Pozvánka do Vršovického literárního centra Waldes

 

Oslavenci měsíce listopadu

Začíná nám listopad, tedy onen prožluklý měsíc, kdy pokašláváme a stěžujeme si na rýmu, nicméně právě současné počasí dává šance ještě se otužovat, chodit na procházky a výlety, užívat až nezvykle teplého počasí – pokud zrovna netápete v mlhách.  Potřebujeme dbát o své zdraví, virózy včetně covidu zase cení své zoubky.  Útěchou jsou nám další krásné barvy podzimu, ketré však neodvratně přecházejí do žluté a hnědé podestýlky spadaného listí.

K zahození nebude ani něco na zahřátí, ať přímo svařák, rum – anebo sklenka a číše něčeho dobrého, čím se připíjí.  Čajíčky jsou sice také dobré, ale… Příležitost  k přátelskému posezení a holdu je jednou z nejlepších. V měsíci listopadu pojďme přát všechno dobré a ještě lepší  především našim dvěma významným čestným členům.  Samozřejmě máme více listopadových oslavenců, celkem je jich sedm, ale dosud se držím pravidla, že tu vyjmenujeme pouze jubilea půlkulatá a kulatá a narozeniny našich čestných členů. Dosud jde život klidnější cestou, bez uzavírek a domácí posmutnělosti.

Jistě je zajímavé, že oba tito velmi známí pánové se vydali cestou přemýšlení o základních otázkách našeho bytí i konání, o souvislostech dříve pomíjených nebo netušených. Bylo to snad dáno právě časem jejich zrození?

Začneme tedy čtvrtého listopadu. Je dnem  pro vzpomínku a oslavu našeho významného spisovatele, právníka, filosofa a skladatele klasické hudby Karla Pexidra. Žije a pracuje v Plzni.  Je mimo jiné autorem deseti filosofických knih, z nichž Bytí vydal v roce 2019 a Můj přístup k filosofii  vloni, v r. 2020.

O něco mladší pedagog, spisovatel,  filosof a vědec pan Josef Šmajs, oslaví své narozeniny dvacátého třetího listopadu. Do roku 2009 učil na FF MU v Brně.  Je autorem mnoha knih s ontologickou a ekologickou tematikou, publikoval kolem 300 vědeckých statí a studií a je nadále literárně činný. Vloni vydal  knihu Pes je zakopán v ontologii. Evoluce, informace, rozhovory, články a krátké úvahy.

Kéž oba tyto naše význačné členy nadále provází dostatek tvůrčích sil a inspirace!

Zároveň přeji nám všem, abychom se shledávali  volně bez omezení se těmi, které máme rádi, s nimiž se těšíme na další setkávání. Přicházejí totiž  časté zprávy o onemocněních a starostech.  Doba není lehká a zasmušilá obloha nebo mlžné k příjemnému rozpoložení nepřispívají. Osobně držím palce všem, kdo prožívají tento čas jako nelehký, aby vše zvládli, vrátily se jim síly i chuť dál pracovat. 

Možná teď někoho zaskočil dokonce i omezený přístup k tisku jeho díla, protože chybí papír. Některé tituly se již odložily, jiné ještě odklad vydání čeká. Co naplat, vydrželi jsme již jiné smůly.  Doufejme a věřme, že bude líp!

  

Hana Mudrová

Pegas opět nad Broumovem

 Nesmírně srdečné bylo letošní setkání účastníků 22. Dnů poezie v Broumově, které se uskutečnilo ve dnech 15. – 17. října 2021. Nebylo divu. Nucená dvouletá koronavirová přestávka ukázala, jak důležitou roli tato akce hraje v životě autorů, kteří do Broumova pravidelně jezdí. Všichni dávali najevo neskrývanou radost a nadšení z toho, že se mohou opět vidět, posedět spolu a podělit se o své zážitky z uplynulé doby, prezentovat svoji tvorbu a aktivně se zapojit do tvůrčích dílen.

Dnů poezie se zúčastnilo v převážné části programu celkem 36 autorů (11 z Čech, 18 z Polska, 6 ze Slovenska a 1 z Lotyšska). Celý program pak absolvovalo 18 autorů (4 z Čech, 7 z Polska, 6 ze Slovenska a 1 z Lotyšska). V pátek dopoledne proběhly besedy hostů s žáky a studenty broumovských škol, v podvečer pak pořad z veršů zúčastněných autorů pro veřejnost v sále Broumovského kláštera, večer v nedalekých Křinicích, kde byli všichni ubytováni, následovaly tvůrčí dílny, které pokračovaly během sobotního dopoledne. Poté měli účastníci možnost prezentovat své nové knihy.

