Babí léto těší a hřeje a snad vydrží i přes ohlášené deštivo. Dny se krátí a vedou ke vzpomínkám a zamyšlením. Tehdy se můžeme probírat i tvorbou a zásluhami našich členů, ať řádných, mimořádných (i za celospolečenské zásluhy) nebo čestných.
Hned prvního října připojme dobrou vzpomínku (pokud nebudete přímo na oslavě osobně) krásným půlkulatinám spisovatele, humoristy a literárního historika, Milana Pávka. V roce 1990 ještě přidal vydávání knih. Mimo jiné jsme se s jeho nadhledem setkali v antologii povídek Nevěry II (2005) o nevěrách z mužského pohledu. Známý je příběh jeho knihy Simulanti s prvkem fantastiky, jejíž prodej byl tři roky zakázán pro „závadný“ obsah… Navázal totiž na Haškův humor a předvedl naši společnost jako bandu simulantů. Naštěstí přišla „perestrojka“.
Prvního října si připomeneme také narozeniny naší čestné členky, spisovatelky a pedagožky Věry Vlčkové. Věnuje se regionální historii, publikovala v regionálním i celostátním tisku a sbornících. Mezi její práce patří knihy Nevrátili se – mrtví jsou (2018) a Květen 1945 v České Skalici: bitva o město (2016) a konečně i Cestami života z roku 2024, kde nás provází životem jedné rodiny-a jak jinak, než v České Skalici.
Odvolíme a nadechneme se, abychom 20.října zvedli číše k přípitku na zdraví naší mimořádné členky, paní
Petry Procházkové, jedinečné
znalkyni poměrů na východě, ať v Rusku nebo okolních zemích. Kdyby jen to:
Známá česká novinářka a humanitární
pracovnice se proslavila krizovým zpravodajstvím z asijských a afrických
válečných konfliktů. Byla tam, kde i osobně žila ve stálém nebezpečí a dokázala
na místě jednat i s velmi mocnými
lidmi. Získala řadu ocenění jako novinářka. Nejnovějším oceněním je francouzský
Řád čestné legie (2024). Román Frišta (2001)motivoval tvůrce k
úspěšnému filmu Moje slunce Mad(2021). Poslední, opět významnou knihou
je Cesta Rusů k válce (2024).
22.říjen patří spisovateli, překladateli, básníku a hlavně knihovníkovi Janu Marešovi, našemu čestnému členovi. Jeho zásluhou jsou pro nás opět objeveni zapomenutí šumavští literáti. Byl za svou dlouholetou činnost odměněn cenou Johanna Steinbrenera „Za mimořádný přínos šumavské literatuře“ v rámci festivalu Šumava Litera (2018). Zpracoval totiž zhruba 14 knih (překládal a připravil do tisku), vypracoval informační panely české i německé, napsal přes 120 článků a nepočítaně místopisných a literárních rešerší.
25.října oslavuje narozeniny další naše mimořádná členka, herečka, známá z divadel a seriálů, Zdeňka Žádníková-Volencová. Hrála i ve filmech americké produkce a načetla několik audioknih. Mimo svou profesi je známá také založením a fungováním Nadačního fondu Zdenky Žádníkové (2007), který se snaží zlepšit a zpříjemnit nemocniční prostředí ve spolupráci s našimi výtvarníky, především dětem. Projektu Přísloví pro potěšení i pro dospělé se účastnil i náš další člen, Benjamin Kuras.
Hned další den, 26. říjen, si zabral básník, lékař a spisovatel, dramatik a vydavatel Václav Franc, který své půlkulatiny rovnou slaví sbírkou Mimikry. Ve své tvorbě si umí dělat legraci. Ze sestřiček, zubařiny, pacientů, mediků i profesorů (Dvakrát vrtej, jednou trhej, 2011). Setkáte se s ním i v almanaších, mezi jeho veliké zásluhy patří založení a pořádání literární soutěže humoru Řehečská slepice.
Výčet oslavenců završuje spisovatelka,
fotografka, vynikající kuchařka Helena
Rytířová, která si 28. října
oslaví krásné půlkulatiny. Mimo oblíbené kuchařky s vlastními fotografiemi
pokrmů (napočítala jsem jich šest, pro různé věkové skupiny) jmenujme jednu
z posledních knih Uhnutiny uhnutý
(2015) o starém pánovi, domovníku ze sklepního bytu, který leccos věděl, znal…
a pověděl dál. V době minulé.
Ať všem slouží zdraví, přichází stálá
inspirace a nechybí tvůrčí síly!
Hana Mudrová
Žádné komentáře:
Okomentovat