla v roce 2005 i v rozhlasovém pořadu ČRo Nula jednička.) V této soutěži často bodoval i později. Díky tomu se jeho povídky dostaly do sborníků Mlok (2003, 2005, 2006, 2007, 2009) a Kočas (2009, 2010, 2012, 2013).

V soutěži „Zlatá zebra“ zvítězil v roce 2007 s povídkou Absolutní krach, která pak vyšla v časopise Pevnost (5/2008). V soutěži „O stříbřitělesklý halmochron“ získal se svými povídkami postupně 3. místo (2004), pak 2. místo (2005), až v roce 2009 zvítězil s povídkou Jak zabít bratra. Dále své povídky publikoval i v časopisech Click! a 3. pól.

Další knihou Zlato Alwogiry (Ivo Železný, 2006) se zařadil do série Marka Stonea, „kvalitního vlakového čtení“. Román Zapomeňte na Mars (Triton, 2006) získal v roce 2005 cenu „Trifid“ a v roce 2007 nominaci na cenu „Aeronautilus“. V současnosti má autor rozpracovaný román z Liberce 20. století, který se bude jmenovat Paměť kamenů.

Povídka Zmenšováci byla zařazena do antologie humoru v české SF Sorry, vole, error (Mladá fronta 2007). Jeho povídky lze dále najít ve sbornících Technokouzla (2008), Pěna dějin (2009), Jinosvěty (2011) a Cynické fantazie (2011).

V roce 2013 mu zemřela manželka Ivana, se kterou v letech 2006 a 2008 navštívil Izrael. Do Izraele se vrátil sám i v roce 2014 zachytit aktuální dění. Splnil pak Ivančino přání, aby z jednotlivých reportáží na Neviditelném psu vznikla samostatná kniha. Ta pod názvem Mír v Izraeli vyšla roku 2015 (Beletris).

Sbírka Kovanicových povídek Pozemšťané a mimozemšťanky vyšla v roce 2016 (XB1). Je v ní i jedna povídka od lékařky a spisovatelky Jany Rečkové, se kterou navázal partnerský vztah v roce 2014. S Janou navštívil Izrael ještě dvakrát, články z těchto cest jsou zatím pod názvy Izrael na vlastní triko a Jak Přežít Izrael jenom na harddiscích jeho počítačů. Jana Rečková zemřela v roce 2018. Když pobývala v nemocnici, psali si navzájem SMSky ve formě haiku. Kovanic tento dialog v roce 2021 poslal na festival poezie Seifertovy Kralupy, kde společně ze zesnulou spoluautorkou získali 2. cenu.

V roce 2023 jel Kovanic do Izraele už pošesté, tentokrát na svátky sukot, a to s výpravou sionistických křesťanů. Vraceli se 8. října 2023, reportáže se objevily opět na Neviditelném psu. Pokud by z toho vznikla knížka, pak by se jmenovala Turistika v době války.

Šest návštěv Izraele a rodinná historie dovedly autora od sionismu až k židovství. Přispívá k tomu od roku 2024 i jeho nový vztah s partnerkou Karlou Štaubertovou, se kterou společně procházejí zázraky judaismu.

 

Bohumír Štědroň - host za UČS

Kniha Umělá inteligence (AI) představuje celosvětový fenomén s významnými ekonomickými i ekologickými důsledky. Česká republika se inspirovala u nejvyspělejších zemí jako jsou USA, Kanada, Nizozemsko, Velká Británie při koncipování národní strategie. Tato nově vytvořená strategie pro umělou inteligenci určuje priority až do roku 2030 a definuje opatření v sedmi vzájemně provázaných oblastech.

Strategie se podle Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky zaměřuje na sedm oblastí. Kromě vzdělávání, průmyslu a veřejných služeb je to věda, kde dokument cílí na posílení výzkumu AI, dále trh práce s podporou rekvalifikací, celoživotního vzdělávání a prevencí digitálního vyloučení nebo kyberbezpečnost, tj. nastavení bezpečného prostředí pro aplikaci AI.

Na uvedené skutečnosti navazuje nová monografie „Umělá inteligence a právo“, která se skládá z 9 kapitol, které zpracovali přední odborníci. Uvedené kapitoly je možné rozdělit do 3 velmi aktuálních problémových oblastí. Do první oblasti, zaměřené zejména na interakci umělé inteligence a legislativního systému patří kapitoly, koncipované R. Jaškem, J. Navrátilem, D. Kaláškem, M. Kostrecem, L. Nezmarem a A. Bernardovou. Samostatnou částí monografie je analýza problematiky diskriminace na trhu práce v kontextu vývoje umělé inteligence (M. Palíšková). Závěrečné   poslední kapitoly (M. Svítek, B. Štědroň, J. Štědroň mají prognostický charakter a analyzují možné prognózy a scénáře vývoje umělé inteligence a kvantových počítačů. Velmi zajímavá je i prezentace vývoje umělé inteligence na příkladech šachových programů.