Odpoledne byl na pořadu výjezd do nedalekých Janoviček, kde se konalo slavnostní setkání u příležitosti 30. výročí  založení polsko-českého uměleckého klubu ART.STUDIO, na němž vystoupil zakladatel a organizátor Polsko českého uměleckého klubu ART.STUDIO v Mieroszowie Henryk Hnatiuk, organizátor Polsko-českých Dnů křesťanské kultury Julian Golak, starostka Křinic Libuše Rosová a hlavní redaktorka časopisu Zemia Klodzka Teresa Bazala. V programu vystoupila Basia Pachura z Bielawy, která zpívá, hraje a zhudebňuje básně (uvedla několik písní na texty Věry Kopecké). Basia je organizátorkou setkání v Bielawě Noc poetow.

Večer byl věnován prezentaci prací z dílen, po níž následovala volná zábava.    

    Dny poezie proběhly za podpory města Broumov, Agentury pro rozvoj Broumovska, obce Křinice a organizačního výboru Polsko-českých Dnů křesťanské kultury.

    Nedělní dopoledne nastalo loučení a odjezdy. Po pravdě řečeno, nikomu se moc domů nechtělo. Každý po svém vyjadřoval svůj dík VĚŘE KOPECKÉ za krásně prožitý víkend, za neopakovatelnou atmosféru a za možnost se setkat. Nutno vyzdvihnout i pomoc a aktivní podíl účastníků na průběhu Dnů. Největší předností této akce je totiž její atmosféra. Nikdo zde ze sebe nic nedělá, všichni jsme harmonicky naladěni a těšíme se z přítomnosti druhých. Slzičky v očích řady z nás při loučení svědčily o hlubokém citovém prožitku, který v nás zanechal hluboké pozitivní stopy a naplnil tolik potřebným optimismem. Věrko, díky.

 Petr ŠULISTA

Jan Padych - Odkaz pravěkých žen

 Radostně oznamujeme, že právě vychází knížka "Odkaz pravěkých žen"...

vydavatel Paměť národů, tiskárna Grafico, s.r.o. v Opavě... (331 stran)...

O knize...

...Není běžné, aby se autor historických románů rozhodl zpracovat zcela jinou formou své poznatky, které předtím získal usilovnou přípravou s úmyslem je použít jen pro psaní beletrie. To je přesně tento případ Jana Padycha, někdy v médiích přezdívaného Ostravský Štorch, který se po vydání svých tří pravěkých románů pustil do zpracování knihy ve formě pojednání a této své knize dal název „Odkaz pravěkých žen“. Řadu kapitol, zaměřených na pravěkou historii, autor vcelku příhodně doplnil úryvky ze své beletristické tvorby. Z celkového vyznění textu každopádně vyplývá, že zde autorovi nešlo jen o běžné zpracování historických materiálů, nýbrž o něco, čemu přikládá mimořádný důraz.

Ve stručném a neotřelém popisu jednotlivých pravěkých období, od konce doby kamenné do začátku doby železné, autor sleduje rozdílnost a vzájemné vztahy dvou světů, které představovaly na jedné straně svět žen a na straně druhé pak svět mužů. Prakticky se jednalo o urputný zápas. A jak tento vzájemně napjatý vztah obou světů probíhal, vidíme především z toho, jak v době neolitických zemědělců narostl vliv ženských božstev, což pochopitelně nenastalo jen tak samo sebou. Ovšem následně sílící vliv mužských božstev tyto trendy (nejen ve střední Evropě, ale i v dalších místech světa) obrátil ve výrazný prospěch patriarchálních božstev a s nimi provázaných idejí. Takže kulty někdejších Velkých Bohyní pak už jenom ustupovaly do pozadí, místy až do úplné ilegality. Z původně dobrých ženských božstev, dárkyní života a nositelek obecného blaha a prosperity, se postupně stávaly temné síly. Tentýž osud potkával i kněžky těchto bohyní. Je příznačné, že konfrontační procesy ve vztazích mezi světem žen a světem mužů rozhodně nezanikly s koncem pravěku.

Autor se zde věnuje i takovým tématům, které bezprostředně navazují na dávné události a změny s nimi související. Zejména to byly tajné ženské společnosti, amazonismus, sibyly, svatá svatba, orgie, kulty plodnosti. Také odívání žen a jejich zdobivost, stavby velkých neolitických domů atd. Střední Evropa nikdy nebyla žádnou zapadlou končinou v hlubokých pralesích, nýbrž se zde udržovaly kontakty s vyspělejšími civilizacemi. Je pravděpodobné, že do osudů některých z nich lidé z našich zemí také kdysi výrazně zasáhli.

Kniha docela podrobně rozebírá i velmi staré pověry o sexuálních útocích nočních démonů (sukuba a inkubus). A také rozebírá oblast duchovna, které se těchto projevů týká. Takovéto zážitky, někdy značně otřesné a traumatizující, byly odjakživa spojovány s magií a čarodějnictvím. Následky těchto fenoménů se velmi výrazně (až tragicky) projevily v minulosti a jsou dokonce patrné i v současnosti. A navíc ještě poskytují zcela zásadní sdělení i pro naši dnešní dobu, aniž si to běžně asi sotva všichni uvědomujeme.

O spisovateli Janu Padychovi jeho čtenáři vědí, že svoji přípravu k psaní pravěkých příběhů založil na svém téměř celoživotním samostudiu, s nímž souvisí také dlouholeté konzultace a korespondence s odborníky. Kromě zdrojů z historie, archeologie, religionistiky, mytografie, etnografie a dalších příbuzných oborů, využíval také díla klasických ezoterních autorů. Nicméně v současné době jsme svědky toho, jak se zejména některé prvky z tradičních náboženských a ezoterických názorů prosazují dokonce i pomocí uznávaných vědeckých metod, což ještě relativně nedávno nebylo vůbec myslitelné. Velmi přínosné v tom smyslu jsou zejména některé publikované knihy celosvětově uznávaných autorů, zaznamenávající vlastní vědecké výzkumy. A zrovna některé z takto popsaných metod, například klinicky zkoumaná šamanská putování, posloužily Janu Padychovi k objasnění některých jevů, které souvisely s nejstaršími formami náboženství a s dalším náboženským vývojem v pravěkých dějinách nejenom střední Evropy. A také mu patřičně napomohly k objasnění jedné skupiny až obdivuhodně prastarých pověr. Popsané metody mu rozhodně měly co sdělit ještě k dalším jevům, které odjakživa hýbaly nejen s osudy jednotlivců, ale také s lidskými pospolitostmí. A nejen s nimi.

Veškeré hlavní motivy knihy autor nakonec shrnul v samotném závěru. Jeho zájem při práci na pojednání o odkazu pravěkých žen rozhodně nespočíval v propagaci jakýchkoliv idejí či ezoterních praktik. Nýbrž jen a jen ve snaze vnést trochu světla do šera dávných věků. A zároveň i do temnot nejtemnějších...

Večer aforismů a poezie v Brně

 

200. kniha J. Bauera

Noe odpočítává dny

 

Ladislav Beran - Slzy galerky

Ladislav Beran

Slzy galerky

MOBA, 2021

Rozhodně to není poprvé, co se oblíbený písecký autor Ladislav Beran ve svých krimi povídkách vrací do třicátých let minulého století, do doby písecké četnické pátračky, která se díky jeho knihám stala skutečně populární. Škoda jen, že se stále ještě nenašel někdo z filmových tvůrců, aby Beranovy kapitolky ze světa zločinu a trestu ztvárnil v přitažlivém televizním seriálu nebo celovečerním filmu. Předpoklad pro to má jak obsah jednotlivých historek, tak autorův styl vyprávění a zejména pak jeho do detailu vyprecizované a opakovaně do hry vracené postavy tehdejších kriminalistů – velitele, štábního kapitána Votrubu a strážmistra Hřebejka, stejně jako jejich kolegy. Čtenářskou oblibu si tito dva vyšetřovatelé získali nejen úspěšností v pátrání a po různých peripetiích uzavíráním kriminálních případů, ale především svou hluboce lidskou stránkou, čtenářům tak blízkou. A faktem zůstává, že Beran dokáže svým jedinečným stylem polidštit i malé či velké grázlíky z tehdejší písecké galerky, jednoznačně odmítá své hrdiny natírat výslovně jen černou nebo naopak bílou barvou. Vdechuje jim tak reálný život, věrohodnost i onen nedefinovatelný rozměr živočišné člověčiny, pro něj tak příznačný. Nesporný podíl na tom má i fakt, že jeho povídky jsou stavěny na základech skutečných příběhů, které autor systematicky vyhledává v kriminalistických archivech.

A co víc – svým rodným městem nad Otavou provádí vnímavého čtenáře dokonaleji než dobová mapa. Popisuje tehdejší ulice, parky, zákoutí, kavárny, vinárny, obchody, činžáky, domy neřesti tak podrobně a samozřejmě, jako by právě vystoupil z oné doby. Naprosto nenásilně nás do časů první republiky vracejí i věrohodně stylizované životné dialogy, které posouvají děj Beranových historek po ose vyprávění i gradujícího vývoje napínavých situací bez drastických scén a krveprolití. Ale vždy s určitou jistotou a důvěrou ve spravedlnost.

