Odešel nejpilnější český autor - Jan Bauer

 

Ve čtvrtek minulého týdne dopsal po delším boji se záludnou nemocí poslední stránku svého života jihočeský spisovatel Jan Bauer. Jen pět měsíců předtím oslavil své osmdesátiny, jejichž průběh si zopakoval i později v Praze se svými přáteli. 

Byl českým rekordmanem v počtu vydaných knih, podle posledních údajů se jejich počet pohybuje okolo dvou set padesáti, dokonce se mohl pochlubit zápisem v České knize rekordů Agentury Pelhřimov. Jako jeden ze zakladatelů Jihočeského klubu Obce spisovatelů patřil k dlouholetým členům tohoto sdružení, řadu let byl i členem Obce spisovatelů ČR a po svých osmdesátinách byl zapsán do řad jejích čestných členů. Kromě jiných ocenění se stal i jedním z prvních držitelů Číše Petra Voka za celoživotní literární činnost. Zasloužil se rovněž o zrod spisovatelských Zeyerových Vodňan s udělováním cen Zeyerův hrnek za zajímavé knihy jihočeským autorům a později Bauerův pohár pro autory mimoregionální. Kromě jiného získaly jeho knihy i čestná místa ve vyhodnocování výpůjček v knihovnách.  

Narodil se v Jihlavě, absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích a poté působil jako redaktor v Zemědělských novinách a následně i v dalších periodikách. Po čase se zaměřil na knižní tvorbu, jíž se po čase věnoval výhradně jako povolání. Psal i pod pseudonymy Felix Krumlowský, Vojtěch Fišer nebo Anna Březinová. Jako spisovatel se zaměřoval na historické romány zejména s detektivním zápletkou či tajemné skutečnosti vážící se ke konkrétním místům, stavbám, osobám či obdobím, a s historií také souvisely i jeho knihy z literatury faktu. V jeho knižních titulech najdeme i romány z novodobější éry. Poslední kniha, kde se vyskytuje jeho jméno společně s kolegou Vlastimilem Vondruškou, je titul Velmistři středověké detektivky, kterou jako rozhovor napsal Miloš Jesenský. Jan Bauer žil dlouhou dobu na Samotách u Vodňan a mimo jiné se stal čestným občanem města Vodňan. V posledních letech přesídlil do Českých Budějovic, kde žije i jeho dcera s rodinou.   

Byl vždy nesmírně přátelský, velkorysý, nesobecký a mnoha mladším autorům pomohl k publikování jejich knih, díky svým osobním kontaktům byl nápomocný i jihočeskému spisovatelskému klubu v případě potřeby. Všichni, kdo jej znali, ať už jako přátelé nebo čtenáři, budou na jeho osobu vzpomínat jen v dobrém.

Hanka Hosnedlová