Monografie obsahuje nové výsledky a prognózy a je možné ji doporučit nejen odborníkům na informační technologie a právníkům, ale všem  posluchačům vysokých škol,

Inovativní monografie „Umělá inteligence a právo“ reaguje na nejnovější trendy v segmentu informačních technologií a analyzuje široké spektrum oblastí od aplikací umělé inteligence v ekonomice až po uhlíkovou stopu umělé inteligence. Jednotlivé kapitoly jsou promyšleně seřazeny: od konceptu umělé inteligence, přes vybraná rizika umělé inteligence i nové pohledy na ekonomiku i kybernetickou bezpečnost.

 

Dopis spisovatelům a pozvánky na září - říjen

Vážené kolegyně a vážení kolegové, milí přátelé a literární příznivci,

srdečně zdravíme po prázdninách a rádi bychom Vás pozvali několik setkání v měsících září a říjnu:

• 25. září od 17 hodin: V. Literární salón  (Slovenský dům, Soukenická 3, Praha 1; pozvánka a program viz příloha ) 
• 23. září od 17 hodin Prezentace almanachu V. Stibora Poslední zhasne (Slovenský dům, Soukenická 3, Praha 1; pozvánka v příloze)
• 9. října od 17 hodin  Vladimír Josef Dvořák – Biblická poezie & Pavel Kosorin – Biblické aforismy (Vítkova 13, Praha 8    -  Karlín, kaple CČSH ve dvoře; pozvánka a anotace knihy v příloze)  
• 18. 11. je plánována Valná hromada obce spisovatelů, čas bude upřesněn (Slovenský dům, Soukenická 3, Praha 1 )

Čtení o našich aktivitách a pozvánky na plánované akce naleznete též na našich webových stránkách www.dialognaceste.cz a záznamy z našich pořadů a akcí naleznete na Dialog na cestě, kanálu na videotéce YouTube.

 &Se srdečným pozdravem

 

  PhDr. Olga Nytrová

     která vede Dialog na cestě a Pražský klub spisovatelů a je místopředsedkyní Obce spisovatelů, tel. 608 160 446.

  Připraveno ve spolupráci se zástupkyní, spisovatelkou  RNDr. Markétou Hlasivcovou, a spisovatelem  Ing. Václavem Strachotou.

   www.dialognaceste.cz

   Dialog na cestě na YouTube

 

*********************************************************************

 

Vaší laskavé pozornosti opět doporučujeme Dialog na cestě (kanál na videotéce YouTube):   https://www.youtube.com/@dialognaceste4915/videos

   Zásluhou Ing. Václava Strachoty zde přibývají pořady se zajímavými osobnostmi, které vystupovaly v Karlíně. Nově je vyvěšen pořad „Jaká je situace dnešního člověka aneb O umění najít z labyrintu cestu“ – ukázky poezie, dramatických textů a esejů čtou Olga Nytrová, Michaela Dolinová a Tomáš Hájek; Záznam z prezentace „20 let Dialogu na cestě v Karlíně“;  „3 básnířky – 3 básnické sbírky v Karlíně"; vzpomínkový pořad „Za Ivanem Fontanou", „Múzy básníkovi: Benefice pro Lojzu Marhoula“. Z dalších jmenujme např. zajímavé přednášky a besedy prof. Petra Čorneje, Alexandera Tomského, prof. Maxe Kašparů, dr. Ladislava Heryána, MUDr. Bohumila Ždichynce ad. Při sledování dalších nabízených pořadů můžete zavzpomínat na dr. Radima Uzla, dr. Jana Vodňanského, Táňu Fischerovou a další pozoruhodné osobnosti, s nimiž se už můžeme setkat pouze prostřednictvím videozáznamů.

   Z minulého roku jsou vyvěšena zajímavá setkání např.  s Ing. Radovanem Voříškem, psychoterapeutem a lektorem prevence na poli drogových závislostí; Alexanderem Tomským, českým politologem, publicistou, filosofem, spisovatelem a nakladatelem, a též překladatelem z angličtiny a češtiny; profesorem Maxem Kašparů, knězem, psychiatrem a zároveň spisovatelem.

   Naleznete zde též loňský videozáznam z  večera k oslavě 20 let Dialogu na cestě v Galerii Cesty ke světlu. Texty, úvahy, eseje, články i verše z připravovaného almanachu recitují skvělí herci Vilém Udatný a Petra Jungmanová. Objevíte zde též příspěvky teologů, filosofů, básníků, např.  Milana Balabána, Ladislava Hejdánka, Maxe Kašparů, Alexandra Tomského, Ivo Tretery, Jana Hellera, Jana Kačera, Niny Divíškové, Jitky Molavcové a dalších. Tento reprezentativní večer korunuje 20 let tvůrčí činnosti sdružení Dialog na cestě. Řada autorských příspěvků je inspirativní, dává podněty k přemýšlení, k hledání osobní škály hodnot. Ukazuje možnosti dialogu a vzájemného porozumění. 

   Pokud Vás některý pořad osloví, budeme moc rádi, když ho doporučíte ke zhlédnutí někomu z přátel či z rodiny nebo i známým. Pomůžete dobré věci. Přispějete k šíření myšlenek, které jsou pro naši kulturu zásadní, upozorňují na důležité ideje a podněty, oživují škálu hodnot lidem všech generací

  

-------------------------------------------------------------------------------------

 

JAK OTEVŘÍT „DIALOG NA CESTĚ“ NA YOUTUBE

1/ Otevřete jej kliknutím levého tlačítka myši na tomto odkazu:

       https://www.youtube.com/@dialognaceste4915/videos

 2/ Další možností je, že si otevřete internetovou stránku YouTube a do okénka „Hledat“ zapíšete Dialog na cestě. Potom kliknete na odkaz „Dialog na cestě“, který se objeví a otevře se Vám úvodní stránka. V ní například potvrďte nabídku „Videa“, kde přehledně uvidíte seznam všech nabízených videí.

 

VYVĚŠENÉ ČASOPISY A KALENDÁŘE

 Na www stránkách Církve československé husitské  https://www.ccsh.cz/casopisy-ke-stazeni.html  jsou vyvěšeny časopisy a kalendáře, např. je zde vyvěšeno již osm kalendářů Blahoslav. V současnosti editoři a redaktoři O. Nytrová a V. Strachota dokončili kalendář Blahoslav 2025, který již také vyšel. Přispěla do něj opět řada autorů z Obce spisovatelů a Dialogu na cestě. Najdete zde i dvouměsíčník Husita a týdeník Český zápas, do nichž přispívají i členové a příznivci Dialogu na cestě a Pražského klubu spisovatelů.

O hledání a nalézání

 Na webu LITERÁRNÍ NOVINY byla zveřejněna recenze knihy:

Více zde...

Odešel nejpilnější český autor - Jan Bauer

 

Ve čtvrtek minulého týdne dopsal po delším boji se záludnou nemocí poslední stránku svého života jihočeský spisovatel Jan Bauer. Jen pět měsíců předtím oslavil své osmdesátiny, jejichž průběh si zopakoval i později v Praze se svými přáteli. 

Byl českým rekordmanem v počtu vydaných knih, podle posledních údajů se jejich počet pohybuje okolo dvou set padesáti, dokonce se mohl pochlubit zápisem v České knize rekordů Agentury Pelhřimov. Jako jeden ze zakladatelů Jihočeského klubu Obce spisovatelů patřil k dlouholetým členům tohoto sdružení, řadu let byl i členem Obce spisovatelů ČR a po svých osmdesátinách byl zapsán do řad jejích čestných členů. Kromě jiných ocenění se stal i jedním z prvních držitelů Číše Petra Voka za celoživotní literární činnost. Zasloužil se rovněž o zrod spisovatelských Zeyerových Vodňan s udělováním cen Zeyerův hrnek za zajímavé knihy jihočeským autorům a později Bauerův pohár pro autory mimoregionální. Kromě jiného získaly jeho knihy i čestná místa ve vyhodnocování výpůjček v knihovnách.  

Narodil se v Jihlavě, absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích a poté působil jako redaktor v Zemědělských novinách a následně i v dalších periodikách. Po čase se zaměřil na knižní tvorbu, jíž se po čase věnoval výhradně jako povolání. Psal i pod pseudonymy Felix Krumlowský, Vojtěch Fišer nebo Anna Březinová. Jako spisovatel se zaměřoval na historické romány zejména s detektivním zápletkou či tajemné skutečnosti vážící se ke konkrétním místům, stavbám, osobám či obdobím, a s historií také souvisely i jeho knihy z literatury faktu. V jeho knižních titulech najdeme i romány z novodobější éry. Poslední kniha, kde se vyskytuje jeho jméno společně s kolegou Vlastimilem Vondruškou, je titul Velmistři středověké detektivky, kterou jako rozhovor napsal Miloš Jesenský. Jan Bauer žil dlouhou dobu na Samotách u Vodňan a mimo jiné se stal čestným občanem města Vodňan. V posledních letech přesídlil do Českých Budějovic, kde žije i jeho dcera s rodinou.   