Hanka Hosnedlová

Kletba podle Justiny

 

Autorské čtení - Danica Šišláková

 

Videoreportáž ze křtu knih Literáti na trati VIII

 

Jan Bauer - Levoboček Rožmberků

Jan Bauer

Levoboček Rožmberků

MOBA, 2021

Ačkoliv kniha s fantazii jitřícím titulem Levoboček Rožmberků vychází v upravené verzi již podruhé, je naprosto jisté, že svůj okruh věrných čtenářů si spolehlivě najde. Téma je totiž natolik přitažlivé a zajímavé a v Bauerově podání v detailech i svým způsobem objevné, že není pochyb o čtenářském zájmu. Navíc tento více než čtyřsetstránkový svazek obsahuje hned knihy dvě – úvodní příběh, zavádějící čtenáře do počátku 15.století doby nese název Rožmberské dědictví, kniha druhá, sice s jiným dějem a místem, ale se stejnými hlavními postavami a ve stejném čase se jmenuje Jihlavský zlý duch.

Oběma napínavými příběhy s detektivní zápletkou a spoustou nepředpoládaných zvratů nás provází dvojice vyšetřovatelů, kterou tvoří Jakub Protiva z Protivce a jeho věrný druh, prostopášný mnich Blasius, který v průběhu odvíjejícího se děje nesporně získá i čtenářovy sympatie.

Nečekané odhalení Blasiova původu v první knize je vlastně takovým speciálním startovním můstkem do nezadržitelně se kupícího dění, plného dobrodružství, nebezpečí a intrik. Dozvídáme se totiž, že Blasius je vlastně rožmberský levoboček a jako takový se tedy na vyzvání vypraví do Českého Krumlova k loži umírajícího nevlastního bratra, jímž je Jindřich III. z Rožmberka. Ovšem pak se začnou kolem Blasia stahovat černá mračna. Závěť objasňující majetkové uspořádání se po bratrově smrti záhadně ztratí a ke všemu ještě je na Blasia hozena vražda hradního kaplana Zachariáše. Dokázat Blasiovu nevinu nebude tedy lehké, tím spíše, že do nebezpečné situace jsou vtaženy další osoby, ne vždy přátelsky vystupující vůči Blasiovi, ale také další záhadná úmrtí v těchto kruzích. Útěk Blasia z vězení sice vypadá jako částečné vítězství, ale důležité je rovněž očištění jeho jména z nařčení vraždy. A tady samozřejmě nastupuje na scénu přátelství Jakuba Protivy a napětí v ději se stupňuje. Jestli skutečně dokáže Blasiovi pomoci, si už musíte přečíst sami...

Druhá kniha je svým děním zasazená do královského horního města Jihlavy. Příběh, do něhož vstupuje naše dvojice středověkých detektivů, je o to napínavější, že se v něm vyskytují tajemné bytosti, které straší zejména v blízkosti bývalých stříbrných dolů. Ačkoliv Jakub Protiva a Blasius měli původně za úkol vyšetřit záhadu falešných mincí, které se objevily, do cesty se jim připletla právě tato tajemná strašidla, jimž jsou připisovány i vraždy v okolí. Souvisí spolu tyto události, jedná se skutečně o bezcitné, vraždící duchy, nebo je vše pouze v režii osob dopouštějících se promyšleného a zištného zločinu? A aby toho nebylo málo, do hry vstupuje tajemný cizinec s krásnou tváří, také půvabná žena a láska, což všechno ještě víc zkomplikuje a znepřehlední. Ale Jakub s Blasiem se jen tak nedají a postupně rozmotávají záhadnou síť tajemství, zločinu a jeho původců. A zkuste si tipnout, jestli se jim to podaří.

Hanka Hosnedlová

Dvě příležitostné

Existuje řada literárních soutěží a akcí inspirovaných literaturou. Nejednou jsou v rozličných podobách doprovázeny tištěným slovem. Nejčastěji sborníky. Syndikát novinářů Vysočiny pořádá v pětiletých intervalech, vždy k životním výročím Karla Havlíčka Borovského, soutěž Epigram - letos Epigram 2021 - doprovázenou vydáním sborníku nejlepších prací. Nejedná se o regionální akci, její rozsah je celorepublikový. Uzavřena bude 30. října v Havlíčkově Brodě několika pietními a veřejnými akcemi, jakož i křtem sborníku. Středisko východočeských spisovatelů pořádá každým rokem v závěru roku Literární maraton, soubor kulturních akcí, na nichž se podílejí členové Střediska, geograficky působící od Jizerských hor přes Krkonoše až po Vysočinu. Stejně tak vydává Středisko každoroční sborník, tentokrát nazvaný KDO MI ŠLAPE NA PATY. Na 256 stranách představuje tvorbu 24 autorů a 6 výtvarníků. Próza, poezie… Editorkou je iniciativní Věra Kopecká,  organizátorka  inspirativních každoročních Broumovských dnů poezie. Soustřeďují básníky a výtvarníky nejen z luhů českých, moravských a slezských, velice aktivně se podílejí také přední umělci polští. A nezůstává pouze u nich. K letošním Broumovským dnům připravila Věra Kopecká hned dvě sbírky poezie. SVĚTLO A STÍNY PODZIMU (sborník XXII. Dnů poezie v Broumově. 134 str.) představuje přes padesát českých, polských, slovenských, ukrajinských a lotyšských básníků a básnířek. Při tak početné sestavě jde samozřejmě především o symbolickou reprezentaci účastníků, přesto mají některé verše pozoruhodnou úroveň. Další publikací je sborník CESTY (315 str.), na němž se podílejí i účastníci Broumovských dnů poezie z dřívějších broumovských podzimů. Někteří zaslouženě dostávají větší publikační prostor. Okruh zařazených tvůrců je rozšířený o ukázky ruské a bulharské provenience. Pozoruhodným prvkem je otištění básní v rodném jazyce jednotlivých aktérů, částečně doplněných překlady. Prolínání jazykových prvků je charakteristickým znakem knih, které Věra Kopecká připravuje. Totéž platí o černobílých fotografiích, převážně vybavených s verši korespondujícím poetickým oparem. Na titulních stránkách dodává knihám půvabu barva.

 

VE VLASTNÍCH STOPÁCH

            V roce 2011 vydal Miroslav Skačáni obsáhlý historický román Prokletá knížata (494 str.) Jeho tvorba zabírá námětově široký okruh s nepominutelnými historickými ohlédnutími, skutečné události se stávají dominující inspirací. Po deseti letech se vrátil k historii, tentokrát sahající od nedávné a ještě bolestně živé minulosti hluboko pod práh našeho letopočtu. Šest obsáhlých povídek představuje šest perel na pevném motivační  lanu, jímž je moc, bezohledné úsilí o moc a využívání moci k vlastnímu prospěchu. Řečeno přesněji – zneužívání moci, které má hluboké historické kořeny, aniž by bylo mýceno. Natož vymýceno. Povídka Zelinář zavádí čtenáře až do osmého století před naším letopočtem. Kniha OSUDOVÁ ROZHODNUTÍ (2021, 291 str.) je hodinami jdoucími pozpátku, první povídku inspirují událostmi na předválečných olympijských hrách. Skačáni nepochybně zvolil poměrně drsný motiv bezohledné a bezbřehé boje o moc záměrně. Vždyť  i naše současnost je přece plná malých lidiček, prahnoucích na různých stupních moci, protože moc přináší osobní prospěch. Co hůř, nejednou se „k moci“ skutečně dostávají, třebaže jen lokálně ohraničené.

            Výrazně charakterizované jsou i Skačániho postavy a postavičky v prostředí stávajících či budoucích panovníků. Jenom síla moc může otupit nespokojenost lidí…, čteme bolestnou pravdu.  Dokonalé propracování líčení jednotlivých období a někdy velice pregnantních vztahů, text postavený na širokých základech hlubokých znalostí historických událostí, jakož suverénní perfektní znalost spisovatelského řemesla činí ze Skačániho vskutku velkého vypravěče. Některé pasáže svádějí čtenáře, aby se k nim vrátil. Za všechny lze uvést líčení potopení lodi v povídce Bílá loď. Povídkové knihy dopřávají oddechové pasáže, Osudová rozhodnutí však mají vlastnost románu. Čtou se jedním dechem.     

František Uher

Jan Bauer - Bratrstvo růžového kříže

 Jan Bauer

Bratrstvo růžového kříže

MOBA, 2021

Zvědavost čtenáře přitáhne už sám titul knižní novinky pilného jihočeského autora Jana Bauera, který zní i poněkud romanticky - Bratrstvo růžového kříže. A čtenářovu zvědavé dohady podpoří i podtitul knihy – Mordy v časech císaře Rudolfa II., který zní nejen tajemně, ale slibuje i pořádnou porci napětí.

Už samotná Praha na přelomu 16. a 17.století, kterou si autor vybral jako kulisu svého historického románu s nevšední detektivní zápletkou, je pro čtenáře nesporně přitažlivým místem, plným překvapení a zajímavostí. A Bauer rozhodně nešetří ani nevšedními dobovými detaily, ani dějovými zvraty, které udržují čtenářovu pozornost stále napnutou.

Stejně zajímavou, i když poněkud kontroverzní osobou je i Lukáš Trobl z Květnice, který vstupuje do děje přímo akčně – a to zapletením se do nečekané rvačky. Poté následuje i překvapivé obvinění z vraždy vlašského alchymisty Alessandra Bellarminiho. Původně Lukáš mířil ke svému strýci Maxmiliánovi Troblovi, dvornímu radovi zemského soudu, který ho sice z vězení také dostane, ale za předpokladu, že vypátrá alchymistova skutečného vraha.

Ve zmiňované době je však město vylekané pamflety, vylepovanými na dveřích kostelů. Jsou jakousi skrytou výhružkou záhadného Bratrstva růžového kříže, o kterém nikdo neví nic bližšího. Oznamovaný příchod Dne osvícení a rozdrcení ďábla nevědomosti zní spíše pozitivně, ale skutečnost je poněkud jiná – protože se ve městě objevuje série vražd doprovázená odkazem v podobě dvou zkřížených stonků růží. Tudíž logicky připisovaná Bratrstvu. Také jezuita Augustin Brecht vidí v Bratrstvu svého nepřítele, ohrožujícího jeho řád, a proto tlačí na zemský soud se žádostí o vypátrání a potrestání šiřitelů nezvyklých letáků.

Jak správně předpokládáte, vyšetřováním byl pověřen Lukáš Trobl, písař od zemského soudu, který se ale ve svých závěrech brání obecně prezentovanému názoru, že pisatelé pamfletů jsou stejní lidé jako vrazi s růžemi. A postupně, krůček za krůčkem, rozplétá složitou síť intrik a souvislostí, a to s podporou sličné krčmářky Terezy z hospody U Krále brabantského. Podaří se Lukášovi skutečně odhalit původce krvavých mordů a případně očistit jméno Bratrstva, nebo se vše ještě více zamotá? Teď už je na samotném čtenáři, zda dočte knihu až na poslední stránku....

Hanka Hosnedlová

Říjnový pozdrav

 Milí přátelé a příznivci autorského webu LKPB a jeho hostů, nadšení literáti,

doufám, že ani v říjnu náš web nezůstane bez povšimnutí a já budu vkládat vaší novou poezii a prózu, upoutávky na nové knihy a podobně.

      Na webu se už vystřídala dlouhá řada nejrůznějších témat, která vždy někoho z vás osloví. Není podmínkou přispívat jen podle témat, je to jen námět k inspiraci nebo k něčemu, co jste napsali již dříve. Posílat mi můžete cokoli, o co se chcete s ostatními podělit. Třeba vás témata přesunou do úplně jinam.

Připomínám blížící se listopad a s ním Festival Den poezie, letos na téma Božská komedie. Stejně jako vloni i letos jsem přihlásila náš web k tomuto projektu.

      A říjnová témata?  Ponožka. Všichni známe ten nepochopitelný jev, proč neustále jedna chybí a také jak je důležité mít nohy v teple a duši v pohodě. A nemusí to být jen ponožka, ale například šála, rukavice, čepice a klobouky a jiné svršky, určitě je ve své tvorbě máte. A co nosíte po kapsách?

      Říká se, že se sluší poděkovat za každé nové ráno a nenechávat zapadnout slunce nad naším hněvem. Jaká jsou vaše rána a jaké večery, co vám přinášejí a co si vzaly? Podělte se s námi.

       Básnířka Viola Jíchová, která publikuje na našem webu, mi o sobě napsala, že píše mimo jiné i texty k písním. Myslím si, že jsou mezi vámi i další, kteří se této tvorbě věnují. Co takhle některé z textů uveřejnit na webu, možná je rád někdo promění v písničku.

Ať už si z témat vyberete či nikoli, nezapomeňte nám zachovat svou přízeň a poslat něco dalšího. Budu se těšit na každý nový email či příchozího autora. Nebojte se tento email přeposlat svým kolegům literátům. 

 

Za literární web  https://literatinawebu.webnode.cz/

Pavlína 

Mějte se krásně, poeticky!

