Vladimír Křivánek, narozený 7. května 1951, který zemřel 21. dubna 2022, byl básník, literární historik a kritik, a také bonviván a bohém, jenž řídil Obec spisovatelů od roku 2008 do roku 2011, a to opravdu bohémsky!
Ale červené víno, jež pil se transformovalo v poezii, o níž se dá bez uzardění říci, že bylo pozdním sběrem nejvyšší kvality.
Vzpomínám, že v roce 2006, kdy jsem připravoval do tisku svoji sbírku Kam jablko nepadá, mi navrhl kamarád Miroslav Huptych, také vynikající básník a kolážista, že řekne Vladimíru Křivánkovi, aby mi do ní napsal pár řádek. "Víš, on nemá moc času, posledních pár let má rozdělanou monografii o Holanovi." Jaké bylo mé a zejména Mirkovo překvapení, když Křivánek napsal odborný rozbor mé poezie na více než čtyři stránky! On totiž dělal vše naplno. A jak píše v poslední své básní ze sbírky Pijáci melancholie: O sobě zpívat není hřích.
Hříchem je neposlouchat druhé
a jejich smutek zakrývat
mámivě krásným slovem.
Lojza Marhoul
Žádné komentáře:
Okomentovat