Byl vždy nesmírně přátelský, velkorysý, nesobecký a mnoha mladším autorům pomohl k publikování jejich knih, díky svým osobním kontaktům byl nápomocný i jihočeskému spisovatelskému klubu v případě potřeby. Všichni, kdo jej znali, ať už jako přátelé nebo čtenáři, budou na jeho osobu vzpomínat jen v dobrém.

Hanka Hosnedlová 

Pozdrav z Beskyd

 

Zdravím všechny autory, čtenáře a hosty našeho literárního webu, pevně věřím, že jste prožili krásné a inspirující léto.

Září je čas odchodu léta a nástupu barevného podzimu. Vím, že mnozí kromě literární činnosti také rádi fotíte. Chcete-li, pošlete pár fotek s podzimní atmosférou na náš web. A pokud je doplníte svými verši nebo povídkami, věřte, ještě více umocníme krásu tohoto ročního období.

Někdy si říkám, že témat na webu už bylo tolik. Některá vás oslovila, jiná méně.

Zářijová témata jsem vymyslela dvě: KOŠTĚ a TAJEMSTVÍ PŮDY, a jestli vystoupáte pod střechu domu, nebo naberete hrst životadárné země / hlíny… ráda se nechám překvapit.

V měsíci listopadu opět proběhne festival Den poezie a já věřím, že i náš web bude účasten. Tématem Společnost poezie vybrala motto básnířky Violy Fischerové „Bezmoc je cizí zem“. Již nyní mi můžete svou tvorbu posílat.

Do konce října pak máte možnost zapojit se DO ZÁBAVNÉ LITERÁRNÍ SOUTĚŽE HRÁTKY S PÍSMENY.

A samozřejmě nezapomeňte dát vědět o svých nových vydaných knihách.

Těšit se můžete i na rubriku Na slovíčko s..., zase se budu ptát.

Mějte se hezky za literární web

Pavlína

113. literární večer Slova mají křídla

 

POZVÁNKA

 

Oslavenci měsíce září

Toto léto je rozhopsané jako míč – a už je skoro pryč, povzdychne si leckdo. Není divu, že se letos mezi oslavenci moc členů nechce ukázat. Leč přesto tu máme oslavence tuplovaného, tedy oslavenkyni, která má půlkulatiny a navíc je naší čestnou členkou. Vezměme to však popořádku, hezky od začátku měsíce:

Hned druhého dne v měsíci, hezky v úterý, oslaví narozeniny náš čestný člen, pan Zdeněk Thoma. V roce 1970 absolvoval roční cestu do Asie, kterou od té doby systematicky fotografoval. V osmadvaceti zemích tohoto kontinentu strávil přes sedm let života a pilně své zážitky a fotografie publikoval v mnoha knihách. Mnozí z nás především díky němu obdivovali, co viděl  v Japonsku, Číně, Tibetu, Nepálu, Indii a na Filipínách. Ještě před covidem několikrát  vystavoval v Praze a Litoměřicích.

Třináctku si k příchodu na svět vybral Bohuslav Trojan. Spisovatel a prozaik, na  knižním trhu známý  jako soukromý podnikatel, nakladatel, knihkupec a ředitel společnosti Morava distri, specializované na distribuci knih. Poslední vydanou knihou je Deník Petra Vorla (2025).

Sedmnáctého září připijeme panu Václavu Strachotovi, počítačovému specialistovi, hudebnímu  skladateli, publicistovi a spisovateli. Spolu s Olgou Nytrovou je duší karlínských pořadů Dialog na cestě, které natáčí pro YouTube. Bývá editorem každoročních básnických almanachů. Díky němu rovněž víme o lecčems ze zákulisí showbyznysu, kterému v letech 1998-2008 věnoval několik knih – například Osudové lásky slavných (2008).

Konečně přichází 23.9. na řadu naše zprvu zmíněná oslavenkyně tuplovaná, paní Irena Kopecká. Naposledy vydala prozaickou knihu Nevšední všednosti (2023), ale desítky let nás provázejí především její verše. Po učitelské dráze je dnes rovněž vydavatelkou, organizátorkou kulturních akcí. Jak jsem prozradila, její básně vycházely v časopisech od r. 1975, ale knižně je vydává až od r. 1996. Počet sbírek již přesáhl desítku.

 

Všem našim oslavencům přejeme pevné zdraví, hodně inspirace a ještě více tvůrčích sil!

Hana Mudrová