Literáti na trati IX aneb Příběhy (Poezie) grafikonu

 

Literáti na trati IX

aneb Příběhy (Poezie) grafikonu

 motto: „Mezi čarami grafikonu jsou tisíce příběhů…“

 

Literární skupina ČZS FISAIC vyhlašuje devátý ročník železniční knižní antologie Literáti na trati, která je příležitostí pro všechny autory, jejichž námětem, múzou či inspirací prostředí kolejí, vlaků a cestování. A stejně jako vloni, tak i letos budou knihy dvě: „Příběhy grafikonu“ a „Poezie grafikonu“.

Vaším úkolem je dodání daného počtu stran textu, který se dotýká železnice a odkoupení alespoň dvou výtisku knihy. Uvítáme ukázky z knih, poezii i prózu, povídky, fejetony, cestopisy, články, pohádky… Přidat se může každý! Jedinou podmínkou je naplnění názvu knihy – jsme „Literáti na trati“. Ať už profesí či láskou k železnici.

Je jedno, zda jste ostřílený autor nebo si píšete jen tak pro radost. Podělte se o svoje dílo s ostatními. Staňte se součástí dnes již více než stočlenné party a vytvořme společně další díl antologie známých i neznámých autorů, které spojuje souprava dobře rozjetého mezinárodního vlaku! Seberte tedy odvahu a pojďme do toho! „Stojí to za to!“

 

PODMÍNKY A RÁMCOVÝ PLÁN PRO PŘÍPRAVY KNIHY

28. února 2022 - Nejzazší termín pro odeslání příspěvku, který musí splňovat následující náležitosti:

• Text posílejte pouze v elektronické podobě (sepsané na počítači) v běžném textovém editoru (ne pdf!)
• Délka textu – próza – max. 10 000 znaků vč. mezer!
• Délka textu – poezie – max. 5 stran po 33 řádcích vč. nadpisů a mezer.
• Publikovat můžete v knize prózy nebo v knize poezie, popř. v obou.
• K textu je potřeba dodat jednu stránku povídání o autorovi v 1. osobě
  + fotografii.
• Délka textu o autorovi – max 1600 znaků vč. mezer!
• Kratší texty nejsou překážkou, delší budou zkráceny.
• Pokud si nejste jisti jazykovou správností, nechte si text ještě před odesláním zkontrolovat, např. češtinářem.
• Texty s velkým množstvím chyb nebo velmi nízké literární úrovně mohou být vyloučeny.
• Vyhrazujeme si právo využít jen část zaslaných materiálů nebo je do knihy nezařadit.
• Zasláním textů autor souhlasí s jejich uveřejněním bez nároku na autorský honorář a zavazuje se k úhradě minimálně dvou výtisků…
• Jednotlivé kroky budou s přihlášenými autory konzultovány prostřednictvím e-mailu či telefonu.

 31. března 2022 - Bude hotova konečná verze knihy

• Texty, které pošlete, zapracuji do knihy a pošlu zpět k autorské kontrole.
• Na návrh autora provedu změny, znovu vše zkonzultujeme a bude-li vše v pořádku, vložíme do tiskové verze.
• To vše musíme zvládnout do konce března.

30. dubna 2022 - budou hotovy korektury, cílová sazba a návrh obálky - kniha bude předána k tisku

• K tomuto datu je potřeba mít také zaplaceny své výtisky, abych mohl určit počet knih pro tisk. Předběžná cena za knihu prózy v pevné vazbě s lacetkou je 350,- Kč/ks, za knihu poezie v pevné vazbě s lacetkou je 300,- Kč/ks. 
• Kniha bude předána nakladateli k tisku.
• Po vytištění cca. V srpnu až září budu postupně rozesílat zaslané knihy autorům.

Říjen 2022 - Slavnostní křest a autogramiáda

V podstatě to bude stejné jako v minulých letech.

Přestože to neplánujeme, uvedené termíny se mohou změnit.

Pokud jste noví autoři, nemusíte se ničeho bát. Pravidelně vás budu o všech krocích informovat, průběžně budu zasílat další informace tak, abychom veškerou práci společně včas dotáhli do konce.

Takže nyní vás čeká první krok. Přihlásit se k projektu (napsat mail, zavolat) a poslat svůj příspěvek.

 

Fanda :-) Tylšar

vedoucí literární skupiny ČZS FISAIC a tvůrce knihy

frantisek.tylsar@seznam.cz, tel. +420 776 58 2331

„Ze všech cest nejkrásnější jsou cesty vlakové…“

 Vlaková cesta je úsek koleje, který musí být pro danou jízdu vlaku volný. Alespoň z pohledu výpravčího nebo výhybkáře. Je určena svým začátkem, koncem, a nikdy nesahá dále než k vjezdovému návěstidlu dané dopravny s kolejovým rozvětvením. Pro všechny ostatní je vlakovou cestou každá událost, kdy nastoupí do železničního vozidla a je jedno, zda dojíždí denně svých pravidelných deset kilometrů do zaměstnání, nebo vyráží na tisíce kilometrů dlouhou pouť.

Tak těmito slovy začínají dva svazky novotou vonících knih Literátů na trati, k jejichž pokřtění se dne 5. října sešlo několik desítek autorů ve Vládním salonku na pražském hlavním nádraží.

Již u vchodu byli přivítáni hudbou a zpěvem „nové“ zájmové skupiny Českého zemského svazu FISAIC s názvem JEDETO! Nové v uvozovkách, protože její jádro tvoří muzikanti hudebně divadelní formace Řehečské kvarteto, která vítala účastníky všech předchozích ročníků.

Akci zahájil František Tylšar, vedoucí literární skupiny. Poděkoval všem, kteří se na vzniku podíleli, ať už podporou (zaměstnavatelé), propagací (železniční tisk) či přímo autorsky. Připomněl předchozí knihy a s radostí konstatoval, že ani pandemie nezastavila růst počtu autorů, publikujících v knize prózy s názvem „Literáti na trati VIII aneb Příběhy vlakových cest“ i v knize poezie s názvem „Literáti na trati VIII aneb Poezie vlakových cest“. Letos jich bylo v obou  celkem 139.

Bohužel, ne všichni mohli dnes přijít. Od minulého setkání nás navždy opustili dobří literáti a kamarádi, kteří nám budou hodně chybět. František Šmerha, Robert Drozda a Jindřich Malšínský už dopsali svůj železniční příběh, a proto jsme jim vzdali čest minutou ticha.

Následovala ukázka z knihy prózy. Úryvek z pohádky Břetislava Buchty přednesl Josef Shrötter.

Dříve, než bylo přistoupeno k ukázce z knihy poezie, připomněl vedoucí literární skupiny velmi dobrou spolupráci s literárními organizacemi, zejména s Pražským klubem Obce spisovatelů Dialog na cestě, který v knihách zastupuje početná skupina autorů. Jejich jménem promluvila Olga Nytrová. Vyzvedla význam této interakce nejen pro jednotlivé autory, ale pro literaturu vůbec.

Následovala ukázka poezie, které se ujala farářka, hudebnice, spisovatelka a výjimečná žena Hana Tonzarová.

Po jejím vystoupení proběhlo neplánované, ale velmi příhodné předání literární ceny. Dva z přítomných autorů, právníků, Jan Kux a Ivo Jahelka se dnes nesešli u soudního dvora, ale právě zde s námi, aby předali medaili Sdružení právnických osob Slavkovské bojiště, kterou za svůj literární přínos obdržela Dana Marhanová.

Před vlastním křtem knih promluvily jejich tři sudičky. Stranu železniční a odborovou zastupovala Jarmila Šmerhová, která předala zdravice prezidenta Odborového sdružení železničářů Vladislava Vokouna a FISAICu. Krátce připomněla práci zájmových skupin a vyjádřila radost z toho, že skupiny nejen skvěle fungují, ale nadále se rozrůstají. Kapela JEDETO je již desátou v pořadí. Vyzvala všechny přítomné železničáře, aby s k FISAICu přidali.

Druhá sudička, Hana Tonzarová, zastupovala oblast duchovní. Hovořila o podobnosti se křty církevními, při kterých se přeje ke spáse a k Boží slávě. Vyzdvihla skutečnost, že vydáváme knihu prózy i knihu poezie, protože próza a poezie tvoří nedílný celek stejně jako duše a tělo.

Třetí sudička dohlížela na právní správnost aktu, a tak ústy Ivo Jahelky s humorem jemu vlastním tyto knihy „z osmého vrhu“ označila za způsobilé a právně nezávadné.

Po vlastním křtu šumivým vínem proběhlo společné focení autorů a malé pohoštění, které zajistili Odborové sdružení železničářů a FISAIC. Při dobrém jídle a pití bylo podepsáno mnoho knih, byla navázána další literární přátelství, blesky fotoaparátů nestačily vychladnout. K tomu všemu nám vyhrávali kluci z JEDETO a panovala skvělá nálada.

Nebyli jste u toho a chtěli byste to také zažít? Vaše šance právě nastala. Vyhlašujeme totiž již devátý ročník s názvem Literáti na trati IX aneb Příběhy (Poezie) grafikonu a ústředním mottem: „Mezi čarami grafikonu jsou tisíce příběhů…“ Podmínky naleznete již brzy v železničním tisku nebo na literárních webech. Např. na tomto v sekci Soutěže a příležitosti.

=fjb=

Foto: Anna Tylšarová