Vážení čtenáři,
řekne-li se inteligence, vybaví se člověku v mysli mnoho asociací. Někdo si vzpomene na definici, která ji popisuje jako dispozici pro myšlení, učení a adaptaci. Znalec latiny si v mysli vybaví původní slovo „inter-legere“, které znamená rozlišovat, poznávat, chápat... Starší generace ještě nezapomněla na inteligenci pracující... My ale stále častěji dnes slýcháme o inteligenci umělé - čili počítačem vytvořené.
Umí psát, malovat, diskutovat a její rychlý rozvoj způsobuje neklidné spaní mnoha lidem rozdílných profesí. Ani v literatuře tomu není jinak. Román či knihu, kterou autor psal dlouhé měsíce, dokáže stroj vytvořit za několik hodin.
Ano, potřebuje k tomu dobré zadání a výsledek byste si ještě v prodejně knih nekoupili, ale lepší se každým dnem. Mnohé novinové články vznikají právě tímto způsobem a autor jen zkontroluje věcnou správnost či provede drobné úpravy. Psaní návodů, úředních dopisů a podobných písemností již zvládá dokonale. Máme se jí tedy bát?
Na tuto otázku nám odpoví budoucnost. Jedno je však jisté. Změnám se nevyhneme, ale je jen na nás, zda se postavíme do role poražených anebo její hozenou rukavici zvedneme a naučíme se s ní žít.
Nebojte se, všechny články tohoto časopisu ještě napsala ruka poháněná tlukoucím srdcem. Ať už se jedná o zprávy z regionu, kultury, literárního dění, recenze knih či ukázky z tvorby. Za každou větou si můžete představit inteligenci živého člověka.
Já pevně věřím, že tomu tak bude i nadále a alespoň naše generace se nedočká dne, kdy místo mého podpisu pod editorialem bude jen nicneříkající anglická zkratka AI.
Váš Fanda :-) Tylšar
Časopis si můžete přečíst či stáhnout zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat